[perex]<\/p>\r\n
\u017divotn\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh t\u00e9m\u011b\u0159 zapomenut\u00e9ho b\u00e1sn\u00edka, prozaika, p\u0159ekladatele a\u00a0liter\u00e1rn\u00edho v\u011bdce Louise F\u00fcrnberga (24.\u00a0kv\u011btna\u00a01909\u00a0\u2013\u00a023.\u00a0\u010dervna\u00a01957) by vydal na dobrodru\u017en\u00fd rom\u00e1n. Za dramatick\u00fdch okolnost\u00ed musel tento\u00a0n\u011bmecky p\u00ed\u0161\u00edc\u00ed autor opakovan\u011b opustit sv\u016fj domov na t\u0159\u00edd\u011b Milady Hor\u00e1kov\u00e9. Poprv\u00e9, kdy\u017e se mu poda\u0159ilo uprchnout ze sp\u00e1r\u016f Gestapa, a\u00a0podruh\u00e9, kdy hrozilo jeho zata\u017een\u00ed do ml\u00fdnice komunistick\u00fdch proces\u016f. \u201eA\u017e jednou p\u0159ijdu dom\u016f, tam, kde jsem se vzal\u2026\u201c zn\u00ed ver\u0161\u00a0z\u00a0F\u00fcrnbergovy intimn\u00ed b\u00e1sn\u011b Epilog pln\u00e9 stesku po m\u011bst\u011b a\u00a0vlasti, kter\u00e9 musel, stejn\u011b jako v\u011bt\u0161ina pra\u017esk\u00fdch b\u00e1sn\u00edk\u016f n\u011bmeck\u00e9ho jazyka z\u00a0jeho generace, opustit.<\/p>\r\n
[\/perex]<\/p>\r\n
Louis F\u00fcrnberg se narodil p\u0159ed 111 lety v\u00a0rodin\u011b \u017eidovsk\u00e9ho majitele textiln\u00edho podniku v\u00a0Jihlav\u011b. Jeho matka Berta zem\u0159ela je\u0161t\u011b v\u00a0roce jeho narozen\u00ed na tuberkul\u00f3zu. Otec Jakob se podruh\u00e9 o\u017eenil a\u00a0rodina se s\u00a0mal\u00fdm Louisem p\u0159est\u011bhovala do centra Karlov\u00fdch Var\u016f, kde si v\u00a0\u010d\u00e1sti zvan\u00e9 Ryb\u00e1\u0159e otev\u0159ela keramickou d\u00edlnu. V\u00a0roce 1913 se zde narodil Louis\u016fv mlad\u0161\u00ed bratr Walter. Louis F\u00fcrnberg vystudoval gymn\u00e1zium a\u00a0n\u00e1sledn\u011b se na p\u0159\u00e1n\u00ed otce vyu\u010dil um\u011bleck\u00fdm keramikem. Pr\u00e1ce v\u00a0tov\u00e1rn\u011b se ale musel vzd\u00e1t kv\u016fli plicn\u00edmu onemocn\u011bn\u00ed, kter\u00fdm trp\u011bl od ran\u00e9ho d\u011btstv\u00ed. Ji\u017e v\u00a0ml\u00e1d\u00ed psal b\u00e1sn\u011b, byl \u00fasp\u011b\u0161n\u00fdm pianistou\u00a0a\u00a0zp\u011bv\u00e1kem balad. Je\u0161t\u011b jako neplnolet\u00fd se za\u010dal zaj\u00edmat o\u00a0politiku a\u00a0brzy stejn\u011b jako mnoho jeho sou\u010dasn\u00edk\u016f p\u0159ijal za sv\u00e9 ide\u00e1ly komunistick\u00e9 strany. V\u00a0roce 1927 se p\u0159est\u011bhoval do Prahy, kde t\u0159i roky studoval na n\u011bmeck\u00e9 obchodn\u00ed akademii.<\/p>\r\n
