    
{"id":40574,"date":"2020-08-26T12:27:54","date_gmt":"2020-08-26T10:27:54","guid":{"rendered":"https:\/\/www.praha7.cz\/?p=40574"},"modified":"2020-09-25T11:17:20","modified_gmt":"2020-09-25T09:17:20","slug":"tulak-krajinou","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.praha7.cz\/tulak-krajinou\/","title":{"rendered":"Tul\u00e1k krajinou"},"content":{"rendered":"<p>[perex]<\/p>\r\n<p>Tentokr\u00e1t si p\u0159ipomeneme nedlouhou, le\u010d o\u00a0to intenzivn\u011bj\u0161\u00ed pou\u0165 dal\u0161\u00ed v\u00fdznamn\u00e9 postavy \u010desk\u00e9ho um\u011bn\u00ed, mal\u00ed\u0159e Anton\u00edna Slav\u00ed\u010dka (1870\u20131910). Byl \u0161tvancem pr\u00e1ce, oddan\u00fdm slu\u017eebn\u00edkem sv\u00e9ho talentu a\u00a0bez malov\u00e1n\u00ed si nedok\u00e1zal sv\u016fj \u017eivot p\u0159edstavit. Pr\u00e1v\u011b to se mu stalo osudn\u00fdm. Nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed krajin\u00e1\u0159 p\u0159elomu 19.&nbsp;a\u00a020.&nbsp;stolet\u00ed, mistr v\u00a0zachycen\u00ed sv\u011btla a\u00a0st\u00ednu, se v\u00fdrazn\u011b zapsal i\u00a0do historie Sedmi\u010dky.<\/p>\r\n<p>[\/perex]<\/p>\r\n<p>Anton\u00edn Slav\u00ed\u010dek se narodil 16.\u00a0kv\u011btna p\u0159ed 150 lety, jako nejmlad\u0161\u00ed ze \u010dty\u0159 d\u011bt\u00ed. Jeho otcem byl Jan Slav\u00ed\u010dek, hospod\u00e1\u0159sk\u00fd spr\u00e1vce Vysok\u00e9ho u\u010den\u00ed polytechnick\u00e9ho v\u00a0Praze. Matka Pavl\u00edna, rozen\u00e1 Mildnerov\u00e1, poch\u00e1zela ze Semil. Na sv\u011bt p\u0159i\u0161el v\u00a0dob\u011b, kdy jeho otec oslavil \u00factyhodn\u00fdch sedma\u010dty\u0159icet let. V\u00fdrazn\u00fd mal\u00ed\u0159sk\u00fd talent se projevoval ji\u017e u\u00a0Anton\u00ednova star\u0161\u00edho bratra, jen\u017e se tak stal pro mal\u00e9ho br\u00e1\u0161ku velk\u00fdm vzorem. Sourozenec mu v\u0161ak z\u00e1hy zem\u0159el a\u00a0v\u00a0\u00fatl\u00e9m v\u011bku Anton\u00edn p\u0159i\u0161el i\u00a0o\u00a0matku. O\u00a0benjam\u00ednka se pot\u00e9 staraly jeho dv\u011b star\u0161\u00ed sestry, se kter\u00fdmi vyr\u016fstal.<\/p>\r\n<p><strong>Ma\u0159\u00e1kovci<\/strong><br \/>\r\nJi\u017e v\u00a0jino\u0161sk\u00fdch letech Anton\u00edn obstojn\u011b kreslil a\u00a0maloval, co\u017e se projevovalo i\u00a0v\u00a0ni\u017e\u0161\u00edch t\u0159\u00edd\u00e1ch re\u00e1ln\u00e9ho gymn\u00e1zia ve Sp\u00e1len\u00e9 ulici v\u00a0Praze. Pr\u00e1v\u011b zde byl mlad\u00fd student ve sv\u00e9m v\u00fdtvarn\u00e9m zaujet\u00ed velmi podporov\u00e1n. Jinak je ov\u0161em zn\u00e1mo, \u017ee Slav\u00ed\u010dek