\r\n
\r\n<\/em><\/p>\r\n
Tov\u00e1rn\u00edk Anton\u00edn Reissenzahn pat\u0159il do generace \u010desk\u00fdch pr\u016fmysln\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed se vypracovali zejm\u00e9na d\u00edky sv\u00e9 p\u00edli a\u00a0\u0161ikovnosti. Tehdy ne\u0161lo o\u00a0mana\u017eery, jak\u00e9 zn\u00e1me dnes\u00a0\u2013 tito majitel\u00e9 tov\u00e1ren byli z\u00e1rove\u0148 konstrukt\u00e9\u0159i a\u00a0inov\u00e1to\u0159i, kte\u0159\u00ed dokonale znali sv\u00e9 v\u00fdrobky a\u00a0z\u00e1rove\u0148 sledovali nejnov\u011bj\u0161\u00ed trendy ve sv\u00e9m oboru doma i\u00a0v\u00a0zahrani\u010d\u00ed. Mezi tyto pion\u00fdry \u010desk\u00e9ho pr\u016fmyslu pat\u0159ili nap\u0159\u00edklad Emilov\u00e9 \u0160koda a\u00a0Kolben, \u010cen\u011bk Dan\u011bk a\u00a0dal\u0161\u00ed. V\u00a0t\u00e9to souvislosti tak\u00e9 nelze nevzpomenout karl\u00ednsk\u00e9ho vyn\u00e1lezce a\u00a0podnikatele Franti\u0161ka K\u0159i\u017e\u00edka. Pr\u00e1v\u011b jednu z\u00a0jeho n\u00e1v\u0161t\u011bv\u00a0u\u00a0Reissenzahna a\u00a0jej\u00ed d\u016fsledky popisuje Such\u00e1nek ve sv\u00fdch vzpom\u00ednk\u00e1ch:<\/p>\r\n
\u00da\u017easn\u00e1 sensace: n\u011bkdy v\u00a0roce 1900 nebo 1901 p\u0159ijel k\u00a0n\u00e1m na n\u00e1v\u0161t\u011bvu tov\u00e1rn\u00edk K\u0159i\u017e\u00edk z\u00a0Karl\u00edna\u00a0\u2013 na voze bez kon\u00ed!!! P\u0159ed tov\u00e1rnou st\u00e1l \u017elut\u00fd landauer (dvoun\u00e1pravov\u00fd v\u016fz\/ko\u010d\u00e1r pro \u010dty\u0159i osoby\u00a0\u2013 pozn. autora)\u00a0\u2013 bez oje a\u00a0na p\u0159edn\u00edm vysok\u00e9m sedadle bylo n\u011bkolik klik a\u00a0p\u00e1\u010dek a\u00a0na zemi byla \u0159ada akumul\u00e1tor\u016f. A\u00a0ti, co ho zahl\u00e9dli p\u0159ijet, se du\u0161ovali, \u017ee to p\u0159ijelo samo\u00a0\u2013 bez kon\u00ed! Cel\u00e1 tov\u00e1rna se k\u00a0tomu seb\u011bhla a\u00a0diven\u00ed a\u00a0citov\u00e1n\u00ed Sibyly i\u00a0slep\u00e9ho ml\u00e1dence nem\u011blo konce. \u017d\u00e1dn\u00fd se k\u00a0pr\u00e1ci nevr\u00e1til, n\u00fdbr\u017e v\u0161ichni cht\u011bli vid\u011bt na vlastn\u00ed o\u010di, jestli to doopravdy samo jede. A\u00a0ozvaly se v\u00fdk\u0159iky \u00fadivu, kdy\u017e K\u0159i\u017e\u00edk nasednuv, hnul p\u00e1\u010dkami a\u00a0vozidlo se skute\u010dn\u011b samo rozjelo. Cel\u00e9 proces\u00ed se za n\u00edm rozb\u011bhlo.<\/em><\/p>\r\n Tohle nasadilo na\u0161emu \u0161\u00e9fovi brouka do hlavy, po\u0159\u00eddil si \u0159adu anglick\u00fdch odborn\u00fdch list\u016f, a\u00a0\u017ee n\u00e1m tehdy ode\u0161el korespondent, \u0159ekl \u0161\u00e9f, aby byl p\u0159ijat n\u011bkdo, kdo um\u00ed anglicky. A\u00a0tak jednoho dne p\u0159i\u0161el mlad\u00edk \u010dty\u0159hrann\u00e9ho obli\u010deje a\u00a0s\u00a0tvrdou v\u00fdslovnost\u00ed. Se p\u0159edstavil \u0161\u00e9fovi: \u201eJ\u00e1 jsem Karel Pergler.