N\u011bkdy zaujet\u00ed \u017eene vp\u0159ed<\/strong> Rok po svatb\u011b odjel F\u00fcrnberg do \u0161v\u00fdcarsk\u00e9ho Lugana, kde si l\u00e9\u010dil plicn\u00ed tuberkul\u00f3zu. Tuto zku\u0161enost p\u0159etavil do zna\u010dn\u011b autobiografick\u00e9ho a\u00a0p\u016fsobiv\u011b napsan\u00e9ho rom\u00e1nu Der Urlaub (Dovolen\u00e1), kter\u00fd prvn\u011b vy\u0161el a\u017e po jeho smrti v\u00a0roce 1962. F\u00fcrnberg v\u00a0n\u011bm vypr\u00e1v\u00ed nitern\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh venkovsk\u00e9ho u\u010ditele, b\u00e1sn\u00edka a\u00a0sudetsk\u00e9ho N\u011bmce Franze Kassnera, kter\u00fd p\u0159ij\u00ed\u017ed\u00ed do Lugana, aby p\u0159ekonal z\u00e1ke\u0159nou plicn\u00ed nemoc a\u00a0celkov\u011b se zotavil. Za\u017eije zde pozoruhodn\u00e1 setk\u00e1n\u00ed\u00a0s\u00a0um\u011blci a\u00a0hlubok\u00e9 milostn\u00e9 vzplanut\u00ed k\u00a0mlad\u00e9 Ameri\u010dance, kter\u00e9 v\u0161ak skon\u010d\u00ed tragicky. Opust\u00ed um\u011bleckou boh\u00e9mu v\u00a0Luganu a\u00a0vr\u00e1t\u00ed se do z\u00e1padn\u00edch \u010cech, aby p\u0159ekonal svoje osobn\u00ed ne\u0161t\u011bst\u00ed a\u00a0aktivn\u011b se zapojil do boje proti nastupuj\u00edc\u00edmu nacismu v\u00a0\u010desk\u00e9m pohrani\u010d\u00ed v\u00a030. letech.<\/p>\r\n Kdy\u017e se mnou nejsi ty<\/strong> Obdob\u00ed exilu pat\u0159ilo k\u00a0nejproduktivn\u011bj\u0161\u00edm. V\u00a0Jeruzal\u00e9m\u011b vedl F\u00fcrnberg kni\u017en\u00ed klub, p\u0159isp\u00edval do revue Orient Arnolda Zweiga, p\u0159edn\u00e1\u0161el a\u00a0v\u011bnoval se esejistice. Je\u0161t\u011b pod pseudonymem Nuntius se do d\u011bjin sv\u011btov\u00e9 literatury zapsal lyrickou autobiografi\u00ed Der Bruder Namenlos (1947, Bratr Bezejmenn\u00fd), ji\u017e pod prav\u00fdm jm\u00e9nem mu v\u00a0Lond\u00fdn\u011b vy\u0161la um\u011blecky hodnotn\u00e1 sb\u00edrka p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b ver\u0161\u016f z\u00a0emigrace H\u00f6lle, Hass und Liebe (1943, Peklo, z\u00e1\u0161\u0165 a\u00a0l\u00e1ska), na konci v\u00e1lky napsal baladu Die Spanische Hochzeit (vyd. 1948, \u0160pan\u011blsk\u00e1 svatba) a\u00a0b\u00e1snickou sb\u00edrku Gustav Mahlers Heimkehr (1946, N\u00e1vrat Gustava Mahlera).<\/p>\r\n Jsem s\u00a0dobou sv\u00e1zan\u00fd<\/strong> Je\u0161t\u011b p\u0159ed us\u00eddlen\u00edm v\u00a0Praze 7 jej ale zas\u00e1hla tragick\u00e1 zpr\u00e1va. Rodi\u010de a\u00a0dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edbuzn\u00ed, kte\u0159\u00ed z\u016fstali v\u00a0Sudetech, se stali ob\u011bt\u00ed holocaustu. Rovn\u011b\u017e Lotte na\u0161la na st\u011bn\u011b Pinkasovy synagogy jm\u00e9na sv\u00fdch str\u00fdc\u016f, tet a\u00a0jejich d\u011bt\u00ed. Po n\u00e1vratu se oba man\u017eel\u00e9 v\u00a0pov\u00e1le\u010dn\u00e9 Praze vrhli do \u201enov\u00e9ho \u017eivota\u201c. Je\u0161t\u011b t\u00e9ho\u017e roku se jim narodila dcera Alena. Lotte pozd\u011bji pracovala v\u00a0\u010ceskoslovensk\u00e9m rozhlase, Louis po \u00fanoru 1948 nastoupil na ministerstvo informac\u00ed, kde \u0159\u00eddil odd\u011blen\u00ed pro obnovu kulturn\u00edch styk\u016f se zem\u011bmi n\u011bmeck\u00e9 jazykov\u00e9 oblasti, a\u00a0z\u00e1rove\u0148 se stal dopisovatelem levicov\u00fdch novin v\u00a0Rakousku, N\u011bmecku, \u0160v\u00fdcarsku a\u00a0Holandsku. V\u00a0letech 1949\u20131952 byl velvyslaneck\u00fdm radou \u010ceskoslovensk\u00e9 republiky v\u00a0NDR, pot\u00e9 pracoval na ministerstvu \u0161kolstv\u00ed a\u00a0kultury.