nebyl p\u0159\u00edkladn\u00fdm \u017e\u00e1kem\u00a0v\u00a0k\u00e1zni a\u00a0p\u0159\u00edli\u0161 neholdoval ani u\u010den\u00ed. Net\u00fdkalo se to v\u0161ak kreslen\u00ed a\u00a0malby. U\u010ditelem mu byl historick\u00fd mal\u00ed\u0159 Emil Johann Lauffer, u\u00a0kter\u00e9ho pob\u00edral soukrom\u00e9 hodiny. B\u011bhem studi\u00ed se Anton\u00edn Slav\u00ed\u010dek rozhodl vydat na um\u011bleckou dr\u00e1hu. Hojn\u011b mu v\u00a0tom pom\u00e1hal jeho str\u00fdc, probo\u0161t staroboleslavsk\u00e9 kapituly, jmenovec Anton\u00edn Slav\u00ed\u010dek. \u0160estn\u00e1ctilet\u00e9mu Anton\u00ednovi umo\u017enil v\u00a0roce 1886 studijn\u011b vycestovat do Mnichova na tamn\u00ed um\u011bleckou akademii. Po n\u00e1vratu v\u00a0roce 1887 se Slav\u00ed\u010dek p\u0159ihl\u00e1sil na Akademii v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed v\u00a0Praze, kde se pr\u00e1v\u011b otev\u0159ela krajin\u00e1\u0159sk\u00e1 \u0161kola pod veden\u00edm mal\u00ed\u0159e Julia Ma\u0159\u00e1ka, jen\u017e sem p\u0159e\u0161el z\u00a0V\u00eddn\u011b. Slav\u00ed\u010dek nav\u0161t\u011bvoval pra\u017eskou Akademii s\u00a0\u010detn\u00fdmi p\u0159est\u00e1vkami a\u017e do Ma\u0159\u00e1kovy smrti v\u00a0roce 1899, tedy dvan\u00e1ct let. Za jedno p\u0159eru\u0161en\u00ed studi\u00ed mohla ne\u0161\u0165astn\u00e1 l\u00e1ska, kv\u016fli kter\u00e9 ode\u0161el do kl\u00e1\u0161tera benediktin\u016f v\u00a0Rajhradu na Morav\u011b. Do Ma\u0159\u00e1kova krajin\u00e1\u0159sk\u00e9ho ateli\u00e9ru se ale vracel a\u00a0spole\u010dn\u011b se sv\u00fdmi genera\u010dn\u00edmi souputn\u00edky V\u00e1clavem B\u0159ezinou, Josefem Holubem, Franti\u0161kem Kav\u00e1nem a\u00a0dal\u0161\u00edmi mal\u00ed\u0159i je ozna\u010dov\u00e1n za \u017e\u00e1ka tzv. Ma\u0159\u00e1kovy \u0161koly, p\u0159i\u010dem\u017e pr\u00e1v\u011b Slav\u00ed\u010dek zde byl u\u017e za dob sv\u00fdch studi\u00ed pokl\u00e1d\u00e1n za jednu z\u00a0nejv\u011bt\u0161\u00edch nad\u011bj\u00ed. Pat\u0159il tak\u00e9 mezi velk\u00e9 obl\u00edbence sv\u00e9ho u\u010ditele, jen\u017e jej pova\u017eoval za sv\u00e9ho n\u00e1stupce.<\/p>\r\n<p><strong>Slavn\u00ed potomci zn\u00e1m\u00fdch rodi\u010d\u016f<\/strong><br \/>\r\n12.