\u201c \u201eVy um\u00edte anglicky?\u201c \u201eV\u017edy\u0165 j\u00e1 jsem chodil v\u00a0Americe do \u0161koly! Tak m\u011b vyzkou\u0161ejte!\u201c \u201eNo j\u00e1 s\u00e1m anglicky neum\u00edm, ale tuhle m\u00e1m n\u011bjak\u00fd pov\u00edd\u00e1n\u00ed o\u00a0parn\u00edch vozech, koukejte, tuhle, vid\u00edte: steam\u00a0\u2013 to je jako p\u00e1ra, tak tu m\u00e1te a\u00a0p\u0159elo\u017ete mi to!\u201c A\u00a0Pergler bezvadn\u011b p\u0159ekl\u00e1d\u00e1 \u010dl\u00e1nek o\u00a0vozidlech poh\u00e1n\u011bn\u00fdch parou. \u0160\u00e9f bedliv\u011b naslouch\u00e1 a\u00a0po skon\u010den\u00ed pov\u00edd\u00e1: \u201eJen esli je to v\u0161ecko pravda, co jste pov\u00eddal, esli jste si to jen nevycucal z\u00a0prstu!\u201c \u201eTo p\u0159ece m\u016f\u017eete nechat p\u0159ezkou\u0161et.\u201c \u201eNo tak j\u00e1 v\u00e1m v\u011b\u0159\u00edm.\u201c<\/em><\/p>\r\n A\u00a0tak vstupuje k\u00a0n\u00e1m za 40 zl. m\u011bs\u00ed\u010dn\u011b Karel Pergler, kter\u00fd tu v\u0161ak dlouho nepobyl, v\u011bnovav se tu v\u00edce politick\u00e9 \u010dinnosti ne\u017e obchodov\u00e1n\u00ed, proto tu i\u00a0z\u00a0dal\u0161\u00edho pobytu u\u00a0konkuren\u010dn\u00ed firmy Szalatnay a\u00a0Kr\u00f6schel nadobro ztroskot\u00e1v\u00e1, vrac\u00ed se do Ameriky a\u00a0zde za prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky skv\u011ble agituje mezi \u010cechy pro n\u00e1rodn\u00ed fond, p\u0159imyk\u00e1 tu k\u00a0Masarykovi a\u00a0po osvobozen\u00ed vym\u00e1h\u00e1 si\u00a0s\u00a0nev\u0161edn\u00ed energi\u00ed m\u00edsto velvyslance v\u00a0Tokiu. Tam v\u0161ak op\u011bt ztroskot\u00e1v\u00e1, je propu\u0161t\u011bn z\u00a0na\u0161ich slu\u017eeb a\u00a0st\u00e1v\u00e1 se z\u00a0n\u011bj \u201emu\u017e bez vlasti\u201c. P\u0159imyk\u00e1 se nakonec jako nep\u0159\u00edtel Bene\u0161\u016fv k\u00a0lize St\u0159\u00edbrn\u00e9ho a\u00a0zapad\u00e1 posl\u00e9ze v\u00a0Americe jako meteor.<\/em><\/p>\r\n K\u00a0osobnosti vzpom\u00ednan\u00e9ho Karla Perglera (1882\u20131954) dodejme, \u017ee v\u00a0roce 1929 byl zvolen poslancem N\u00e1rodn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed (obdoba dne\u0161n\u00ed poslaneck\u00e9 sn\u011bmovny) a\u00a0v\u00a0roce 1931 do zastupitelstva hlavn\u00edho m\u011bsta Prahy. Tehdy spolupracoval s\u00a0pravicov\u00fdm politikem Ji\u0159\u00edm St\u0159\u00edbrn\u00fdm, kter\u00fd se jako jeden z\u00a0mu\u017e\u016f 28.\u00a0\u0159\u00edjna pozd\u011bji velmi odklonil od \u201ehradn\u00ed\u201c politiky a\u00a0soust\u0159e\u010foval kolem sebe odp\u016frce zejm\u00e9na Bene\u0161ovy politiky. Karel Pergler ode\u0161el v\u00a0druh\u00e9 polovin\u011b t\u0159ic\u00e1t\u00fdch let do USA, kde p\u016fsobil jako univerzitn\u00ed profesor.