{"id":46056,"date":"2021-02-25T12:20:13","date_gmt":"2021-02-25T11:20:13","guid":{"rendered":"https:\/\/www.praha7.cz\/?p=46056"},"modified":"2021-02-25T12:38:51","modified_gmt":"2021-02-25T11:38:51","slug":"zeny-jako-ja-neumiraji-v-posteli","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.praha7.cz\/zeny-jako-ja-neumiraji-v-posteli\/","title":{"rendered":"\u017deny jako j\u00e1 neum\u00edraj\u00ed v posteli"},"content":{"rendered":"

[perex]<\/p>\r\n

Tentokr\u00e1t se budeme v\u011bnovat nedlouh\u00e9, le\u010d o to dramati\u010dt\u011bj\u0161\u00ed cest\u011b \u017eivotem dnes pov\u011bt\u0161inou nezn\u00e1m\u00e9 V\u00edde\u0148anky Marianne Golz-Goldlust. Ve 20. letech 20. stolet\u00ed byla jako opern\u00ed a operetn\u00ed p\u011bvkyn\u011b oslavov\u00e1na kritiky, z\u00e1\u0159ila na n\u011bmeck\u00fdch a rakousk\u00fdch jevi\u0161t\u00edch, kde vystupovala po boku tehdy slavn\u00fdch hv\u011bzd. O t\u00e9m\u011b\u0159 dv\u011b des\u00edtky let pozd\u011bji zem\u0159ela zcela bez pov\u0161imnut\u00ed krutou smrt\u00ed coby nep\u0159\u00edtelkyn\u011b T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e.<\/p>\r\n

[\/perex]<\/p>\r\n

V\u011bze\u0148sk\u00e1 fotografie Marianne Golz-Goldlust z pankr\u00e1ck\u00e9 v\u011bznice, kde na\u0161la svou posledn\u00ed l\u00e1sku a tak\u00e9 smrt<\/em><\/p>\r\n

 <\/p>\r\n

Maria Agnes, jak zn\u011blo jej\u00ed prav\u00e9 jm\u00e9no, se\u00a0narodila 23.\u00a0ledna\u00a01895 ve v\u00edde\u0148sk\u00e9m Hernalsu jako dcera polsk\u00e9ho \u0159emesln\u00edka Josefa Belokosztolsk\u00e9ho a\u00a0jeho z\u00a0\u010cech poch\u00e1zej\u00edc\u00ed man\u017eelky Amalie. Do katolick\u00e9 rodiny posl\u00e9ze p\u0159ibyla je\u0161t\u011b jej\u00ed mlad\u0161\u00ed sestra Rosi. Spole\u010dn\u011b vyrostly ve V\u00eddni. M\u011bsto bylo tou dobou centrem kulturn\u00edho evropsk\u00e9ho \u017eivota a\u00a0vyzna\u010dovalo se bohatou hudebn\u00ed tradic\u00ed, tvo\u0159ily zde takov\u00e9 ikony jako Gustav Mahler nebo Arnold Sch\u00f6nberg. Spojit sv\u016fj \u017eivot s\u00a0um\u011bn\u00edm se po slo\u017een\u00ed maturity rozhodla i\u00a0Marianne a\u00a0vystudovala herectv\u00ed, tanec a\u00a0zp\u011bv.<\/p>\r\n

Prkna znamenaj\u00edc\u00ed sv\u011bt<\/strong>
\r\nNa jevi\u0161ti vystupovala pod um\u011bleck\u00fdm jm\u00e9nem Marianne Tolska. Prvn\u00ed zm\u00ednka o\u00a0n\u00ed coby opern\u00ed p\u011bvkyni poch\u00e1z\u00ed z\u00a0\u010dervence\u00a01921, kdy se souborem v\u00edde\u0148sk\u00e9ho Raimundova divadla hostovala v\u00a0Linci. O\u00a0rok pozd\u011bji \u00fa\u010dinkovala ve Stuttgartu ve zn\u00e1m\u00e9 operet\u011b V\u00edde\u0148sk\u00e1 krev. Nakonec se do\u010dkala i\u00a0vysn\u011bn\u00e9ho st\u00e1l\u00e9ho anga\u017em\u00e1, kdy\u017e se jej\u00ed domovskou sc\u00e9nou od \u0159\u00edjna\u00a01922 do z\u00e1\u0159\u00ed\u00a01924 stalo salcbursk\u00e9 Landestheater (st\u00e1tn\u00ed divadlo). Zde spolupracovala s\u00a0v\u011bhlasn\u00fdm rakousk\u00fdm opern\u00edm skladatelem Nico Dostalem. Podle dobov\u00fdch pramen\u016f bylo vrcholem jej\u00ed kari\u00e9ry spole\u010dn\u00e9 vystoupen\u00ed s\u00a0hv\u011bzdou mezi tenory Richardem Tauberem v\u00a0operet\u011b Johanna Strausse mlad\u0161\u00edho Netop\u00fdr. Kr\u00e1tce p\u0159edt\u00edm se stihla provdat za zn\u00e1m\u00e9ho v\u00edde\u0148sk\u00e9ho hudebn\u00edho nakladatele Ernsta Wengrafa. To u\u017e m\u011bla za sebou prvn\u00ed ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 man\u017eelstv\u00ed, ani to druh\u00e9 v\u0161ak nevydr\u017eelo p\u0159\u00edli\u0161 dlouho. Man\u017eelsk\u00fd p\u00e1r se je\u0161t\u011b roku 1924 p\u0159est\u011bhoval do Berl\u00edna, kde Ernst otev\u0159el pobo\u010dku sv\u00e9ho nakladatelstv\u00ed. Zde se Marianne setkala se sv\u00fdm budouc\u00edm t\u0159et\u00edm man\u017eelem, redaktorem a\u00a0novin\u00e1\u0159em Hansem Wernerem Goldlustem.
\r\n
\r\n<\/p>\r\n

