[perex]<\/p>\r\n
Praha 7 je dnes pom\u011brn\u011b klidnou reziden\u010dn\u00ed \u010dtvrt\u00ed, a p\u0159itom je\u0161t\u011b p\u0159ed sto lety zde fungovala \u0159ada pr\u016fmyslov\u00fdch podnik\u016f p\u0159ekvapuj\u00edc\u00edch svou velikost\u00ed i \u0161k\u00e1lou v\u00fdrobk\u016f. Jedn\u00edm z nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch byla sl\u00e9v\u00e1rna Josefa Kudlicze.<\/p>\r\n
[\/perex]<\/p>\r\n
Kudlicz byl jedn\u00edm z mnoha selfmademan\u016f, kte\u0159\u00ed v druh\u00e9 polovin\u011b 19. stolet\u00ed st\u00e1li u zrodu a prudk\u00e9ho rozvoje pr\u016fmyslu v \u010desk\u00fdch zem\u00edch. Narodil se 11. \u0159\u00edjna 1844 v Sedlci u Star\u00e9ho Plzence, jeho otec V\u00e1clav pracoval jako sl\u00e9va\u010d v tamn\u00edch \u017eelez\u00e1rn\u00e1ch. D\u00e1 se tedy \u0159\u00edci, \u017ee vztah k \u017eelezu m\u011bl Josef tak\u0159\u00edkaj\u00edc od kol\u00e9bky.<\/p>\r\n
O Kudliczov\u00fdch studi\u00edch nen\u00ed nic zn\u00e1mo, dle dochovan\u00fdch zpr\u00e1v v\u0161ak ji\u017e na p\u0159elomu sedmdes\u00e1t\u00fdch a osmdes\u00e1t\u00fdch let 19. stolet\u00ed z\u00edsk\u00e1val ostruhy jako spr\u00e1vce \u017eelez\u00e1ren v Polsku a p\u0159edev\u0161\u00edm v Rusku. Pr\u00e1v\u011b zde vymyslel zp\u016fsob, jak odl\u00e9vat trubky nastojato, a tento vyn\u00e1lez mu zajistil uzn\u00e1n\u00ed a pravd\u011bpodobn\u011b i finance. Novou metodu v\u00fdroby za\u010daly ihned vyu\u017e\u00edvat tehdy slavn\u00e9 firmy z oboru \u2013 Haniel a Lueg z D\u00fcsseldorfu nebo \u017eelez\u00e1rny Rudzki ve Var\u0161av\u011b. Do \u010cech se Kudlicz vrac\u00ed pravd\u011bpodobn\u011b v roce 1884, svou kari\u00e9ru zde za\u010d\u00edn\u00e1 jako \u0159editel stroj\u00edrensk\u00e9 firmy Jakub Roub\u00ed\u010dek, kter\u00e1 s\u00eddlila v Praze 7 p\u0159ibli\u017en\u011b v m\u00edstech, kde je dnes policejn\u00ed prezidium. Po kr\u00e1tk\u00e9m p\u016fsoben\u00ed na \u0159editelsk\u00e9m postu se Kudlicz stav\u00ed na vlastn\u00ed nohy \u2013 pronaj\u00edm\u00e1 si stroj\u00edrenskou d\u00edlnu spole\u010dnosti Stan\u011bk a Rezek, kter\u00e1 byla vybudov\u00e1na v roce 1870 v bloku mezi ulicemi Belcrediho (dnes Milady Hor\u00e1kov\u00e9), Kosteln\u00ed a Vina\u0159sk\u00e1 (dnes Franti\u0161ka K\u0159\u00ed\u017eka, dne\u0161n\u00ed ulice Vina\u0159sk\u00e1 vznikla a\u017e v roce 1925 a byla tehdy naz\u00fdv\u00e1na Mal\u00e1 Vina\u0159sk\u00e1 \u2013 pozn. aut.). Cel\u00fd are\u00e1l zauj\u00edmal plochu 6700 m2. M\u00edsto, kde st\u00e1vala tov\u00e1rna, dodnes prozrazuje architektura zde stoj\u00edc\u00edch \u010din\u017e\u00e1k\u016f, kter\u00e9 jsou o jednu a\u017e dv\u011b generace mlad\u0161\u00ed ne\u017e v\u011bt\u0161ina okoln\u00edch. Kudlicz se ihned pustil do zlep\u0161ov\u00e1n\u00ed firmy. Vystav\u011bl \u010dty\u0159i tzv. kuplovny (\u0161achtov\u00e9 v\u00e1lcov\u00e9 tavic\u00ed pece pou\u017e\u00edvan\u00e9 