<\/p>\r\n Tov\u00e1rn\u00edci, resp. majitel\u00e9 velk\u00fdch firem, jsou \u010dasto l\u00ed\u010deni jako vyko\u0159is\u0165ovatel\u00e9 bez \u0161petky lidskosti. To ale z\u0159ejm\u011b nebyl Reissenzahn\u016fv p\u0159\u00edpad.<\/p>\r\n A\u00a0jak byl tento \u0161\u00e9f lidsky uznal\u00fd. Dovedl mlad\u00e9mu \u00fa\u0159edn\u00edku p\u0159ipomenout: \u201eKdy\u017e nem\u00e1te n\u011bkdy co na pr\u00e1ci, tak zbyte\u010dn\u011b nelelkujte, ale jd\u011bte do fabriky a\u00a0n\u011bco tam vokoukejte, abyste v\u011bd\u011bl, jak se co d\u011bl\u00e1 a\u00a0z\u00a0\u010deho se to d\u011bl\u00e1. A\u0165 je z\u00a0v\u00e1s fachman!\u201c<\/em><\/p>\r\n Jednou za mnou ve\u0161el do podkrov\u00ed a\u00a0spat\u0159iv tam zapr\u00e1\u0161en\u00e9 a\u00a0zp\u0159eh\u00e1zen\u00e9 fascikle, pov\u00edd\u00e1: \u201eKdybych tak n\u011bkoho na\u0161el, kdo by to tu hodil do po\u0159\u00e1dku, j\u00e1 bych za to r\u00e1d zaplatil.\u201c Nab\u00eddl jsem se, s\u00a02 lidmi jsem se s\u00a0t\u00edm tejden hmo\u017edil a\u00a0mazal, a\u00a0registratura prokoukla. \u0160\u00e9f si ji prohl\u00e9dl, \u0159ekl: \u201eTakhle se mi to l\u00edb\u00ed,\u201c a\u00a0dodal: \u201eNa prvn\u00edho dostanete o\u00a0p\u011btku (5 zlat\u00fdch) v\u00edc\u00a0\u2013 a\u00a0u\u017e ka\u017ed\u00fdho prvn\u00edho.\u201c<\/em><\/p>\r\n Rakousk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed dr\u00e1hy n\u00e1m vyvlastnily pozemek ve Vyso\u010danech za sm\u011b\u0161n\u011b n\u00edzkou cenu. Proto jsme na n\u011b podali \u017ealobu, spor se dlouho vlekl, st\u00e1lo to moc a\u00a0moc pen\u011bz, ale na konec dost\u00e1v\u00e1m telefonickou zpr\u00e1vu od na\u0161eho pr\u00e1vn\u00edho z\u00e1stupce Dr. Fouska, \u017ee spor rozhodnut v\u00a0n\u00e1\u0161 prosp\u011bch a\u00a0p\u0159isouzena n\u00e1m \u010d\u00e1stka 60.000 zlat\u00fdch. Oznamuji to \u0161\u00e9fovi a\u00a0gratuluji mu a\u00a0dod\u00e1v\u00e1m: \u201eM\u00e1te z\u00a0toho jist\u011b radost, necht\u011bl byste tak\u00e9 ud\u011blat radost n\u00e1m \u00fa\u0159edn\u00edk\u016fm?\u201c \u201eVy jste mazanej \u010dlov\u011bk, ale abyste ne\u0159ek\u2019, \u017ee nem\u00e1te dobr\u00e9ho princip\u00e1la, od prvn\u00edho m\u00e1te ka\u017edej\u00a0o\u00a0p\u011btku v\u00edc, a\u0165 m\u00e1te taky pam\u00e1tku, jak jsme to nad K\u00a0k. \u00d6sterreichische Staatsbahngesellschaft vyhr\u00e1li!