\u00a0dubna\u00a01895, je\u0161t\u011b v\u00a0dob\u011b sv\u00fdch prodlou\u017een\u00fdch studi\u00ed, se Slav\u00ed\u010dek o\u017eenil s\u00a0Bohumilou Brynychovou. M\u00edla, jak se j\u00ed mezi p\u0159\u00e1teli \u0159\u00edkalo, poch\u00e1zela z\u00a0dob\u0159e situovan\u00e9 statk\u00e1\u0159sk\u00e9 rodiny us\u00eddlen\u00e9 ve \u0160tolm\u00ed\u0159i u\u00a0\u010cesk\u00e9ho Brodu. Proto\u017ee byla sirotek, jej\u00ed vdavky museli odsouhlasit poru\u010dn\u00edci. Na tom, \u017ee ke s\u0148atku s\u00a0mal\u00ed\u0159em z\u00a0chud\u00fdch pom\u011br\u016f nakonec svolili, m\u011bl velkou z\u00e1sluhu pr\u00e1v\u011b Ma\u0159\u00e1k, kter\u00fd se jako tehdy slavn\u00fd um\u011blec za Slav\u00ed\u010dka zaru\u010dil a\u00a0M\u00edliny poru\u010dn\u00edky ujistil, \u017ee \u017eenich je v\u00fdborn\u00fdm mal\u00ed\u0159em a\u00a0je schopen rodinu u\u017eivit. Ostatn\u011b Bohumila p\u0159inesla do man\u017eelstv\u00ed dostatek pen\u011bz, d\u00edky nim\u017e se Slav\u00ed\u010dek nemusel o\u00a0finance starat a\u00a0mohl se soust\u0159edit na svou tvorbu. Socha\u0159 Josef Ma\u0159atka pozd\u011bji vzpom\u00ednal na M\u00edlu jako na spoluautorku Slav\u00ed\u010dkova d\u00edla. To ona musela souhlasit s\u00a0krajem, kam se jelo malovat, a\u00a0musel se j\u00ed zamlouvat i\u00a0hotov\u00fd obraz. Pokud tomu tak nebylo, Slav\u00ed\u010dek jej roz\u0159ezal. Kdy\u017e se naopak malba M\u00edle l\u00edbila, mohla p\u0159ij\u00edt jak\u00e1koli kritika, z\u00a0t\u00e9 si u\u017e mal\u00ed\u0159 nic ned\u011blal.<\/p>\r\n<p>V\u00a0man\u017eelstv\u00ed se jim postupn\u011b narodily t\u0159i d\u011bti\u00a0\u2013 nejprve p\u0159i\u0161la na sv\u011bt dcera Eva (1895\u20131953) a\u00a0posl\u00e9ze dva synov\u00e9, Jan (1900\u20131970) a\u00a0Ji\u0159\u00ed (1901\u20131957). Nejmlad\u0161\u00ed syn se stal filmov\u00fdm re\u017eis\u00e9rem, scen\u00e1ristou a\u00a0st\u0159iha\u010dem. Spole\u010dn\u011b s\u00a0J. A. Holmanem nato\u010dil v\u00e1le\u010dnou filmovou epopej Zborov (1938), s\u00a0V\u00e1clavem Kr\u0161kou nasn\u00edmal poetickou komedii Kluci na \u0159ece (1944) a\u00a0samostatn\u011b re\u017e\u00edroval mimo jin\u00e9 pozoruhodn\u00fd fantaskn\u00ed horor Podobizna (1947) nebo cenzurou zak\u00e1zan\u00e9 psychologick\u00e9 drama Dvaasedmdes\u00e1tka (1948). Star\u0161\u00ed Jan \u0161el v\u00a0otcov\u00fdch stop\u00e1ch, propadl mal\u00ed\u0159stv\u00ed, ve kter\u00e9m se mu dostalo uzn\u00e1n\u00ed. Sv\u00e9 prvn\u00ed um\u011bleck\u00e9 kr\u016f\u010dky d\u011blal po boku tat\u00ednka, jen\u017e jej br\u00e1val s\u00a0sebou na proch\u00e1zky do p\u0159\u00edrody, kde si p\u0159edkresloval n\u00e1m\u011bty a\u00a0skici. Pokra\u010dovatel rodinn\u00e9 tradice vzpom\u00ednal, jak m\u011bl v\u00a0koutku letensk\u00e9ho ateli\u00e9ru postavenou malou \u0161tafli\u010dku, kde sm\u011bl malovat a\u00a0napodobovat obrazy