<\/p>\r\n Pov\u00e1le\u010dnou tvorbu napln\u011bnou \u0161t\u011bst\u00edm z\u00a0n\u00e1vratu dom\u016f vydal ve sb\u00edrce Wanderer in den Morgen (1951, Poutn\u00edk do z\u00edt\u0159ka). Z\u00a0pra\u017esk\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed vyrostla jeho nejzda\u0159ilej\u0161\u00ed novela Mozart-Novelle (1947, \u010desky jako Amad\u00e9 a\u00a0Casanova), v\u00a0n\u00ed\u017e se Mozart v\u00a0p\u0159edve\u010der premi\u00e9ry Dona Giovanniho setk\u00e1v\u00e1 v\u00a0Praze s\u00a0pov\u011bstn\u00fdm dobrodruhem a\u00a0sv\u011btob\u011b\u017en\u00edkem Giacomem Casanovou, kter\u00fd tr\u00e1v\u00ed z\u00e1v\u011br sv\u00e9ho bujn\u00e9ho \u017eivota v\u00a0duchcovsk\u00e9m z\u00e1mku. Pozoruhodn\u00e1 je z\u00a0t\u00e9to doby i\u00a0novela Die Begegnung in Weimar (1947, Setk\u00e1n\u00ed ve V\u00fdmaru) o\u00a0setk\u00e1n\u00ed Goetha s\u00a0Mickiewiczem.<\/p>\r\n Rok 1951 se v\u00a0\u010ceskoslovensku nesl ve znamen\u00ed stranick\u00fdch \u010distek, kter\u00e9 byly zam\u011b\u0159eny tak\u00e9 na \u017eidovsk\u00e9 \u010dleny komunistick\u00e9 strany. Louis F\u00fcrnberg si musel po\u010de\u0161tit sv\u00e9 jm\u00e9no na Lubom\u00edr Fynberg, co\u017e podle n\u011bkter\u00fdch pramen\u016f postihlo v\u00a0\u010ceskoslovensku dal\u0161\u00edch 60 tis\u00edc a\u017e 100 tis\u00edc ob\u010dan\u016f. Vyvrcholen\u00edm byl proces s\u00a0Rudolfem Sl\u00e1nsk\u00fdm v\u00a0roce 1952, kter\u00fd skon\u010dil 11 rozsudky smrti. Jedn\u00edm z\u00a0popraven\u00fdch byl i\u00a0F\u00fcrnberg\u016fv p\u0159\u00edtel, velvyslanec v\u00a0Berl\u00edn\u011b Otto Fischl. Pomysln\u00e1 smy\u010dka se za\u010dala stahovat i\u00a0kolem F\u00fcrnberga. Odvol\u00e1n\u00ed zp\u011bt do \u010ceskoslovenska v\u0161ak na\u0161t\u011bst\u00ed nep\u0159i\u0161lo.<\/p>\r\n \u2026 hodiny na \u0159\u00edmse<\/strong> Tou dobou byl v\u0161ak ji\u017e F\u00fcrnberg vnit\u0159n\u011b zlomen\u00fd. Pocit ohro\u017een\u00ed byl pro citlivou b\u00e1sn\u00edkovu du\u0161i natolik trpkou zku\u0161enost\u00ed, \u017ee se v\u00a0roce 1955 p\u0159i n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b Prahy zhroutil po t\u011b\u017ek\u00e9m infarktu. Je\u0161t\u011b stihl nav\u00e1zat spolupr\u00e1ci s\u00a0germanistou\u00a0a\u00a0pozd\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdznamnou osobnost\u00ed Pra\u017esk\u00e9ho jara Eduardem Goldst\u00fcckerem, jeho\u017e \u017eivotn\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh nen\u00ed nepodobn\u00fd tomu F\u00fcrnbergovu. I\u00a0Goldst\u00fccker musel kv\u016fli sv\u00e9mu \u017eidovsk\u00e9mu