\"\"<\/a>
\r\nMarianne se sv\u00fdm t\u0159et\u00edm man\u017eelem, redaktorem a novin\u00e1\u0159em Hansem Wernerem Goldlustem, na v\u00fdlet\u011b v Mari\u00e1nsk\u00fdch L\u00e1zn\u00edch. Archiv Ronnieho Golze<\/em><\/p>\r\n


\r\nO\u00a0sedm let mlad\u0161\u00ed Hans se s\u00a0Marianne o\u017eenil 21.\u00a0b\u0159ezna\u00a01929 na matri\u010dn\u00edm \u00fa\u0159ad\u011b v\u00a0Berl\u00edn\u011b Wilmersdorfu. Kdy\u017e za\u010d\u00e1tkem roku 1933 jmenoval n\u011bmeck\u00fd prezident Paul von Hindenburg kancl\u00e9\u0159em Adolfa Hitlera, skon\u010dila pro Goldlustovy bezstarostn\u00e1 doba. Rodina byla ohro\u017eena nejen sv\u00fdm \u017eidovsk\u00fdm p\u016fvodem, ale nav\u00edc musela b\u00fdt nacist\u016fm trnem v\u00a0oku i\u00a0Hansova pr\u00e1ce\u00a0\u2013 p\u016fsobil toti\u017e v\u00a0\u010dasopise Die Literarische Welt (Liter\u00e1rn\u00ed sv\u011bt), do kter\u00e9ho p\u0159isp\u00edvali nacisty opovrhovan\u00ed spisovatel\u00e9 jako Bertolt Brecht \u010di Walter Benjamin. Man\u017eel\u00e9\u00a0v\u00a0t\u00e9to nejist\u00e9 dob\u011b p\u0159ijali nov\u00e9 p\u0159\u00edjmen\u00ed Golz, aby se vyhnuli soci\u00e1ln\u00edmu stigmatu spojen\u00e9mu s\u00a0\u017eidovsky zn\u011bj\u00edc\u00edmi jm\u00e9ny. Tak vzniklo jm\u00e9no s\u00a0poml\u010dkou: Golz-Goldlust. Hans a\u00a0Marianne se c\u00edtili v\u00a0ohro\u017een\u00ed, a\u00a0proto roku 1933 emigrovali do tehdy je\u0161t\u011b bezpe\u010dn\u00e9 Prahy. O\u00a0rok pozd\u011bji je n\u00e1sledovali Hansovi rodi\u010de a\u00a0sourozenci. Rodina po v\u011bt\u0161inu sv\u00e9ho pra\u017esk\u00e9ho \u017eivota bydlela na adrese Strossmayerova 4 v\u00a0Praze 7. Na map\u011b tuto ulici dnes u\u017e nenajdete, proto\u017ee od roku 1947 nese jm\u00e9no Farsk\u00e9ho, po zakladateli a\u00a0prvn\u00edm patriarchovi C\u00edrkve \u010deskoslovensk\u00e9 husitsk\u00e9 Karlu Farsk\u00e9m. Zat\u00edmco Hans pracoval pro r\u016fzn\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed noviny, mimo jin\u00e9 pro pa\u0159\u00ed\u017eskou agenturu Mitropress, Marianne se vr\u00e1tila\u00a0k\u00a0divadlu, i\u00a0kdy\u017e pouze jako kriti\u010dka. I\u00a0Praha v\u0161ak nakonec p\u0159estala b\u00fdt klidn\u00fdm m\u00edstem pro \u017eivot.<\/p>\r\n