sv\u00e9ho otce. Ne n\u00e1hodou se z\u00a0Jana stal vynikaj\u00edc\u00ed mal\u00ed\u0159 krajin a\u00a0z\u00e1ti\u0161\u00ed. I\u00a0on nav\u0161t\u011bvoval pra\u017eskou Akademii v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed, jako \u017e\u00e1k Jana Preislera, Vratislava Nechleby, Maxe \u0160vabinsk\u00e9ho a\u00a0Otakara Nejedl\u00e9ho. Jejich sestra Eva Slav\u00ed\u010dkov\u00e1 se stala b\u00e1sn\u00ed\u0159kou, beletristkou a\u00a0tak\u00e9 autorkou vzpom\u00ednek na otce Anton\u00edna Slav\u00ed\u010dka. Provdala se za gener\u00e1la a\u00a0spisovatele Rudolfa Medka (1890\u20131940). Z\u00a0t\u00e9to rodiny poch\u00e1z\u00ed i\u00a0Ivan Medek (1925\u20132010), jeho\u017e hlas jsme sl\u00fdchali z\u00a0rozhlasov\u00e9 stanice Hlas Ameriky, a\u00a0jeden\u00a0z\u00a0nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch p\u0159edstavitel\u016f \u010desk\u00e9ho modern\u00edho um\u011bn\u00ed Mikul\u00e1\u0161 Medek (1926\u20131974). Ev\u011b a\u00a0Rudolfovi se narodila je\u0161t\u011b dcera Eva, kter\u00e1 v\u0161ak zem\u0159ela ve t\u0159ech letech.<\/p>\r\n<p><strong>B\u00e1sn\u00edk \u010desk\u00e9 krajiny<\/strong><br \/>\r\nVra\u0165me se ale v\u00a0\u010dase trochu zp\u011bt, do doby, kdy Anton\u00edn Slav\u00ed\u010dek opustil Akademii a\u00a0za\u010d\u00edn\u00e1 hledat vlastn\u00ed styl um\u011bleck\u00e9ho vyj\u00e1d\u0159en\u00ed. Jak je n\u00e1m zn\u00e1mo, Slav\u00ed\u010dek m\u011bl s\u00a0profesorem Ma\u0159\u00e1kem velmi bl\u00edzk\u00fd vztah a\u00a0vz\u00e1jemn\u011b se uzn\u00e1vali. Kdy\u017e v\u00a0roce 1899 Julius Ma\u0159\u00e1k zem\u0159el, bylo u\u017e p\u0159edem jasn\u00e9, kdo po jeho odchodu p\u0159evezme krajin\u00e1\u0159skou \u0161kolu na Akademii. Slav\u00ed\u010dek okam\u017eit\u011b za\u010dal usilovat o\u00a0profesuru, ale na tu nedos\u00e1hl, a\u00a0jeliko\u017e pedagog bez profesury nemohl na Akademii \u017e\u00e1dnou \u0161kolu v\u00e9st, byl za Ma\u0159\u00e1kova n\u00e1stupce nakonec dosazen mal\u00ed\u0159 \u0161lechtick\u00e9ho p\u016fvodu Rudolf Otto von Ottenfeld. Pozd\u011bji byla krajin\u00e1\u0159sk\u00e1 speci\u00e1lka, jak tak\u00e9 Slav\u00ed\u010dek p\u0159edpov\u011bd\u011bl, zru\u0161ena. Zklaman\u00fd a\u00a0rozlad\u011bn\u00fd mal\u00ed\u0159 se st\u00e1hl z\u00a0akademick\u00e9ho sv\u011bta a\u00a0ode\u0161el na venkov, kde hledal inspiraci pro sv\u00e1 nov\u00e1 d\u00edla. Pob\u00fdval zejm\u00e9na v\u00a0okol\u00ed Oko\u0159e, ve Hv\u011bzd\u011b, Veltrusech nebo na T\u00e1borsku. Na cel\u00e1 t\u0159i l\u00e9ta se s\u00a0rodinou usadil v\u00a0malebn\u00e9 vesni\u010dce Kameni\u010dky u\u00a0Hlinska, kam jej p\u0159ivedla doporu\u010den\u00ed a\u00a0p\u0159edev\u0161\u00edm \u010detba rom\u00e1nu Karla V\u00e1clava Raise Z\u00e1pad. Na\u0161el zde drsnou krajinu s\u00a0t\u00e1hl\u00fdmi vrchy a\u00a0jedine\u010dnou atmosf\u00e9ru venkova, kter\u00e1 mu u\u010darovala.