\u201c A\u00a0vzpom\u00edn\u00e1m, \u017ee v\u00a0dob\u011b, kter\u00e1 v\u016fbec neznala dovolenou, poskytl mi ji na 7 dn\u00ed k\u00a0z\u00e1jezdu do \u010cesk\u00e9ho r\u00e1je<\/em> Such\u00e1nek ve sv\u00fdch vzpom\u00ednk\u00e1ch v\u011bnuje prostor i\u00a0n\u011bkter\u00fdm sv\u00fdm koleg\u016fm:\u00a0Vyprosil\u00a0si u\u00a0n\u00e1s m\u00edsto nevzhledn\u00fd, kr\u00e1tkozrak\u00fd mlad\u00edk uboh\u00e9ho zanedban\u00e9ho zevn\u011bj\u0161ku. Kessel. A\u010d byl obchodn\u00edm p\u0159\u00edru\u010d\u00edm a\u00a0nem\u011bl za gro\u0161 kancel\u00e1\u0159sk\u00e9 prakse, zap\u016fsobil tak na \u0161\u00e9fa, \u017ee \u0159ekl: \u201eNo tak to s\u00a0n\u00edm zkuste na m\u011bs\u00edc, von je to \u0148\u00e1kej chud\u00e1k!\u201c Nikdy jsme nem\u011bli tak ne\u0161ikovn\u00e9ho praktikanta jako Kessla, bylo mi v\u0161ak n\u00e1padn\u00e9, jak kr\u00e1tkozrace si prohl\u00ed\u017e\u00ed ka\u017ed\u00fd dopis i\u00a0l\u00edstek, ne\u017e ho zalo\u017e\u00ed do registratury, a\u017e jsem se ho zeptal, pro\u010d v\u0161e tak studuje. A\u00a0z\u00a0Kessla se vyklubal grafolog, kdy\u017e podle p\u00edsma prohl\u00e1sil: \u201eTomuhle \u010dlov\u011bku bych na \u00fav\u011br nic nedal.\u201c K\u00a0\u010demu\u017e \u0161\u00e9f poznamenal, aby si ty svoje hloup\u00e9 rozumy nechal, a\u00a0zbo\u017e\u00ed se polsk\u00e9mu \u017eidovi poslalo, \u017eid ohl\u00e1sil vyrovn\u00e1n\u00ed a\u00a0o\u00a0v\u0161ecko n\u00e1s okradl. Tu i\u00a0s\u00e1m \u0161\u00e9f \u0159ekl:\u00a0\u201eVono na tom p\u0159eci n\u011bco je!\u201c a\u00a0Kessel stoupl v\u00a0cen\u011b. A\u00a0\u017ee n\u00e1s mlad\u00e9 \u00fa\u0159edn\u00edky p\u0159istihla pan\u00ed \u0161\u00e9fov\u00e1, jak jsme si d\u00e1vali lu\u0161tit povahy sv\u00fdch d\u00edvek, p\u0159inesla Kesselovi tak\u00e9 sv\u016fj rukopis. Co \u017ee soud\u00ed o\u00a0jej\u00ed povaze. Kessel dlouho s\u00a0posudkem ot\u00e1lel, a\u017e kone\u010dn\u011b prachne\u0161ikovn\u011b prohl\u00e1sil: \u201eMilostpan\u00ed, necht\u011bjte to na mn\u011b, j\u00e1 v\u00e1m to nem\u016f\u017eu \u0159\u00edct!\u201c T\u011b\u017ece dot\u010dena ode\u0161la a\u00a0Kessel dostal v\u00fdpov\u011b\u010f.<\/em><\/p>\r\n Na p\u0159elomu 19. a\u00a020. stolet\u00ed ale sl\u00e1va Reissenzahnovy tov\u00e1rny pomalu bledne. V\u00fdroba vozidel inspirovan\u00fdch K\u0159i\u017e\u00edkovou n\u00e1v\u0161t\u011bvou se nesetkala s\u00a0\u00fasp\u011bchem, v\u00a0oblasti v\u00fdroby zem\u011bd\u011blsk\u00fdch stroj\u016f se anga\u017euje \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edce firem, jeden velk\u00fd konkurent, spole\u010dnost Umrath, s\u00eddl\u00ed doslova p\u0159es ulici. S\u00e1m Reissenzahn se nav\u00edc nadchl pro jin\u00fd obor.