pro p\u0159etavov\u00e1n\u00ed surov\u00e9ho \u017eeleza v litinu), poj\u00edzdn\u00fd je\u0159\u00e1b, stroje na v\u00fdrobu velk\u00fdch ozuben\u00fdch kol nebo speci\u00e1ln\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed na odl\u00e9v\u00e1n\u00ed \u017eebrov\u00fdch trubek pro topn\u00e1 t\u011blesa. Toto strojn\u00ed vybaven\u00ed umo\u017e\u0148ovalo Kudliczov\u011b firm\u011b produkovat ob\u0159\u00ed \u017eelezn\u00e9 \u010di litinov\u00e9 v\u00e1lce pro v\u00e1lcovny, pap\u00edrny, ml\u00fdny nebo dal\u0161\u00ed pr\u016fmyslov\u00e9 podniky. Nejv\u011bt\u0161\u00ed z nich v\u00e1\u017eily a\u017e 20 tun. Firma vyr\u00e1b\u011bla odlitky i z ohnivzdorn\u00e9 \u010di kyselin\u00e1m odol\u00e1vaj\u00edc\u00ed litiny, kter\u00e9 dod\u00e1vala podnik\u016fm specializuj\u00edc\u00edm se na chemickou v\u00fdrobu po cel\u00e9m tehdej\u0161\u00edm Rakousku. Ve sl\u00e9v\u00e1rn\u011b vznikaly tak\u00e9 tzv. hun\u0165\u00e1ky (kola ke kolejov\u00fdm voz\u00edk\u016fm u\u017e\u00edvan\u00fdm nap\u0159\u00edklad v dolech) s unik\u00e1tn\u00edm syst\u00e9mem upevn\u011bn\u00ed k n\u00e1prav\u00e1m, kter\u00fd zlep\u0161oval maz\u00e1n\u00ed a \u00fa\u010dinn\u011b zabra\u0148oval vnik\u00e1n\u00ed prachu a ne\u010distot.<\/p>\r\n
<\/p>\r\n
Patrn\u011b nejv\u011bt\u0161\u00ed proslulost si ov\u0161em Kudliczova spole\u010dnost vydobyla v\u00fdrobou topn\u00fdch t\u011bles, takzvan\u00fdch ro\u0161tnic. Tyto tepeln\u011b odoln\u00e9 litinov\u00e9 lamely se ukl\u00e1daly pod topeni\u0161t\u011b, p\u0159i\u010dem\u017e jejich v\u00fdhoda spo\u010d\u00edvala v relativn\u011b snadn\u00e9 v\u00fdm\u011bn\u011b. B\u011b\u017en\u011b u\u017e\u00edvan\u00e9 ro\u0161ty toti\u017e musely b\u00fdt p\u0159i po\u0161kozen\u00ed vym\u011bn\u011bny cel\u00e9. Kudlicz vynalezl i vlastn\u00ed syst\u00e9m ro\u0161tnic Simplex, kter\u00fd se d\u00edky sv\u00fdm rozm\u011br\u016fm hodil do velk\u00fdch pr\u016fmyslov\u00fdch z\u00e1vod\u016f, p\u0159edev\u0161\u00edm cihelen. Tuto i n\u011bkolik dal\u0161\u00edch inovac\u00ed si Kudlicz nechal patentovat. K dal\u0161\u00edmu rozvoji firmy do\u0161lo po roce 1894, kdy \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd podnikatel koupil od p\u016fvodn\u00edch vlastn\u00edk\u016f za 136 tis\u00edc zlat\u00fdch cel\u00fd are\u00e1l. Ihned pot\u00e9 se pustil do roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00ed prostor i vlastn\u00ed v\u00fdroby \u2013 nechal p\u0159istav\u011bt novou soustru\u017enu, sl\u00e9v\u00e1rnu i kotelnu, po\u0159\u00eddil v\u011bt\u0161\u00ed mno\u017estv\u00ed nov\u00fdch obr\u00e1b\u011bc\u00edch stroj\u016f, nov\u00fd parn\u00ed stroj o v\u00fdkonu 150 HP (horse power neboli ko\u0148sk\u00e1 s\u00edla) nebo elektrick\u00fd je\u0159\u00e1b o nosnosti 25 tun. K pohonu je\u0159\u00e1bu i osv\u011btlen\u00ed z\u00e1vodu slou\u017eil nov\u00fd dynamo-elektrick\u00fd