\u00a0Z\u00a0Kameni\u010dek se stalo jeho \u017eivotn\u00ed t\u00e9ma. Vytvo\u0159il zde na 70 vrcholn\u00fdch obraz\u016f\u00a0\u2013 mezi nimi i\u00a0ten nejslavn\u011bj\u0161\u00ed a\u00a0nejcenn\u011bj\u0161\u00ed U\u00a0n\u00e1s v\u00a0Kameni\u010dk\u00e1ch (1904). Slav\u00ed\u010dek se sna\u017eil zachytit velikost p\u0159\u00edrody, vysok\u00e1 oblaka, stromy vzdoruj\u00edc\u00ed v\u011btru, ale i\u00a0t\u011b\u017ek\u00fd a\u00a0tvrd\u00fd \u017eivot lid\u00ed na venkov\u011b. Stal se mistrem v\u00a0zobrazen\u00ed kr\u00e1s \u010desk\u00e9 krajiny v\u00a0prom\u011bnliv\u00fdch p\u0159\u00edrodn\u00edch n\u00e1lad\u00e1ch.<\/p>\r\n<p><a href=\"https:\/\/www.praha7.cz\/tulak-krajinou\/antonin_slavicek_\/\" rel=\"attachment wp-att-40576\"><img loading=\"lazy\" src=\"https:\/\/www.praha7.cz\/wp-content\/uploads\/2020\/08\/Anton\u00edn_Slav\u00ed\u010dek_.jpg\" alt=\"\" width=\"378\" height=\"586\" class=\"alignnone size-full wp-image-40576\" srcset=\"https:\/\/www.praha7.cz\/wp-content\/uploads\/2020\/08\/Anton\u00edn_Slav\u00ed\u010dek_.jpg 378w, https:\/\/www.praha7.cz\/wp-content\/uploads\/2020\/08\/Anton\u00edn_Slav\u00ed\u010dek_-258x400.jpg 258w\" sizes=\"(max-width: 378px) 100vw, 378px\" \/><\/a><\/p>\r\n<p><strong>Pohledy z\u00a0Letn\u00e9<\/strong><br \/>\r\nPo \u010dase se ale inspirace t\u00edmto krajem za\u010dala vy\u010derp\u00e1vat. Augustu \u0160vagrovsk\u00e9mu, mecen\u00e1\u0161i a\u00a0sb\u011brateli um\u011bn\u00ed, Slav\u00ed\u010dek psal: \u201eMne, p\u0159\u00edteli drah\u00fd, mne u\u017e net\u011b\u0161\u00ed jako mal\u00ed\u0159e voln\u00e1 p\u0159\u00edroda tak jako massy lid\u00ed a\u00a0velk\u00e9 m\u011bsto nebo n\u011bjak\u00e1 kultivovan\u00e1 alej\u00a0\u2013 c\u00edt\u00edm v\u00a0tom v\u00edce \u017eivota, v\u00edce barev a\u00a0toho, co hled\u00e1m, nal\u00e9z\u00e1m jen tam a\u00a0ne v\u00a0p\u0159\u00edrod\u011b venkova\u2026\u201c V\u00a0roce 1905 se Slav\u00ed\u010dek s\u00a0rodinou vr\u00e1til do Prahy. Nast\u011bhovali se do domu v\u00a0Dobrovsk\u00e9ho ulici \u010d. 646\/9, kde si vybudoval mal\u00ed\u0159sk\u00fd ateli\u00e9r. Na jeho slavnostn\u00ed otev\u0159en\u00ed se zachovala cenn\u00e1 vzpom\u00ednka socha\u0159e Josefa