Osudov\u00e9 dny<\/strong>
\r\nJedna z\u00a0nejtemn\u011bj\u0161\u00edch kapitol \u010desk\u00e9 historie se za\u010dala odv\u00edjet 15.\u00a0b\u0159ezna\u00a01939. B\u011bhem okupace zem\u0159elo v\u00a0odboji sto tis\u00edc lid\u00ed. Nacist\u00e9 vyvra\u017edili v\u011bt\u0161inu \u017eidovsk\u00e9ho obyvatelstva. Kdy\u017e za\u010dalo v\u00a0t\u011bchto b\u0159eznov\u00fdch dnech zat\u00fdk\u00e1n\u00ed, byl tak\u00e9 Hans na seznamu gestapa. Dvakr\u00e1t se mu poda\u0159ilo uniknout a\u00a0nakonec uprchl s\u00a0pomoc\u00ed sv\u00e9 \u017eeny do Polska a\u00a0po mo\u0159i se v\u00a0l\u00e9t\u011b 1939 dostal a\u017e do Anglie. Marianne pomohla rovn\u011b\u017e jeho rodi\u010d\u016fm a\u00a0sest\u0159e. A\u010dkoli v\u00a0\u010dervenci sama vlastnila dokumenty pot\u0159ebn\u00e9 k\u00a0vycestov\u00e1n\u00ed do Anglie, rozhodla se \u010ceskoslovensko, mezit\u00edm okle\u0161t\u011bn\u00e9 na Protektor\u00e1t \u010cechy a\u00a0Morava, p\u0159ed vypuknut\u00edm v\u00e1lky v\u00a0z\u00e1\u0159\u00ed\u00a01939 neopustit. Ve sv\u00e9m byt\u011b za\u010dala po\u0159\u00e1dat, jak pozd\u011bji uv\u00e1d\u011bla p\u0159ed soudem, takzvan\u00e9 spole\u010densk\u00e9 ve\u010dery pro p\u0159\u00e1tele. Jej\u00ed snahou bylo naj\u00edt podobn\u011b sm\u00fd\u0161lej\u00edc\u00ed lidi a\u00a0to se j\u00ed poda\u0159ilo. Brzy se p\u0159ipojila k\u00a0odbojov\u00e9 skupin\u011b, kter\u00e1 pom\u00e1hala \u017eidovsk\u00fdm \u017een\u00e1m a\u00a0mu\u017e\u016fm k\u00a0\u00fat\u011bku z\u00a0Prahy t\u00edm, \u017ee jim obstar\u00e1vala fale\u0161n\u00e9 doklady. Zachr\u00e1nila tak\u00e9 alespo\u0148 \u010d\u00e1st majetku prchaj\u00edc\u00edch prost\u0159ednictv\u00edm pen\u011b\u017en\u00edch p\u0159evod\u016f sv\u00e9 sest\u0159e Rosi do V\u00eddn\u011b. D\u00edky kontakt\u016fm sv\u00e9ho man\u017eela pos\u00edlala informace z\u00a0obsazen\u00e9 Prahy \u010desk\u00e9 exilov\u00e9 vl\u00e1d\u011b do Lond\u00fdna, ve sv\u00e9m byt\u011b ukr\u00fdvala uprchl\u00edky a\u00a0\u00fadajn\u011b se j\u00ed poda\u0159ilo dostat n\u011bkolik lid\u00ed z\u00a0terez\u00ednsk\u00e9ho ghetta.<\/p>\r\n

Ka\u017ed\u00fd druh\u00fd t\u00fdden ve \u010dtvrtek ve\u010der se v\u00a0Mariannin\u011b byt\u011b konalo setk\u00e1n\u00ed pron\u00e1sledovan\u00fdch lid\u00ed. Ve \u010dtvrtek 19.\u00a0listopadu\u00a01942 byli v\u0161ichni p\u0159\u00edtomn\u00ed pozat\u00fdk\u00e1ni gestapem. Ve stejn\u00fd den si gestapo ve V\u00eddni do\u0161l\u00e1plo i\u00a0na Marianninu sestru Rosi.<\/p>\r\n

Pankr\u00e1ck\u00e1 \u201esekyr\u00e1rna\u201c<\/strong>
\r\nMarianne svoji \u010dinnost b\u011bhem v\u00fdslechu gestapa nezap\u00edrala a\u00a0vzala na sebe v\u0161echnu vinu. Sv\u00e9 spolupracovn\u00edky tak zbavila obvin\u011bn\u00ed, zato ona z\u016fstala uv\u011bzn\u011bna v\u00a0pankr\u00e1ck\u00e9 v\u011bznici. Proces proti n\u00ed a\u00a0dal\u0161\u00edm sedmn\u00e1cti lidem za\u010dal 18.\u00a0kv\u011btna\u00a01943 p\u0159ed Zvl\u00e1\u0161tn\u00edm soudem u\u00a0N\u011bmeck\u00e9ho zemsk\u00e9ho soudu v\u00a0Praze. Marianninu osobnost popsala ob\u017ealoba n\u00e1sledovn\u011b: \u201eOb\u017ealovan\u00e1 Golz-Goldlust je nyn\u00ed pot\u0159et\u00ed vdan\u00e1. Jej\u00ed sou\u010dasn\u00fd man\u017eel je pln\u00fd \u017did, z\u00a0d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edch man\u017eel\u016f byl rovn\u011b\u017e jeden pln\u00fd \u017did. Ze skute\u010dnosti, \u017ee udr\u017euje p\u0159\u00e1telsk\u00e9 styky s\u00a0\u017didy, Polo\u017eidy a\u00a0p\u0159\u00e1teli \u017did\u016f, lze vyvozovat, \u017ee je ji\u017e duchovn\u011b zcela po\u017eidov\u0161t\u011bl\u00e1 a\u00a0\u017ee bez jak\u00e9hokoli donucen\u00ed pom\u00e1hala \u017did\u016fm vyhnout se st\u00e1tn\u00edm opat\u0159en\u00edm emigrac\u00ed. T\u00e9to jej\u00ed snaze odpov\u00edd\u00e1 i\u00a0jej\u00ed nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 nalad\u011bn\u00ed v\u016f\u010di nacion\u00e1ln\u011b-socialistick\u00e9mu st\u00e1tu.\u201c<\/p>\r\n

