\r\n V dob\u011b t\u011bsn\u011b p\u0159ed prvn\u00ed sv\u011btovou v\u00e1lkou m\u011bla Praha jin\u00e9 hranice, ne\u017e jak ji zn\u00e1me dnes. Historick\u00e9 \u010d\u00e1sti v\u00a0centru dopl\u0148ovaly z\u00a0\u201ep\u0159edm\u011bst\u00ed\u201c pouze Vy\u0161ehrad, Hole\u0161ovice-Bubny a Libe\u0148 (p\u0159ipojen\u00e1 v\u00a0roce 1901). P\u0159ipojen\u00ed dal\u0161\u00edch v\u00fdznamn\u00fdch okoln\u00edch m\u011bst (Kr\u00e1lovsk\u00fdch Vinohrad, Sm\u00edchova, Karl\u00edna, \u017di\u017ekova apod.) bylo je\u0161t\u011b v\u00a0nedohlednu, a\u010d se o integraci \u010dile vyjedn\u00e1valo. Hlavn\u00edm org\u00e1nem, kter\u00fd \u0159\u00eddil Prahu, byl tehdy sbor obecn\u00edch star\u0161\u00edch (obdoba dne\u0161n\u00edho zastupitelstva Magistr\u00e1tu hl. m\u011bsta Prahy), z\u00a0\u0159ad jeho \u010dlen\u016f se volila m\u011bstsk\u00e1 rada i prim\u00e1tor. Je\u0161t\u011b v\u00a0posledn\u00edch komun\u00e1ln\u00edch volb\u00e1ch p\u0159ed v\u00e1lkou se volilo v\u00a0takzvan\u00fdch kuri\u00edch neboli sborech. Zjednodu\u0161en\u011b \u0159e\u010deno s\u00edla voli\u010dova hlasu z\u00e1visela na pen\u011bz\u00edch, kter\u00e9 odvedl obci na dan\u00edch; \u017eeny tehdy volebn\u00ed pr\u00e1vo v\u016fbec nem\u011bly. Voli\u010de z\u00a0Prahy 7 zastupovali nap\u0159\u00edklad majitel realit V\u00e1clav Va\u0148ha, tov\u00e1rn\u00edci Ferdinand Schiller a V\u00e1clav Warva\u017eovsk\u00fd, truhl\u00e1\u0159 V\u00e1clav Lauda a dal\u0161\u00ed. V\u00a0jednotliv\u00fdch \u010d\u00e1stech Prahy pak fungovaly takzvan\u00e9 magistr\u00e1tn\u00ed expozitury, respektive \u00fa\u0159adovny. V\u00a0Hole\u0161ovic\u00edch s\u00eddlila expozitura v\u00a0N\u00e1dra\u017en\u00ed ulici (dnes \u017delezni\u010d\u00e1\u0159\u016f). Zde se vy\u0159izovaly z\u00e1le\u017eitosti t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se p\u0159edev\u0161\u00edm agendy \u017eivnostensk\u00e9 (vyd\u00e1v\u00e1n\u00ed \u017eivnostensk\u00fdch opr\u00e1vn\u011bn\u00ed, kontroln\u00ed \u010dinnost), zdravotn\u00ed (nap\u0159\u00edklad na\u0159izov\u00e1n\u00ed policejn\u00edch pitev) nebo bern\u00ed (vyb\u00edr\u00e1n\u00ed r\u016fzn\u00fdch dan\u00ed a poplatk\u016f \u2013 psovn\u00e9ho, hudebn\u00e9ho ad.). Hole\u0161ovick\u00e1 \u00fa\u0159adovna m\u011bla na starosti i v\u011bci spojen\u00e9 s\u00a0poh\u0159b\u00edv\u00e1n\u00edm, takzvanou z\u00e1du\u0161n\u00ed agendu. V\u00a0r\u00e1mci Prahy 7 u\u017e tehdy p\u016fsobily z\u00e1jmov\u00e9 a politick\u00e9 organizace \u2013 z\u00a0lok\u00e1ln\u00edch nap\u0159\u00edklad pravicov\u011b orientovan\u00fd Ob\u010dansk\u00fd klub nebo pobo\u010dky celon\u00e1rodn\u00edch stran (n\u00e1rodn\u00ed socialist\u00e9, soci\u00e1ln\u00ed demokrat\u00e9), stejn\u011b jako cel\u00e1 \u0159ada profesn\u00edch sdru\u017een\u00ed, nap\u0159\u00edklad velice agiln\u00ed Spole\u010denstv\u00ed hostinsk\u00fdch a v\u00fd\u010depn\u00edk\u016f.\u00a0<\/p>\r\n
<\/p>\r\n Nad\u0161en\u00ed ze samostatnosti<\/strong> V\u011bd\u011bli jste, \u017ee\u2026<\/em> St\u00e1vky a nepokoje<\/strong> \u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 <\/p>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"[perex] Leto\u0161n\u00ed \u201eosmi\u010dkov\u00fd\u201c rok p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed hned n\u011bkolik v\u00fdro\u010d\u00ed ud\u00e1lost\u00ed, kter\u00e9 v\u00fdznamn\u00fdm zp\u016fsobem ovlivnily \u010deskou spole\u010dnost. Poh\u0159\u00edchu se jedn\u00e1 o miln\u00edky, kter\u00e9 m\u011bly sp\u00ed\u0161e negativn\u00ed vliv na na\u0161i zemi. S\u00a0jedinou