Ma\u0159atky. Vypr\u00e1v\u011bl o\u00a0kr\u00e1sn\u00e9m prosklen\u00e9m p\u016fdn\u00edm ateli\u00e9ru, na podlaze s\u00a0\u010derven\u00fdm linoleem, s\u00a0ohromn\u00fdmi kamny, m\u011bkounkou pohovkou, p\u0159es ni\u017e byl p\u0159ehozen\u00fd persk\u00fd koberec, na kter\u00e9m si \u010dasto hov\u011bl velk\u00fd bernard\u00fdn Maff. Otev\u0159en\u00ed ateli\u00e9ru bylo zapot\u0159eb\u00ed \u0159\u00e1dn\u011b oslavit. Se\u0161la se k\u00a0tomu vybran\u00e1 spole\u010dnost\u00a0\u2013 um\u011blci Mikol\u00e1\u0161 Ale\u0161, Julius Ma\u0159\u00e1k, Otakar Nejedl\u00fd, Anton\u00edn Hude\u010dek, Bohuslav Dvo\u0159\u00e1k, Stanislav Sucharda nebo mecen\u00e1\u0161 Josef Hl\u00e1vka. Bujar\u00fd ve\u010d\u00edrek skon\u010dil a\u017e za rozedn\u011bn\u00ed a\u00a0po \u010dern\u00e9 k\u00e1v\u011b serv\u00edrovan\u00e9 pan\u00ed M\u00edlou se dom\u016f odporou\u010deli i\u00a0posledn\u00ed host\u00e9.<\/p>\r\n<p>V\u00a0roce 1907 se vydal Slav\u00ed\u010dek na cesty, p\u0159es Norimberk\u00a0a\u00a0\u0160trasburk zam\u00ed\u0159il do Pa\u0159\u00ed\u017ee. Nav\u0161t\u00edvil um\u011bleck\u00e9 sb\u00edrky Louvru, kolekci zdej\u0161\u00edch impresionist\u016f a\u00a0\u0159adu soukrom\u00fdch sb\u00edrek. P\u0159esto\u017ee byl s\u00e1m ozna\u010dov\u00e1n za \u010desk\u00e9ho impresionistu, znovu se p\u0159esv\u011bd\u010dil, \u017ee impresionistick\u00e9 jsou jen n\u011bkter\u00e9 prvky jeho malov\u00e1n\u00ed. On s\u00e1m toti\u017e v\u011bt\u0161inou t\u00e9m\u011b\u0159 ned\u016ftkliv\u011b za\u0159azen\u00ed do \u0161katulky impresionismus odm\u00edtal. Po n\u00e1vratu z\u00a0cest se Anton\u00edn Slav\u00ed\u010dek v\u011bnoval v\u00fdhradn\u011b m\u011bstsk\u00fdm motiv\u016fm. Maloval jak starobyl\u00e9 kouty Prahy, tak sou\u010dasn\u00fd \u017eivot na star\u00fdch tr\u017ei\u0161t\u00edch a\u00a0\u0161irok\u00e9 panorama m\u011bsta. Zn\u00e1m\u00e1 jsou z\u00a0t\u00e9to doby jeho dv\u011b monument\u00e1ln\u00ed pl\u00e1tna Pohled na Prahu od L\u00e1dv\u00ed a\u00a0Pohled na Prahu z\u00a0Letn\u00e9 pro jubilejn\u00ed v\u00fdstavu Obchodn\u00ed a\u00a0\u017eivnostensk\u00e9 komory na pra\u017esk\u00e9m V\u00fdstavi\u0161ti (1908).