<\/p>\r\n A\u00a0\u017ee se \u0161\u00e9fovy parn\u00ed vozy neujaly, vrh\u00e1 se podnikav\u011b na \u00fapln\u011b odlehl\u00fd obor, na p\u011bst\u011bn\u00ed nejlep\u0161\u00edch vep\u0159\u016f \u201eyorkshire\u201c. Zakl\u00e1d\u00e1 si na T\u00e1borsku farmu a\u00a0o\u00a0v\u0161ecko ostatn\u00ed ztr\u00e1c\u00ed z\u00e1jem. (Ke sv\u00e9 \u0161kod\u011b: kdyby byl tehdy podle na\u0161ich rad zru\u0161il tov\u00e1rnu na hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 stroje a\u00a0specializoval se jen na sl\u00e9v\u00e1rnu temperovan\u00e9 (kujn\u00e9) litiny,\u00a0v\u00a0\u010dem\u017e jsme tu nem\u011bli konkurence, tak\u017ee tov\u00e1rny K\u0159i\u017e\u00edk, Ringhoffer i\u00a0Kolben byly odk\u00e1z\u00e1ny na n\u00e1s, byl by snad existoval po dnes. Stroje m\u011bly velikou konkurenci, a\u00a0velk\u00e9 podniky, kdy\u017e jsme jim dodac\u00ed lh\u016ftu odlitk\u016f st\u00e1le prodlu\u017eovali, vybudovaly si sl\u00e9v\u00e1rny samy.<\/em><\/p>\r\n Na\u0161e \u00fa\u010detnictv\u00ed bylo hodn\u011b pestr\u00e9. Obchodn\u00ed knihy ze zru\u0161en\u00fdch fili\u00e1lek (ve Lvov\u011b, Budape\u0161ti aj.) se p\u0159ivezly k\u00a0n\u00e1m a\u00a0zde se je\u0161t\u011b zu\u017eitkovaly. M\u011bl jsem proto jako saldokontista asi 8 mis\u00e1l\u016f, rozli\u010dn\u00e9 velikosti, tlou\u0161\u0165ky, proveden\u00ed i\u00a0p\u016fvodu. Abych si uleh\u010dil p\u0159ehled, v\u0161echny str\u00e1nky (folia) s\u00a0vyrovnan\u00fdmi a\u00a0uzav\u0159en\u00fdmi konty jsem \u00fahlop\u0159\u00ed\u010dn\u011b modrou tu\u017ekou p\u0159e\u0161krtl, tak aby se p\u0159i p\u0159ehl\u00eddce, upom\u00edn\u00e1n\u00ed i\u00a0uz\u00e1v\u011brce v\u011bnovala pozornost jenom str\u00e1nk\u00e1m nep\u0159etr\u017een\u00fdm.<\/em><\/p>\r\n Jednoho dne zastav\u00ed se \u0161\u00e9f u\u00a0m\u011b a\u00a0na\u0159izuje: \u201eNajd\u011bte mi konto Voj\u00e1\u010dek, Stra\u0161\u00edn!\u201c Maje konta v\u00a0hlav\u011b, vyt\u00e1hnu knihu XVI.m, rozev\u0159u stranu 262 a\u00a0pov\u00edd\u00e1m: \u201ePros\u00edm, tady je.\u201c<\/em><\/p>\r\n \u201eVemte modrej plavajz a\u00a0\u0161trejchn\u011bte to!\u201c \u201eTo nejde, pane \u0161\u00e9f.\u201c \u201eCo by to ne\u0161lo!? Pov\u00edd\u00e1m, vemte modrej plavajz a\u00a0\u0161trejchn\u011bte to a\u00a0basta!\u201c \u201eAle to j\u00e1 nesm\u00edm, to konto nen\u00ed p\u0159ece vyrovn\u00e1no!\u201c \u201eTak si ho vyrovnejte.\u201c \u201eNa to bych musel m\u00edt polo\u017eku v\u00a0pokladn\u00ed knize.\u201c \u201eNo k\u00a0sakru, vy jste dneska n\u011bjakej tvrdej: tak si tam tu polo\u017eku napi\u0161te!\u201c Vid\u00edm, \u017ee na to mus\u00edm j\u00edt od p\u00edky: \u201eRa\u010dte dovolit, pane \u0161\u00e9f, ale to mus\u00ed cht\u011bj necht\u011bj proj\u00edt p\u0159edepsanou \u00fa\u010detn\u00ed cestou, tedy je-li konto, jak vy tvrd\u00edte, vyrovn\u00e1no, nesm\u00edm jako zodpov\u011bdn\u00fd \u00fa\u010detn\u00ed zapsat ani na konto, ani do \u00fa\u010detn\u00ed knihy, dokud vy to nevlo\u017e\u00edte tamhle do t\u00e9 \u017eelezn\u00e9 pokladny jako\u017eto p\u0159\u00edjem. Ra\u010dte to tam te\u010f nejd\u0159\u00edve slo\u017eit.