Justice v\u00a0t\u00e9 dob\u011b tvrd\u011b postupovala proti ka\u017ed\u00e9 form\u011b odboje v\u00a0\u0158\u00ed\u0161i i\u00a0Protektor\u00e1tu \u010cechy a\u00a0Morava. Proces byl veden s\u00a0jedin\u00fdm c\u00edlem\u00a0\u2013 zastra\u0161it. Z\u00a0osmn\u00e1cti ob\u017ealovan\u00fdch byli Marianne a\u00a0dev\u011bt dal\u0161\u00edch odsouzeni k\u00a0trestu smrti jako\u00a0\u201esabot\u00e9\u0159i za napom\u00e1h\u00e1n\u00ed nep\u0159\u00e1tel\u016fm \u0158\u00ed\u0161e\u201c. Ani \u017e\u00e1dost\u00ed o\u00a0milost se nepoda\u0159ilo krut\u00fd rozsudek zvr\u00e1tit.<\/p>\r\n

Za druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky vznikla na \u00fazem\u00ed protektor\u00e1tu cel\u00e1 \u0159ada m\u00edst, kde byli odp\u016frci nacion\u00e1ln\u011b socialistick\u00e9ho re\u017eimu fyzicky likvidov\u00e1ni. K\u00a0nejhr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edm z\u00a0nich pat\u0159ilo odd\u011blen\u00ed II A\u00a0v\u00a0policejn\u00ed v\u011bznici gestapa v\u00a0Praze na Pankr\u00e1ci. V\u00a0rozmez\u00ed dvou let\u00a0\u2013 od dubna\u00a01943 do dubna\u00a01945\u00a0\u2013 zde pod ost\u0159\u00edm gilotiny zem\u0159elo celkem 1075 lid\u00ed,\u00a0z\u00a0toho 155 \u017een. Evidence popraven\u00fdch se dochovala d\u00edky d\u016fkladn\u00fdm z\u00e1znam\u016fm v\u00a0knize poprav, kterou vedl kat Alois Weiss. Za ocelov\u00fdmi dve\u0159mi \u010d. 38 byly um\u00edst\u011bny \u017eeny odsouzen\u00e9 k\u00a0trestu smrti a\u00a0mezi nimi tr\u00e1vila sv\u00e9 posledn\u00ed chv\u00edle i\u00a0Marianne. Na odd\u011blen\u00ed se pochopiteln\u011b \u017e\u00e1dn\u00fd komfort netrp\u011bl. V\u00a0cele pod zam\u0159\u00ed\u017eovan\u00fdm oknem bylo n\u011bkolik \u0161pinav\u00fdch matrac\u00ed. \u017didle ani jin\u00fd n\u00e1bytek zde nebyl, pouze pracovn\u00ed stolek, na n\u011bm\u017e v\u011bzenkyn\u011b slepovaly ob\u00e1lky nebo obchodn\u00ed s\u00e1\u010dky s\u00a0denn\u00ed normou 1000 kus\u016f.<\/p>\r\n