<\/p>\r\n<p><strong>Hlubok\u00e9 r\u00e1ny osudu<\/strong><br \/>\r\nSlav\u00ed\u010dka fascinoval Chr\u00e1m sv. V\u00edta, ale jedno z\u00a0nejrozm\u011brn\u011bj\u0161\u00edch vyobrazen\u00ed slavn\u00e9 katedr\u00e1ly nedokon\u010dil, nebo\u0165 jej postihla cel\u00e1 \u0159ada osobn\u00edch pot\u00ed\u017e\u00ed. Nejd\u0159\u00edve onemocn\u011bla jeho \u017eena a\u00a0on byl nucen p\u0159eru\u0161it pr\u00e1ci a\u00a0odjet s\u00a0n\u00ed na l\u00e9\u010den\u00ed do Dubrovn\u00edku. Tam si ale na skal\u00e1ch zlomil ruku. Kdy\u017e se mu zhojila, odjel v\u00a0l\u00e9t\u011b roku 1909 s\u00a0rodinou na pozv\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edtele na faru do N\u011bmeck\u00e9 Rybn\u00e9 v\u00a0Orlick\u00fdch hor\u00e1ch. P\u0159i koup\u00e1n\u00ed v\u00a0\u0159\u00ed\u010dce Zdobnici jej v\u0161ak ranila mrtvice a\u00a0ochrnul na pravou polovinu t\u011bla. Sna\u017eil se malovat levou rukou, pokou\u0161el se o\u00a0mal\u00e1 z\u00e1ti\u0161\u00ed. V\u00fdsledkem byl ale zklam\u00e1n. Kdo znal Slav\u00ed\u010dkovu povahu, v\u011bd\u011bl, \u017ee ochromen\u00ed jeho t\u011bla znamen\u00e1 i\u00a0konec jeho \u017eivota. Slav\u00ed\u010dek mohl \u017e\u00edt, jen kdy\u017e byl schopen pracovat, l\u00ed\u010dily jej tehdy Lidov\u00e9 noviny. Jeho temperamentn\u00ed povaha r\u00e1ny osudu neunesla a\u00a01.\u00a0\u00fanora\u00a01910 ve 40 letech dobrovoln\u011b ukon\u010dil sv\u016fj \u017eivot. P\u0159ed 10.&nbsp;hodinou dopoledn\u00ed se zast\u0159elil ve sv\u00e9m byt\u011b v\u00a0Dobrovsk\u00e9ho ulici. N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den se v\u00a0Lidov\u00fdch novin\u00e1ch psalo o\u00a0dokon\u010den\u00e9 trag\u00e9dii \u010desk\u00e9ho um\u011blce, jeho\u017e osud mocn\u011b doj\u00edmal celou \u010deskou ve\u0159ejnost. \u201eMoji nejdra\u017e\u0161\u00ed, nev\u00edm\u00a0\u2013 budu-li m\u00edt za chvilku odvahy\u00a0\u2013 ale jsem nadobro ji\u017e bez nad\u011bje, \u017ee se pozdrav\u00edm, a\u00a0bylo by nejrozumn\u011bj\u0161\u00ed se odstranit. Je to p\u0159\u00edli\u0161 trapn\u00fd \u017eivot. Nemohu ani v\u00edce ps\u00e1t, ale p\u0159ejte mi ten klid,\u201c napsal v\u00a0dopise na rozlou\u010denou.<\/p>\r\n<p>K\u00a0v\u011b\u010dn\u00e9mu sp\u00e1nku byl Anton\u00edn Slav\u00ed\u010dek ulo\u017een na Ol\u0161ansk\u00fdch h\u0159bitovech\u00a0v\u00a0Praze. Jeho ovdov\u011bl\u00e1 man\u017eelka M\u00edla Slav\u00ed\u010dkov\u00e1 byla\u00a0nucena se sama postarat o\u00a0jejich t\u0159i d\u011bti a\u00a0je\u0161t\u011b t\u00e9ho\u017e roku v\u00a0srpnu 1910 se provdala za rodinn\u00e9ho p\u0159\u00edtele a\u00a0mal\u00ed\u0159e Herberta Masaryka (1880\u20131915), syna pozd\u011bj\u0161\u00edho prvn\u00edho \u010deskoslovensk\u00e9ho prezidenta Tom\u00e1\u0161e Garrigua Masaryka.