stroj. Na p\u0159elomu stolet\u00ed, v dob\u011b nejv\u011bt\u0161\u00edho rozvoje firmy, zde pracovalo 180\u2013200 d\u011bln\u00edk\u016f, p\u011bt \u00fa\u010detn\u00edch a stejn\u00fd po\u010det technick\u00fdch \u00fa\u0159edn\u00edk\u016f. Nad v\u0161emi zam\u011bstnanci bd\u011bl z pozice \u0159editele pr\u00e1v\u011b Josef Kudlicz. Majitel se anga\u017eoval i v \u0159ad\u011b odborn\u00fdch spolk\u016f, byl nap\u0159\u00edklad zakl\u00e1daj\u00edc\u00edm \u010dlenem Spole\u010dnosti pro pr\u016fmysl chemick\u00fd v \u010cech\u00e1ch, p\u016fsobil i ve v\u00fdznamn\u00e9 stavovsk\u00e9 organizaci \u2013 pra\u017esk\u00e9 obchodn\u00ed a \u017eivnostensk\u00e9 komo\u0159e. Se sv\u00fdmi v\u00fdrobky se Kudliczova sl\u00e9v\u00e1rna \u00fasp\u011b\u0161n\u011b prezentovala na v\u00fdstav\u00e1ch, o \u010dem\u017e sv\u011bd\u010d\u00ed \u0159ada medail\u00ed a diplom\u016f, nap\u0159\u00edklad z Pra\u017esk\u00e9 zemsk\u00e9 jubilejn\u00ed v\u00fdstavy (1891), V\u00edde\u0148sk\u00e9 v\u00fdstavy nov\u00fdch vyn\u00e1lez\u016f (1897) a mnoha dal\u0161\u00edch.<\/p>\r\n
<\/p>\r\n
V posledn\u00edch letech 19. stolet\u00ed se firma soust\u0159e\u010fuje na v\u00fdvoj automatick\u00fdch p\u0159iklada\u010d\u016f na uhl\u00ed, kter\u00e9 maj\u00ed doc\u00edlit maxim\u00e1ln\u00ed efektivity p\u0159i spalov\u00e1n\u00ed a dos\u00e1hnout bezkou\u0159ov\u00e9ho topen\u00ed. Problematice zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed prost\u0159ed\u00ed kou\u0159em z tov\u00e1ren se v roce 1900 v\u011bnoval i denn\u00ed tisk: \u201eObrac\u00edme t\u00edmto z\u0159etel nejen odborn\u00edk\u016f, ale i p\u0159\u00e1tel\u016f hygieny v\u016fbec ku v\u011bci velmi d\u016fle\u017eit\u00e9 a zdravotnictv\u00edm ve\u0159ejn\u00e9m z\u00e1va\u017en\u00e9 a p\u0159ipom\u00edn\u00e1me jen pro n\u00e1s zajist\u00e9 pot\u011b\u0161itelnou okolnost, \u017ee vyn\u00e1lezcem a\u017e dosud nejlep\u0161\u00edho syst\u00e9mu bezkou\u0159n\u00e9ho topen\u00ed jest \u010cech J. Kudlicz, v jeho z\u00e1vod\u011b v Bubnech lze topen\u00ed bez kou\u0159e sledovati. Kom\u00edn jeho velik\u00e9ho z\u00e1vodu tak\u00e9 nikdy nekou\u0159\u00ed. Syst\u00e9m jeho je zaveden v p\u0159e\u010detn\u00fdch z\u00e1vodech v \u010cech\u00e1ch i po cel\u00e9 Evrop\u011b a osv\u011bd\u010duje se znamenit\u011b.\u201c V roce 1902 dodala Kudliczova firma setrva\u010dn\u00edk sest\u00e1vaj\u00edc\u00ed se ze \u010dty\u0159 \u010d\u00e1st\u00ed o celkov\u00e9 v\u00e1ze 46 tun jako sou\u010d\u00e1st nejv\u011bt\u0161\u00edho stroje o v\u00fdkonu 1300 HP v nedalek\u00e9 pra\u017esk\u00e9 elektrick\u00e9 centr\u00e1le v Hole\u0161ovic\u00edch. Na po\u010d\u00e1tku stolet\u00ed Kudlicz tak\u00e9 p\u0159esunul \u010d\u00e1st v\u00fdrobn\u00edho programu (p\u0159edev\u0161\u00edm topn\u00e9 syst\u00e9my) do tov\u00e1rny sv\u00e9ho zet\u011b, man\u017eela dcery Miloslavy V\u00e1clava Adolfa