p\u016fvodu v\u00a0roce 1939 opustit \u010ceskoslovensko, ale na rozd\u00edl od F\u00fcrnberga se mu nepoda\u0159ilo v\u00a0pades\u00e1t\u00fdch letech vyhnout se dopadaj\u00edc\u00ed stalinsko-gottwaldovsk\u00e9 p\u011bsti\u00a0\u2013 ve vykonstruovan\u00e9m procesu jej strana odsoudila na do\u017eivot\u00ed a\u00a0str\u00e1vil dva a\u00a0p\u016fl roku\u00a0v\u00a0nejt\u011b\u017e\u0161\u00edch \u017eal\u00e1\u0159\u00edch v\u00a0J\u00e1chymov\u011b a\u00a0Leopoldov\u011b. Po propu\u0161t\u011bn\u00ed z\u00a0l\u00e1gr\u016f spolupracoval s\u00a0F\u00fcrnbergem na vyd\u00e1v\u00e1n\u00ed v\u00fdboru Goethov\u00fdch b\u00e1sn\u00ed v\u00a0\u010desk\u00fdch p\u0159ekladech.<\/p>\r\n V\u00a0roce 1957 postihl F\u00fcrnberga druh\u00fd infarkt, jen\u017e se pro n\u011bj stal ve v\u011bku 48 let osudn\u00fdm. Podle sv\u011bdectv\u00ed jeho \u017eeny se tak stalo v\u00a0d\u016fsledku\u00a0procesu s\u00a0Rudolfem Sl\u00e1nsk\u00fdm. Eduard Goldst\u00fccker vyslovil p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee to bylo kv\u016fli jeho vyko\u0159en\u011bn\u00ed a\u00a0vypuzen\u00ed\u00a0z\u00a0\u010cech. Po smrti man\u017eela p\u016fsobila Lotte F\u00fcrnbergov\u00e1 \u0159adu let jako rozhlasov\u00e1 redaktorka, rovn\u011b\u017e se starala\u00a0o\u00a0Louis\u016fv liter\u00e1rn\u00ed odkaz. Zem\u0159ela v\u00a0lednu 2004 v\u00a0\u00factyhodn\u00e9m v\u011bku 92 let ve V\u00fdmaru.<\/p>\r\n Louis F\u00fcrnberg po sob\u011b zanechal bohat\u00e9 liter\u00e1rn\u00ed d\u00edlo, kter\u00e9 je soust\u0159ed\u011bno v\u00a0b\u00e1sn\u00edch, pov\u00eddk\u00e1ch a\u00a0rom\u00e1nech. V\u00a0\u0161irok\u00e9 palet\u011b sv\u00e9 tvorby vynikl zejm\u00e9na jako lyrick\u00fd b\u00e1sn\u00edk. Jeho poezie sah\u00e1 od politick\u00fdch agita\u010dn\u00edch b\u00e1sn\u00ed p\u0159es didaktick\u00e9 ver\u0161e a\u017e k\u00a0jemn\u00e9 intimn\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00ed lyrice, je\u017e reflex\u00ed p\u0159\u00edrody p\u0159ipom\u00edn\u00e1 Rainera Mariu Rilkeho (1875\u20131926). Poz\u016fstalost, doned\u00e1vna je\u0161t\u011b ulo\u017een\u00e1 ve v\u00fdmarsk\u00e9m Archivu Louise F\u00fcrnberga, p\u0159e\u0161la do spr\u00e1vy N\u011bmeck\u00e9 akademie um\u011bn\u00ed v\u00a0Berl\u00edn\u011b. V\u011bt\u0161ina jeho tvorby m\u00e1 bezpochyby vysokou hodnotu a\u00a0je krom\u011b N\u011bmecka st\u00e1le vyd\u00e1v\u00e1na tak\u00e9 ve \u0160v\u00fdcarsku, Francii \u010di It\u00e1lii. Jako v\u00fdznamn\u00fd zprost\u0159edkovatel mezi \u010deskou\u00a0a\u00a0n\u011bmeckou literaturou a\u00a0kulturou p\u0159elo\u017eil F\u00fcrnberg \u0159adu b\u00e1sn\u00ed z\u00a0\u010de\u0161tiny. Vy\u0161ly ve sb\u00edrce Aus B\u00f6hmens Hain und Flur. Verse tschechischer Dichter (1954, Z\u00a0\u010desk\u00fdch luh\u016f a\u00a0h\u00e1j\u016f. Ver\u0161e \u010desk\u00fdch b\u00e1sn\u00edk\u016f), v\u00a0n\u00ed\u017e uvedl b\u00e1sn\u011b Jana Nerudy, Vladim\u00edra Holana a\u00a0dal\u0161\u00edch. Ka\u017ed\u00fd, kdo by m\u011bl chu\u0165 se bl\u00ed\u017ee sezn\u00e1mit s\u00a0lyrickou tvorbou Louise F\u00fcrnberga, m\u016f\u017ee s\u00e1hnout po \u010desk\u00e9m v\u00fdb\u011bru jeho poezie, jej\u017e uspo\u0159\u00e1dala Jarmila Urb\u00e1nkov\u00e1 pod n\u00e1zvem Sl\u00e1va \u017eivota (1954).