\u201c \u201eCo \u017ee m\u00e1m, kam \u017ee to m\u00e1m d\u00e1t?\u201c \u201eNo pros\u00edm, semhle do t\u00e9 \u017eelezn\u00e9 pokladny \u2013\u201c \u201eVy jste se zbl\u00e1znil, \u010dlov\u011b\u010de! Jakpak to m\u00e1m d\u00e1t do t\u00fd pokladny, kdy\u017e jsou to prasata! Voj\u00e1\u010dek mi ten sv\u016fj dluh vyrovnal prasatama, a\u00a0ty v\u00e1m p\u0159ece do t\u00fd pokladny cp\u00e1t nebudu.\u201c<\/em><\/p>\r\n Teprve te\u010f se v\u011bc \u0159\u00e1dn\u011b vysv\u011btlila, na\u0161la se cesta ke \u201e\u0161trejchnut\u00ed\u201c a\u00a0na konci jsme se tomu oba zasm\u00e1li.<\/em><\/p>\r\n J\u00f3za Such\u00e1nek sepsal sv\u00e9 vzpom\u00ednky na tov\u00e1rn\u00edka Anton\u00edna Reissenzahna v\u00edce ne\u017e p\u016fl stolet\u00ed po konci sv\u00e9ho anga\u017em\u00e1 ve firm\u011b. I\u00a0po tak dlouh\u00e9 dob\u011b je z\u00a0nich patrn\u00e9, \u017ee velice r\u00e1d vzpom\u00ednal nejen na pr\u00e1ci v\u00a0bubensk\u00e9 tov\u00e1rn\u011b, ale zejm\u00e9na na jej\u00edho majitele:<\/p>\r\n Vzpom\u00edn\u00e1m tu na tov\u00e1rn\u00edka Reissenzahna nejen s\u00a0\u00fasm\u011bvem, ale i\u00a0s\u00a0\u00factou. Byl to mu\u017e samorostl\u00fd, ale hloubav\u00fd a\u00a0podnikav\u00fd; kudy chodil, p\u0159em\u00fd\u0161lel jen a\u00a0jen o\u00a0vyn\u00e1lezech a\u00a0zdokonalen\u00ed sv\u00fdch v\u00fdrobk\u016f, jako prvn\u00ed \u010cech zavedl parn\u00ed hloubkovou orbu\u00a0a\u00a0m\u011bstu Praze vybudoval prvn\u00ed kropic\u00ed turb\u00ednov\u00e9 voznice. A\u00a0dok\u00e1zal doj\u00edt k\u00a0samostatn\u00e9mu podnik\u00e1n\u00ed za Rakouska, kter\u00e9 na\u0161i \u010deskou podnikavost dovedlo rdousit. Ale co hlavn\u00edho: dovedl \u017e\u00edt, ale tak\u00e9 nechat \u017e\u00edt; \u017e\u00e1dn\u00e9mu z\u00a0\u00fa\u0159edn\u00edk\u016f ani d\u011bln\u00edk\u016f nevedlo se \u0161patn\u011b, sobotu jako sobotu jedly se husy, ba nemal\u00e1 \u0159\u00e1dka d\u011bln\u00edk\u016f si z\u00a0\u00faspor zalo\u017eila vlastn\u00ed podniky a\u00a0postavila domky a\u00a0domy. Byl \u010dlov\u011bkem a\u00a0\u010dest jeho pam\u00e1tce, nech\u0165 na hole\u0161ovick\u00e9m h\u0159bit\u016fvku u\u00a0v\u00fdstavy sladce odpo\u010d\u00edv\u00e1<\/em>!<\/p>\r\n
\r\na\u00a0o\u00a04. sletu v\u00a0roce 1901 m\u011b jako cvi\u010dence uvolnil\u00a0<\/em>na 4 dny s\u00a0podm\u00ednkou, \u017ee se mu p\u0159ijdu uk\u00e1zat.<\/em><\/p>\r\n
![\"\"](\"https:\/\/www.praha7.cz\/wp-content\/uploads\/2020\/12\/02-parn\u00ed-stroje-Ant.Reissenzahn-Bubny-Praha-7-1900-633x1000.jpg\")
<\/a>