K\u0159\u00eddla (1858\u20131924), kter\u00e1 se nach\u00e1zela nedaleko \u2013 u k\u0159\u00ed\u017een\u00ed ulic Rudolfova (dnes Veletr\u017en\u00ed) a U vozovky (U Smaltovny). I samotn\u00fd are\u00e1l Kudliczovy firmy se pod tlakem developer\u016f v pr\u016fb\u011bhu dvac\u00e1t\u00fdch a t\u0159ic\u00e1t\u00fdch let zmen\u0161uje, v\u00fdroba se postupn\u011b p\u0159esouv\u00e1 do ze\u0165ovy firmy a spole\u010dnost V. A. K\u0159\u00eddlo funguje ve Veletr\u017en\u00ed ulici pod n\u00e1rodn\u00ed spr\u00e1vou je\u0161t\u011b koncem \u010dty\u0159ic\u00e1t\u00fdch let.
\r\nJosef Kudlicz pat\u0159il k podnikatel\u016fm, kte\u0159\u00ed se d\u00edky vlastn\u00ed p\u00edli a schopnostem vypracovali z chud\u00fdch pom\u011br\u016f mezi skute\u010dnou elitu. Na rozd\u00edl od mnoha jin\u00fdch se mu ov\u0161em dostalo uzn\u00e1n\u00ed u\u017e za jeho \u017eivota \u2013 za inovace, kter\u00e9 p\u0159inesl sv\u00e9mu oboru, mu byl ud\u011blen zlat\u00fd z\u00e1slu\u017en\u00fd k\u0159\u00ed\u017e c\u00edsa\u0159e Franti\u0161ka Josefa I.\u00a0<\/p>\r\n
1 Are\u00e1l tov\u00e1rny Kudlicz na propaga\u010dn\u00edm obr\u00e1zku z konce 19. stolet\u00ed. Stylizace, kter\u00e1 m\u011bla umocnit dojem z velikosti firmy, byla tehdy b\u011b\u017en\u00e1.<\/p>\r\n
2 Tov\u00e1rn\u00edk Josef Kudlicz<\/p>\r\n
3 Reklama na produkty tov\u00e1rny Kudliczova zet\u011b
\r\nV. A. K\u0159\u00eddla z roku 1912<\/p>\r\n
4 Interi\u00e9ry tov\u00e1rn\u00edch hal Kudliczovy sl\u00e9v\u00e1rny<\/p>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"[perex] Praha 7 je dnes pom\u011brn\u011b klidnou reziden\u010dn\u00ed \u010dtvrt\u00ed, a p\u0159itom je\u0161t\u011b p\u0159ed sto lety zde fungovala \u0159ada pr\u016fmyslov\u00fdch podnik\u016f p\u0159ekvapuj\u00edc\u00edch svou velikost\u00ed i \u0161k\u00e1lou v\u00fdrobk\u016f. Jedn\u00edm z nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch byla sl\u00e9v\u00e1rna Josefa Kudlicze. [\/perex] Kudlicz byl jedn\u00edm z mnoha selfmademan\u016f, kte\u0159\u00ed v druh\u00e9 polovin\u011b 19. stolet\u00ed st\u00e1li u zrodu a prudk\u00e9ho rozvoje pr\u016fmyslu v \u010desk\u00fdch zem\u00edch. Narodil se 11. \u0159\u00edjna 1844 v Sedlci u Star\u00e9ho Plzence, jeho otec […]","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[37],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts\/4351"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/comments?post=4351"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts\/4351\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":44295,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts\/4351\/revisions\/44295"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/media?parent=4351"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/categories?post=4351"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/tags?post=4351"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}