<\/p>\r\n I\u00a0p\u0159es sv\u00e9 nezpochybniteln\u00e9 kvality je u\u00a0n\u00e1s tento\u00a0\u201eblouznivec, sn\u00edlek, myslitel, ob\u0161\u0165ast\u0148ovatel sv\u011bta a\u00a0poutn\u00edk noc\u00ed\u201c, jak sv\u00e9 alter ego s\u00e1m popsal v\u00a0rom\u00e1nu Der Urlaub, st\u00e1le m\u00e1lo zn\u00e1m. To v\u0161ak nijak nesni\u017euje jeho liter\u00e1rn\u00ed velikost. Ve V\u00fdmaru m\u016f\u017eete vid\u011bt jeho bustu, sedmi\u010dkov\u00e9 p\u016fsobi\u0161t\u011b Louise F\u00fcrnberga pak ozna\u010duje pam\u011btn\u00ed deska s\u00a0portr\u00e9tem z\u00a0d\u00edlny Karla \u0160tojdla na dom\u011b v\u00a0ulici Milady Hor\u00e1kov\u00e9 94, kde pro\u017eil podstatnou \u010d\u00e1st sv\u00e9ho pra\u017esk\u00e9ho \u017eivota. P\u0159ipom\u00edn\u00e1 osud n\u011bmecky p\u00ed\u0161\u00edc\u00edho spisovatele a\u00a0\u010deskoslovensk\u00e9ho ob\u010dana, jen\u017e sv\u00e9 vynucen\u00e9 odchody, vysn\u011bn\u00e9 n\u00e1vraty a\u00a0pocity vyko\u0159en\u011bn\u00ed p\u0159etavil v\u00a0pozoruhodn\u00e9 um\u011bleck\u00e9 d\u00edlo.<\/p>\r\n <\/p>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"[perex] \u017divotn\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh t\u00e9m\u011b\u0159 zapomenut\u00e9ho b\u00e1sn\u00edka, prozaika, p\u0159ekladatele a\u00a0liter\u00e1rn\u00edho v\u011bdce Louise F\u00fcrnberga (24.\u00a0kv\u011btna\u00a01909\u00a0\u2013\u00a023.\u00a0\u010dervna\u00a01957) by vydal na dobrodru\u017en\u00fd rom\u00e1n. Za dramatick\u00fdch okolnost\u00ed musel tento\u00a0n\u011bmecky p\u00ed\u0161\u00edc\u00ed autor opakovan\u011b opustit sv\u016fj domov na t\u0159\u00edd\u011b Milady Hor\u00e1kov\u00e9. Poprv\u00e9, kdy\u017e se mu poda\u0159ilo uprchnout ze sp\u00e1r\u016f Gestapa, a\u00a0podruh\u00e9, kdy hrozilo jeho zata\u017een\u00ed do ml\u00fdnice komunistick\u00fdch proces\u016f. \u201eA\u017e jednou p\u0159ijdu dom\u016f, […]","protected":false},"author":76,"featured_media":43095,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[37],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts\/43094"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/users\/76"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/comments?post=43094"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts\/43094\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":43097,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts\/43094\/revisions\/43097"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/media\/43095"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/media?parent=43094"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/categories?post=43094"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/tags?post=43094"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}