\u0160\u0165astn\u00e1 do posledn\u00ed hodiny<\/strong>
\r\nV\u00a0pankr\u00e1ck\u00e9m v\u011bzen\u00ed, prost\u0159ed\u00ed pln\u00e9m zoufalstv\u00ed a\u00a0beznad\u011bje, se ale Marianne rozhodla b\u00fdt je\u0161t\u011b jednou \u0161\u0165astn\u00e1.\u00a0V\u00a0mot\u00e1ku, poslan\u00e9m mezi bramborami do sousedn\u00ed mu\u017esk\u00e9 cely, napsala, \u017ee ten, kdo j\u00ed odpov\u00ed, se stane jej\u00edm milencem. Jej\u00ed smutn\u00fd dopis o\u00a0bezcitnosti sv\u011bta, beznad\u011bji a\u00a0pln\u00fd ho\u0159kosti a\u00a0slz si p\u0159e\u010detl Richard M\u00e1cha, tak\u00e9 odsouzen\u00fd na smrt, a\u00a0odpov\u011bd\u011bl. Bylo by t\u011b\u017ek\u00e9 objevit na sv\u011bt\u011b podivn\u011bj\u0161\u00ed l\u00e1sku, ne\u017e kter\u00e1 vykvetla v\u00a0tomto ponur\u00e9m a\u00a0smrt\u00ed nas\u00e1kl\u00e9m ovzdu\u0161\u00ed odd\u011blen\u00ed II A. Asi m\u011bs\u00edc si Marianne a\u00a0Richard pos\u00edlali tajn\u011b mot\u00e1ky. Vym\u011b\u0148ovali si svoje my\u0161lenky, pocity a\u00a0vz\u00e1jemnou n\u00e1klonnost. Jeden druh\u00e9mu byli oporou. \u201eM\u016fj mil\u00e1\u010dku,\u201c za\u010d\u00ednal jeden z\u00a0mnoha osobn\u00edch dopis\u016f napsan\u00fdch Marianne. \u201e\u2026 jsem tak ne\u0161\u0165astn\u00e1, na tu silnou \u017eenu si jen hraji. Mysl\u00edm na tebe. Oba jsme se u\u017e vid\u011bli tam, ale zat\u00edm n\u00e1s jin\u00ed p\u0159ede\u0161li. Prosazuji v\u00a0tom boji v\u0161emo\u017en\u00e9, ale v\u0161echno je to jen bezmocnost. Za chv\u00edli to za\u010dne a\u00a0z\u00a0dvaadvaceti lid\u00ed budou jen mrtvoly. My m\u00e1me je\u0161t\u011b \u010das, je\u0161t\u011b p\u0159e\u017eijeme jin\u00e9. V\u011b\u0159\u00ed\u0161, \u017ee jsem ti p\u0159inesla \u0161t\u011bst\u00ed?\u201c<\/p>\r\n

Kdo z\u00a0dozorc\u016f jejich korespondenci umo\u017e\u0148oval, se u\u017e dnes nedozv\u00edme. V\u00edme ale, \u017ee na tom m\u011bl z\u00e1sadn\u00ed pod\u00edl v\u011bze\u0148 Karel Rame\u0161. D\u00edky jeho ob\u011btavosti a\u00a0state\u010dnosti se zachovalo mnoho dokument\u016f, mot\u00e1k\u016f a\u00a0kreseb, kter\u00e9 propa\u0161oval za zdi v\u011bznice. Po v\u00e1lce je uspo\u0159\u00e1dal do dvoud\u00edln\u00e9 knihy \u017daluji. Pankr\u00e1ck\u00e1 kalv\u00e1rie, je\u017e nyn\u00ed poskytuje jedine\u010dn\u00e9 sv\u011bdectv\u00ed o\u00a0\u017eivot\u011b na \u201eodd\u011blen\u00ed smrti\u201c II A\u00a0a\u00a0p\u0159edev\u0161\u00edm vypov\u00edd\u00e1 o\u00a0neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 s\u00edle lidsk\u00e9ho ducha, kterou nedok\u00e1\u017ee potla\u010dit \u017e\u00e1dn\u00e1 diktatura. \u201eV\u00fdsti\u017en\u011b to vystihl Richard v\u00a0jedn\u00e9 ze sv\u00fdch \u0161krabek o\u00a0Marianne, kterou poslal Rame\u0161ovi. Psal, \u017ee \u017eeny, zalo\u017een\u00e9 sp\u00ed\u0161e citov\u011b ne\u017e rozumov\u011b, se nemohou nikdy sm\u00ed\u0159it s\u00a0t\u00edmto n\u00e1siln\u00fdm odchodem ze sv\u011bta. A\u00a0p\u0159ece pr\u00e1v\u011b tyto n\u011b\u017en\u00e9 a\u00a0jen pro l\u00e1sku stvo\u0159en\u00e9 bytosti odch\u00e1zely pod vra\u017eedn\u00fd n\u016f\u017e s\u00a0nemen\u0161\u00ed d\u016fstojnost\u00ed ne\u017e kdysi velk\u00e9 kr\u00e1lovny popraven\u00e9 v\u00a0revoluc\u00edch. Do\u0161ly v\u00a0sledu sv\u00fdch my\u0161lenek a\u017e tam, kam m\u016f\u017ee doj\u00edt jen \u010dlov\u011bk s\u00a0hlubok\u00fdm n\u00e1rodn\u00edm uv\u011bdom\u011bn\u00edm: t\u011blo m\u016f\u017eete zab\u00edt, ducha v\u0161ak nikoli.\u201c
\r\n
\r\n<\/p>\r\n