v\u00fdjimkou, kterou je bezesporu vznik \u010ceskoslovenska v\u00a0\u0159\u00edjnu 1918. I kdy\u017e se p\u0159\u00edb\u011bh t\u00e9to velk\u00e9 d\u011bjinn\u00e9 zm\u011bny nepsal p\u0159\u00edmo v\u00a0na\u0161\u00ed \u010dtvrti, jist\u011b stoj\u00ed za p\u0159ipomenut\u00ed, jak Praha 7 p\u0159ed sto […]","protected":false},"author":76,"featured_media":19613,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[36,37],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts\/19611"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/users\/76"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/comments?post=19611"}],"version-history":[{"count":8,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts\/19611\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":19626,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/posts\/19611\/revisions\/19626"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/media\/19613"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/media?parent=19611"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/categories?post=19611"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/tags?post=19611"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}
\r\n V\u00e1le\u010dn\u00fd hlad a b\u00edda<\/strong>
\r\n Zlatou \u00e9ru ekonomick\u00e9ho vzestupu a \u010desk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed emancipace za\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed r\u00e1zn\u011b u\u0165aly zn\u00e1m\u00e9 sarajevsk\u00e9 v\u00fdst\u0159ely. I kdy\u017e to obyvatel\u00e9 Prahy 7 jist\u011b netu\u0161ili, slavnostn\u00ed vysv\u011bcen\u00ed kostela sv. Anton\u00edna za \u00fa\u010dasti kardin\u00e1la Lva Skrbensk\u00e9ho z\u00a0H\u0159\u00ed\u0161t\u011b v\u00a0\u0159\u00edjnu 1914 bylo posledn\u00ed v\u00fdznamnou pozitivn\u00ed ud\u00e1lost\u00ed ve \u010dtvrti na n\u011bkolik dal\u0161\u00edch let. A to i p\u0159esto, \u017ee podoba kostela ve stylu mockerovsk\u00e9 gotiky vzbuzovala mezi odbornou ve\u0159ejnost\u00ed shov\u00edvav\u00fd \u00fasm\u011bv. Vyhl\u00e1\u0161en\u00ed v\u00e1lky v\u0161ak neznamenalo pouze konec zlat\u00e9 \u00e9ry a \u201edlouh\u00e9ho 19. stolet\u00ed\u201c, ale pro mnoho Hole\u0161ovick\u00fdch a Letensk\u00fdch i povinnost nastoupit slu\u017ebu v\u00a0rakousko-uhersk\u00e9 arm\u00e1d\u011b. Velk\u00e1 \u010d\u00e1st mu\u017e\u016f z\u00a0Prahy a okol\u00ed byla odvedena a stala se p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky p\u011b\u0161\u00edho pluku \u010d. 28. \u0158ada stroj\u00edrensk\u00fdch podnik\u016f v\u00a0Praze 7 byla nucena p\u0159izp\u016fsobit svou produkci v\u00e1le\u010dn\u00fdm pot\u0159eb\u00e1m. V\u00e1lka se projevila p\u0159edev\u0161\u00edm ve zhor\u0161uj\u00edc\u00edm se z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed, pro kter\u00e9 se v\u017eil n\u00e1zev aprovizace. O tom, jak kritick\u00e1 byla z\u00e1sobovac\u00ed situace v\u00a0Praze, sv\u011bd\u010d\u00ed sv\u011bdectv\u00ed spisovatele a pra\u017esk\u00e9ho zastupitele Aloise \u017dipka z\u00a0dubna 1918: \u201eZvl\u00e1\u0161t\u011b hrozivou stala se situace v\u00a0Libni a Hole\u0161ovic\u00edch, kde lid za\u010d\u00ednal se p\u0159ed prodejnami ji\u017e srocovati a kategoricky \u017e\u00e1dal vyd\u00e1n\u00ed chleba. Firma Z\u00e1tka vypomohla v\u00a0t\u011bchto \u010dtvrt\u00edch, ov\u0161em nepatrn\u011b, 700 bochn\u00edk\u016f pro Hole\u0161ovice a 400 pro Libe\u0148.\u201c<\/p>\r\n