\r\nna nebe rakety
\r\n<\/strong>Zprvu se \u017eivil jako novin\u00e1\u0159, p\u0159isp\u00edval do \u0159ady \u010desk\u00fdch i\u00a0n\u011bmeck\u00fdch levicov\u00fdch periodik. V\u00a0letech 1933\u20131935 spolupracoval s\u00a0Arbeiter Illustrierte Zeitung (Ilustrovan\u00e9 noviny pracuj\u00edc\u00edch) a\u00a0Gegenangriff (Proti\u00fatok), kde vystupoval proti nacistick\u00e9 ideologii. Ve stejn\u00e9 dob\u011b vedl n\u011bmeckou divadeln\u00ed skupinu Echo von links (Echo zleva)\u00a0a\u00a0pro jej\u00ed pot\u0159eby vytvo\u0159il, \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b pod vlivem voicebandu E. F. Buriana, \u017e\u00e1nr sc\u00e9nick\u00e9 kant\u00e1ty. Tu definoval jako \u201einterpretaci a\u00a0vysv\u011btlen\u00ed jist\u00e9 politick\u00e9 akce silou slova a\u00a0hudby\u201c. Skupina skl\u00edzela \u00fasp\u011bchy na vystoupen\u00edch v\u00a0SSSR, v\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017ei a\u00a0tak\u00e9 v\u00a0pra\u017esk\u00e9m divadle D34. V\u00a0letech 1932\u20131938 vytvo\u0159il F\u00fcrnberg \u0159adu sc\u00e9nick\u00fdch kant\u00e1t, jako nap\u0159\u00edklad Die Feststellung (1933, Konstatov\u00e1n\u00ed), Rechenschaft \u00fcber uns (1933, Sv\u011bdectv\u00ed\u00a0o\u00a0n\u00e1s) nebo Alarm (1933). Krom\u011b Echo von links zalo\u017eil je\u0161t\u011b soubor Das neue Leben (Nov\u00fd \u017eivot), kter\u00fd vedl spolu se sv\u00fdm p\u0159\u00edtelem b\u00e1sn\u00edkem Kurtem Barthelem. P\u0159i pr\u00e1ci v\u00a0divadeln\u00edch skupin\u00e1ch se sezn\u00e1mil se svou budouc\u00ed \u017eenou Lotte Wertheimerovou, dcerou rakousko-\u017eidovsk\u00e9ho podnikatele. Ten se sice vehementn\u011b stav\u011bl proti s\u0148atku s\u00a0F\u00fcrnbergem, ale nebylo mu to nic platn\u00e9. Lotte a\u00a0Louis vstoupili do man\u017eelstv\u00ed v\u00a0\u0159\u00edjnu 1937.<\/p>\r\n
\r\nv\u011b\u0161\u00ed sv\u00e9 hlavy kv\u011btiny
\r\n<\/strong>Poklidn\u00e9ho man\u017eelsk\u00e9ho \u0161t\u011bst\u00ed si F\u00fcrnberg neu\u017e\u00edval dlouho. Do jeho \u017eivota z\u00e1sadn\u00edm zp\u016fsobem vstoupila nacistick\u00e1 okupace. Pro sv\u016fj \u017eidovsk\u00fd p\u016fvod a\u00a0protinacistickou \u010dinnost se man\u017eel\u00e9 pokusili po vyhl\u00e1\u0161en\u00ed Protektor\u00e1tu \u010cechy\u00a0a\u00a0Morava v\u00a0b\u0159eznu 1939 uprchnout do Polska, ale byli zadr\u017eeni a\u00a0uv\u011bzn\u011bni. Zat\u00edmco Lotte byla po dvou m\u011bs\u00edc\u00edch propu\u0161t\u011bna a\u00a0poda\u0159ilo se j\u00ed\u00a0naj\u00edt