\"\"<\/a>
\r\nP\u0159ebal knihy \u017daluji. Pankr\u00e1ck\u00e1 kalv\u00e1rie Karla Rame\u0161e, je\u017e je jedine\u010dn\u00fdm sv\u011bdectv\u00edm o \u017eivot\u011b na \u201eodd\u011blen\u00ed smrti\u201c II A v\u011bznice v Praze-Pankr\u00e1ci, kde pod ost\u0159\u00edm gilotiny od dubna 1943 do dubna 1945 zem\u0159elo celkem 1075 lid\u00ed, z toho 155 \u017een
\r\n<\/em><\/p>\r\n

 <\/p>\r\n

\u017divot v\u011bz\u0148\u016f na odd\u011blen\u00ed II A\u00a0byl do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry charakterizov\u00e1n nad\u011bj\u00ed, \u017ee se nacistick\u00fd re\u017eim zhrout\u00ed d\u0159\u00edve, ne\u017e dojde k\u00a0jejich poprav\u011b. N\u011bkte\u0159\u00ed v\u011bzni se v\u0161ak pokusili zem\u0159\u00edt vlastn\u00ed rukou\u00a0\u2013 Karel Rame\u0161 zaznamenal celkem dvan\u00e1ct t\u011b\u017ek\u00fdch pokus\u016f o\u00a0sebevra\u017edu. Jedinou, komu se sebevra\u017eda poda\u0159ila, byla Marianne, kter\u00e1 na p\u0159\u00edpravn\u00e9 cele po\u017eila smrt\u00edc\u00ed jed. Ale i\u00a0v\u00a0tomto p\u0159\u00edpad\u011b byla odsouzen\u00e1 s\u0165ata, i\u00a0kdy\u017e u\u017e byla pravd\u011bpodobn\u011b mrtv\u00e1. Stalo se tak 8.\u00a0\u0159\u00edjna\u00a01943 v\u00a016.44 hodin rukou poprav\u010d\u00edho Aloise Weisse.<\/p>\r\n

Pro\u010d kat vykonal popravu, kdy\u017e u\u017e odsouzen\u00e1 byla mrtv\u00e1, nen\u00ed zcela jasn\u00e9. Dozorci si z\u0159ejm\u011b p\u0159\u00e1li utajit, \u017ee v\u011bzni m\u011bli mo\u017enost z\u00edskat jed, mo\u017en\u00e1 tak\u00e9 cht\u011bli jen uk\u00e1zat, kdo\u00a0\u201em\u00e1 navrch\u201c. Kde k\u00a0jedu p\u0159i\u0161la Marianne, tak\u00e9 nev\u00edme zcela jist\u011b. V\u00a0korespondenci se sestrou Rosi nalezneme n\u011bkolik proseb, aby smrtic\u00ed l\u00e1tku obstarala od \u0161vagra Hellmuta, jen\u017e byl l\u00e9k\u00e1rn\u00edkem. Jed j\u00ed m\u011bla poslat v\u00a0s\u00e1\u010dku od \u0161amponu na vlasy, k\u00a0tomu ale pravd\u011bpodobn\u011b nikdy nedo\u0161lo. Nakonec j\u00ed pomohl v\u011bze\u0148sk\u00fd chodba\u0159, od n\u011bho\u017e z\u00edskala jed na krysy nebo na my\u0161i, kter\u00fd se ve v\u011bznic\u00edch b\u011b\u017en\u011b pou\u017e\u00edval.<\/p>\r\n

T\u0159i dny p\u0159ed popravou napsala Marianne sv\u00e9mu milenci posledn\u00ed dopis. \u201eRicharde! D\u011bkuji ti a\u00a0v\u011b\u0159 mi, jsem vesel\u00e1 a\u00a0douf\u00e1m i\u00a0state\u010dn\u00e1\u00a0\u2013 nebo\u0165 to obt\u00ed\u017en\u00e9 je je\u0161t\u011b p\u0159ede mnou\u00a0\u2013\u00a0a\u00a0s\u00a0my\u0161lenkou na tebe, m\u00e9 d\u00edt\u011b, s\u00a0tv\u00fdm posledn\u00edm milostn\u00fdm dopisem, douf\u00e1m, \u017ee se mi to drama poda\u0159\u00ed\u00a0\u2013 m\u00e1m p\u0159\u00edmo radost, \u017ee jsou kostky vr\u017eeny, nebo\u0165 moje nervy jsou vy\u010derpan\u00e9 a\u00a0u\u017e toho m\u00e1m dost\u00a0\u2013 \u017divot byl hezk\u00fd, um\u011bn\u00ed vesel\u00e9 a\u00a0m\u016fj odchod zvl\u00e1\u0161tn\u00ed\u00a0\u2013 ale \u017eeny jako j\u00e1 neum\u00edraj\u00ed v\u00a0posteli, ur\u010dit\u011b p\u0159ijdu znovu a\u00a0jednou se setk\u00e1me jako du\u0161e, jako lidsk\u00e9 d\u011bti, jako hezk\u00e9 kv\u011btiny\u00a0\u2013\u00a0nebo jako strom, kter\u00fd \u017eije mnoho let a\u00a0p\u0159e\u017e\u00edv\u00e1 generace\u00a0\u2013 je to m\u016fj posledn\u00ed dopis\u00a0\u2013 probu\u010f se, mali\u010dk\u00e9, mil\u00e9, vesel\u00e9 p\u00e1\u017ee\u00a0\u2013 kr\u00e1lovna odch\u00e1z\u00ed\u00a0\u2013 odch\u00e1z\u00ed z\u00a0prken \u017eivota a\u00a0te\u010f pros\u00edm Boha, aby mi pomohl\u00a0\u2013 nebude to lehk\u00e9\u00a0\u2013 Marianne.\u201c<\/p>\r\n