<\/p>\r\n<p>Anton\u00edn Slav\u00ed\u010dek miloval \u010deskou krajinu a\u00a0um\u011bl ji vystihnout jako nikdo jin\u00fd. N\u011bkter\u00e9 z\u00a0jeho prac\u00ed si m\u016f\u017eete prohl\u00e9dnout v\u00a0N\u00e1rodn\u00ed galerii Praha. Ve t\u0159et\u00edm pat\u0159e Veletr\u017en\u00edho pal\u00e1ce je\u00a0v\u00a0expozici 1918\u20131938. Prvn\u00ed republika vystaveno d\u00edlo Chalupa v\u00a0Kameni\u010dk\u00e1ch (1904), dal\u0161\u00ed obrazy dopl\u0148uj\u00ed expozici 1796\u20131918. Um\u011bn\u00ed dlouh\u00e9ho stolet\u00ed. Obdivovat zde m\u016f\u017eete olejomalby Eli\u0161\u010din most (1906), B\u0159\u00edzov\u00e1 n\u00e1lada (1897), \u017delez\u00e1rny na Kladn\u011b (1909) a\u00a0tak\u00e9 slavnou malbu U\u00a0n\u00e1s v\u00a0Kameni\u010dk\u00e1ch (1904). Slav\u00ed\u010dkovu letenskou stopu p\u0159ipom\u00edn\u00e1 i\u00a0pam\u011btn\u00ed deska s\u00a0bustou od socha\u0159e Josefa Ma\u0159atky p\u0159i vstupu do domu v\u00a0ulici Dobrovsk\u00e9ho 646\/9.\u00a0<\/p>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"[perex] Tentokr\u00e1t si p\u0159ipomeneme nedlouhou, le\u010d o\u00a0to intenzivn\u011bj\u0161\u00ed pou\u0165 dal\u0161\u00ed v\u00fdznamn\u00e9 postavy \u010desk\u00e9ho um\u011bn\u00ed, mal\u00ed\u0159e Anton\u00edna Slav\u00ed\u010dka (1870\u20131910). Byl \u0161tvancem pr\u00e1ce, oddan\u00fdm slu\u017eebn\u00edkem sv\u00e9ho talentu a\u00a0bez malov\u00e1n\u00ed si nedok\u00e1zal sv\u016fj \u017eivot p\u0159edstavit. Pr\u00e1v\u011b to se mu stalo osudn\u00fdm. Nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed krajin\u00e1\u0159 p\u0159elomu 19.&nbsp;a\u00a020.&nbsp;stolet\u00ed, mistr v\u00a0zachycen\u00ed sv\u011btla a\u00a0st\u00ednu, se v\u00fdrazn\u011b zapsal i\u00a0do historie Sedmi\u010dky. [\/perex] Anton\u00edn Slav\u00ed\u010dek [&hellip;]","protected":false},"author":76,"featured_media":40575,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[37],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts\/40574"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/users\/76"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/comments?post=40574"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts\/40574\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":40578,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts\/40574\/revisions\/40578"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/media\/40575"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/media?parent=40574"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/categories?post=40574"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/tags?post=40574"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}