azyl v\u00a0Lond\u00fdn\u011b, Louis byl v\u011bzn\u011bn p\u0159ibli\u017en\u011b rok. Pro\u0161el mnoh\u00fdmi v\u011bznicemi, ve kter\u00fdch byl podroben mu\u010den\u00ed, jeho\u017e vinou \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b ztratil sluch. Jeho man\u017eelka se jej sna\u017eila v\u0161emi mo\u017en\u00fdmi zp\u016fsoby zachr\u00e1nit. Nakonec se j\u00ed \u00fadajn\u011b poda\u0159ilo uplatit Gestapo pen\u011bzi sv\u00e9ho d\u011bde\u010dka Josefa Pfefferkorna a\u00a0F\u00fcrnberg byl propu\u0161t\u011bn a\u00a0odsunut do It\u00e1lie. Lotte se po dobrodru\u017en\u00e9m letu p\u0159es Portugalsko a\u00a0\u0160pan\u011blsko se sv\u00fdm man\u017eelem setkala v\u00a0\u0158\u00edm\u011b\u00a0a\u00a0odtud se spole\u010dn\u011b vydali do Jugosl\u00e1vie, kde se jim v\u00a0roce 1940 narodil syn Michael. Dal\u0161\u00ed jejich kroky sm\u011b\u0159ovaly do Palestiny, kam po strastipln\u00e9m \u00fat\u011bku p\u0159es \u0158ecko a\u00a0Turecko dorazili o\u00a0rok pozd\u011bji. \u201eMy \u0161li a\u00a0v\u00a0srdc\u00edch zn\u011bl n\u00e1m hlas: Jen pijte, o\u010di m\u00e9! Kdo v\u00ed, kdo v\u00ed, za jak\u00fd \u010das znova se spat\u0159\u00edme\u2026\u201c zn\u011bj\u00ed posledn\u00ed ver\u0161e z\u00a0F\u00fcrnbergovy b\u00e1sn\u011b Praha napsan\u00e9 je\u0161t\u011b p\u0159ed nucen\u00fdm odchodem z\u00a0domova.<\/p>\r\n
\r\ntis\u00edci vl\u00e1kny a\u00a0dr\u00e1ty
\r\n<\/strong>Ale ani \u017eivot v\u00a0Palestin\u011b nebyl pro F\u00fcrnbergovu rodinu jednoduch\u00fd. Obdobn\u011b jako jeho p\u0159\u00edtel prozaik a\u00a0dramatik Arnold Zweig byl sionisty kritizov\u00e1n za sv\u00e9 komunistick\u00e9 p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed. Proto se po konci v\u00e1lky tou\u017eil navr\u00e1tit zp\u011bt do sv\u00e9 vlasti. V\u00a0roce 1946 se s\u00a0rodinou op\u011bt usadil v\u00a0Praze, vr\u00e1til se do domu v\u00a0ulici Milady Hor\u00e1kov\u00e9 846\/94 zn\u00e1m\u00e9ho jako Molochov, kde ji\u017e za prvn\u00ed republiky kr\u00e1tce bydlel.<\/p>\r\n
\r\ntikaj\u00ed bez milosti
\r\n<\/strong>F\u00fcrnbergovi se nicm\u00e9n\u011b rozhodli k\u00a0trval\u00e9mu p\u0159es\u00eddlen\u00ed do v\u00fdchodn\u00edho N\u011bmecka. V\u00a0roce 1954 se p\u0159est\u011bhovali do V\u00fdmaru, kde Louis p\u016fsobil jako z\u00e1stupce \u0159editele v\u00fdznamn\u00e9 liter\u00e1rn\u00ed instituce Nationale Forschungs- und Gedenkst\u00e4tten der klassischen deutschen Literatur (N\u00e1rodn\u00ed v\u00fdzkumn\u00fd a\u00a0pam\u00e1tkov\u00fd \u00fastav klasick\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 literatury) a\u00a0stal se zde tak\u00e9 jedn\u00edm ze zakladatel\u016f \u010dasopisu Weimarer Beitr\u00e4ge. Bydleli tehdy ve vile dcery Rainera Marii Rilkeho, b\u00e1sn\u00edka, jeho\u017e tvorbu F\u00fcrnberg up\u0159\u00edmn\u011b obdivoval.<\/p>\r\n