Epilog<\/strong>
\r\n9.\u00a0\u010dervna\u00a01988 z\u00edskala Marianne Golz-Goldlust od \u0159editelstv\u00ed pam\u00e1tn\u00edku Jad va\u0161em v\u00a0Jeruzal\u00e9m\u011b ocen\u011bn\u00ed Spravedliv\u00e1 mezi n\u00e1rody. Tento \u010destn\u00fd titul pat\u0159\u00ed mezi nejvy\u0161\u0161\u00ed vyznamen\u00e1n\u00ed, je\u017e St\u00e1t Izrael ud\u011bluje osob\u00e1m ne\u017eidovsk\u00e9ho p\u016fvodu\u00a0\u2013 lidem, kte\u0159\u00ed dali v\u00a0s\u00e1zku sv\u016fj \u017eivot, aby zachr\u00e1nili sv\u00e9 \u017eidovsk\u00e9 spoluob\u010dany. V\u00a0olivov\u00e9m h\u00e1ji pam\u00e1tn\u00edku byl pak na jej\u00ed po\u010dest zasazen strom \u010d. 806. Na Sedmi\u010dce p\u0159ipom\u00edn\u00e1 tuto odv\u00e1\u017enou \u017eenu pam\u011btn\u00ed deska na dom\u011b v\u00a0ulici Farsk\u00e9ho 4, naproti Husovu sboru, kde Marianne a\u017e do sv\u00e9ho zat\u010den\u00ed nacisty bydlela. Do hole\u0161ovick\u00e9 mozaiky lokalit s\u00a0pohnut\u00fdmi lidsk\u00fdmi osudy tak p\u0159ibylo dal\u0161\u00ed ozna\u010den\u00e9 m\u00edsto. Jin\u00e1 na to st\u00e1le je\u0161t\u011b \u010dekaj\u00ed. Kdy\u017e si ulici pod b\u00fdval\u00fdm n\u00e1zvem Strossmayerova zad\u00e1te do datab\u00e1ze ob\u011bt\u00ed na webov\u00fdch str\u00e1nk\u00e1ch Holocaust.cz, naleznete 33 jmen \u017eidovsk\u00fdch ob\u011bt\u00ed nacismu, kter\u00e9 zde m\u011bly p\u0159ed v\u00e1lkou domov.
\r\n
\r\n<\/p>\r\n

\"\"<\/a>
\r\nPam\u011btn\u00ed deska na dom\u011b v ulici Farsk\u00e9ho 4, kde Marianne a\u017e do sv\u00e9ho zat\u010den\u00ed nacisty bydlela
\r\n<\/em><\/p>\r\n

 <\/p>\r\n

Marianne byla za sv\u016fj \u017eivot t\u0159ikr\u00e1t vdan\u00e1, d\u011bti ale nem\u011bla. Jej\u00ed t\u0159et\u00ed mu\u017e Hans se po v\u00e1lce znovu o\u017eenil a\u00a0v\u00a0roce 1947 se mu narodil syn Ronnie. Ten dlouho netu\u0161il, \u017ee jeho otec byl ji\u017e d\u0159\u00edve \u017eenat\u00fd. Dozv\u011bd\u011bl se to a\u017e po otcov\u011b smrti, kdy\u017e se prob\u00edral jeho poz\u016fstalost\u00ed. P\u0159i p\u00e1tr\u00e1n\u00ed po osudu jeho b\u00fdval\u00e9 man\u017eelky se dostal a\u017e ke zm\u00edn\u011bn\u00e9 knize \u017daluji. \u201eO\u00a0n\u011bkolik t\u00fddn\u016f pozd\u011bji jsem tu knihu dr\u017eel v\u00a0rukou a\u00a0dlouze si prohl\u00ed\u017eel Marianninu fotografii. I\u00a0kdy\u017e \u010desky nerozum\u00edm ani slovo, uv\u011bdomil jsem si, \u017ee j\u00ed je v\u011bnov\u00e1no na dvacet str\u00e1nek. Jejich p\u0159eklad m\u011b hluboce zas\u00e1hl,\u201c prozradil Hobuletu Ronnie Golz. P\u00ed\u0161e se v\u00a0nich o\u00a0velmi inteligentn\u00ed \u017een\u011b, kter\u00e1 ani ve \u0161pinav\u00e9 d\u00ed\u0159e pankr\u00e1ck\u00e9 v\u011bznice nep\u0159estala b\u00fdt velkou osobnost\u00ed. \u201ePokud by bylo mo\u017en\u00e9\u00a0o\u00a0n\u011bkom \u0159\u00edci, \u017ee v\u00a0t\u011bchto uboh\u00fdch a\u00a0potupn\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch byl duchovn\u00ed veli\u010dinou, pak to byla ona. Byla tlumo\u010dnic\u00ed mezi dozorci a\u00a0v\u011bzni. V\u0161ichni ji m\u011bli velmi r\u00e1di a\u00a0pro sv\u00e9 pozitivn\u00ed sm\u00fd\u0161len\u00ed a\u00a0politick\u00fd rozhled byla velmi obl\u00edben\u00e1,\u201c dod\u00e1v\u00e1 Ronnie Golz. Jeho p\u00e1tr\u00e1n\u00ed zaznamenala italsk\u00e1 dokumentaristka Monica Repetto ve sn\u00edmku La vera storia di Marianne Golz (Skute\u010dn\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh Marianne Golz, 2008).<\/p>\r\n

 <\/p>\r\n

\"\"<\/a>
\r\nPodobizna Marianne z archivu Ronnieho Golze, jen\u017e po smrti sv\u00e9ho otce za\u010dal p\u00e1trat po osudu jeho b\u00fdval\u00e9 man\u017eelky. Ronnie se narodil v\u00a0Lond\u00fdn\u011b roku 1947 a jeho matkou byla Ida Reissov\u00e1, \u017eidovsk\u00e1 uprchlice ze Str\u00e1\u017enice na Morav\u011b<\/em><\/p>\r\n

 <\/p>\r\n

Marianne nepat\u0159ila\u00a0k\u00a0\u017e\u00e1dn\u00e9 politick\u00e9 organizaci a\u00a0vlastn\u011b ani nev\u00edme, jak moc si byla v\u011bdoma rizika, kter\u00e9 svoj\u00ed \u010dinnost\u00ed podstupovala. D\u011blala prost\u011b jen to, co j\u00ed radilo srdce. Necht\u011bla jen p\u0159ihl\u00ed\u017eet, cht\u011bla pom\u00e1hat. Pom\u00e1hat p\u0159\u00e1tel\u016fm, soused\u016fm, j\u00ed zn\u00e1m\u00fdm \u010di nezn\u00e1m\u00fdm lidem, kte\u0159\u00ed byli ze dne na den prohl\u00e1\u0161eni za nelidi a\u00a0jim\u017e hrozilo pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed a\u00a0smrt. Pom\u00e1hala jim uniknout ze sp\u00e1r\u016f gestapa, dostat se do ciziny a\u00a0p\u0159ev\u00e1d\u011bn\u00edm pen\u011bz jim umo\u017enila \u017eivot v\u00a0exilu. \u201eKdo zachr\u00e1n\u00ed jeden lidsk\u00fd \u017eivot, zachr\u00e1n\u00ed cel\u00fd sv\u011bt,\u201c zn\u00ed asi nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed ver\u0161 ze z\u00e1kladn\u00edho d\u00edla \u017eidovsk\u00e9 pam\u011bti Talmudu. A\u00a0to se Marianne poda\u0159ilo. Vytrvala ve sv\u00e9 v\u00ed\u0159e, ve sv\u00fdch postoj\u00edch z\u016fstala pevn\u00e1\u00a0\u2013 pevn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e ocel pankr\u00e1ck\u00e9 gilotiny.\u00a0<\/p>\r\n

 <\/p>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"[perex] Tentokr\u00e1t se budeme v\u011bnovat nedlouh\u00e9, le\u010d o to dramati\u010dt\u011bj\u0161\u00ed cest\u011b \u017eivotem dnes pov\u011bt\u0161inou nezn\u00e1m\u00e9 V\u00edde\u0148anky Marianne Golz-Goldlust. Ve 20. letech 20. stolet\u00ed byla jako opern\u00ed a operetn\u00ed p\u011bvkyn\u011b oslavov\u00e1na kritiky, z\u00e1\u0159ila na n\u011bmeck\u00fdch a rakousk\u00fdch jevi\u0161t\u00edch, kde vystupovala po boku tehdy slavn\u00fdch hv\u011bzd. O t\u00e9m\u011b\u0159 dv\u011b des\u00edtky let pozd\u011bji zem\u0159ela zcela bez pov\u0161imnut\u00ed krutou smrt\u00ed coby nep\u0159\u00edtelkyn\u011b T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e. [\/perex] […]","protected":false},"author":76,"featured_media":46059,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[37],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts\/46056"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/users\/76"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/comments?post=46056"}],"version-history":[{"count":9,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts\/46056\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":46071,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts\/46056\/revisions\/46071"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/media\/46059"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/media?parent=46056"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/categories?post=46056"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/tags?post=46056"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}