\r\n Prohlubuj\u00edc\u00ed se nedostatek potravin nejv\u00edce zas\u00e1hl chud\u00e9 d\u011bln\u00edky z\u00a0Hole\u0161ovic (i z jin\u00fdch pra\u017esk\u00fdch \u010dtvrt\u00ed), kte\u0159\u00ed nem\u011bli \u017e\u00e1dn\u00e9 finan\u010dn\u00ed rezervy, a tak si nemohli dovolit kupovat j\u00eddlo na \u010dern\u00e9m trhu za mnohon\u00e1sobek obvykl\u00fdch cen. Chyb\u011bl nejen chleba, brambory, ale i dal\u0161\u00ed potraviny \u010di suroviny \u2013 mouka, tuk, ml\u00e9ko nebo maso, kter\u00e9 bylo je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00edm luxusem ne\u017e p\u0159ed v\u00e1lkou. Pra\u017esk\u00e1 m\u011bstsk\u00e1 rada se v\u0161emo\u017en\u011b sna\u017eila situaci \u0159e\u0161it \u2013 nap\u0159\u00edklad v\u00a0prvn\u00ed polovin\u011b roku 1918 iniciovala dod\u00e1vku ml\u00e9ka vyr\u00e1b\u011bn\u00e9ho z\u00a0ovsa \u2013 z\u00a0jednoho kilogramu se vyrobilo a\u017e osm litr\u016f. V\u00fdroba ale musela skon\u010dit u\u017e v\u00a0\u010dervnu z\u00a0prozaick\u00e9ho d\u016fvodu \u2013 kv\u016fli nedostatku ovsa.\u00a0\u00a0\u00a0<\/p>\r\n
\r\n Velice tak\u00e9 v\u00e1zlo z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed uhl\u00edm, kter\u00e9 slou\u017eilo nejen k\u00a0vyt\u00e1p\u011bn\u00ed dom\u016f a ve\u0159ejn\u00fdch budov, ale i k\u00a0v\u00fdrob\u011b plynu. Paradoxem je, \u017ee uhl\u00ed se tehdy v\u00a0\u010cech\u00e1ch t\u011b\u017eil dostatek, velk\u00e1 \u010d\u00e1st zdej\u0161\u00ed suroviny v\u0161ak m\u00ed\u0159ila k\u00a0tehdej\u0161\u00edm spojenc\u016fm do N\u011bmecka. V\u00a0posledn\u00edch dvou letech v\u00e1lky se velice rozmohly kr\u00e1de\u017ee uhl\u00ed, v\u00a0Praze 7 zejm\u00e9na p\u0159i bu\u0161t\u011bhradsk\u00e9 trati Stromovkou a na n\u00e1dr\u017e\u00ed Praha-Bubny. Na pomalu proj\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00ed vlaky zde naskakovaly nej\u010dast\u011bji d\u011bti, kter\u00e9 shazovaly pytle s\u00a0uhl\u00edm sv\u00fdm komplic\u016fm \u010dekaj\u00edc\u00edm pod\u00e9l trati. Tyto nebezpe\u010dn\u00e9 man\u00e9vry si tak\u00e9 vy\u017e\u00e1daly ob\u011bti na \u017eivotech. Nedostatek uhl\u00ed k topen\u00ed se pra\u017e\u0161t\u00ed radn\u00ed sna\u017eili pom\u011brn\u011b \u00fasp\u011b\u0161n\u011b \u0159e\u0161it dovozem d\u0159eva po Vltav\u011b. Hlavn\u00ed pra\u017esk\u00fd sklad topiva se nach\u00e1zel na Manin\u00e1ch.<\/p>\r\n
\r\n Zoufal\u00ed Pra\u017ean\u00e9 \u010d\u00edm d\u00e1l \u010dast\u011bji vyr\u00e1\u017eeli na venkov, kde se pokou\u0161eli od sedl\u00e1k\u016f i drobn\u00fdch zem\u011bd\u011blc\u016f nakupovat prakticky jak\u00e9koli potraviny. O tom, \u017ee n\u011bkte\u0159\u00ed z\u00a0vesni\u010dan\u016f situace zneu\u017e\u00edvali, nen\u00ed pochyb. Takzvan\u00e9 \u201eke\u0165asen\u00ed\u201c bylo tvrd\u011b odsuzov\u00e1no a v\u00e1le\u010dn\u00e9 zbohatl\u00edky (nejen sedl\u00e1ky) \u0159e\u0161ila \u010desk\u00e1 spole\u010dnost je\u0161t\u011b v\u00a0polovin\u011b dvac\u00e1t\u00fdch let. P\u0159edstavitel\u00e9 m\u011bsta se sna\u017eili vyjednat s\u00a0v\u00edde\u0148skou vl\u00e1dou zv\u00fd\u0161en\u00ed (\u010di alespo\u0148 dodr\u017eov\u00e1n\u00ed sl\u00edben\u00fdch) dod\u00e1vek, koncem b\u0159ezna 1918 se dokonce z\u00e1stupci hlavn\u00edho m\u011bsta a okoln\u00edch obc\u00ed setkali na z\u00e1mku v\u00a0Lys\u00e9 nad Labem s\u00a0c\u00edsa\u0159em Karlem, kde mu po povinn\u00e9m deklarov\u00e1n\u00ed loajality p\u0159edest\u0159eli katastrof\u00e1ln\u00ed situaci v\u00a0oblasti z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed metropole potravinami. V\u00a0\u0159e\u010di, kterou pronesl tehdej\u0161\u00ed pra\u017esk\u00fd prim\u00e1tor Dr. Karel Gro\u0161, mimo jin\u00e9 zazn\u011blo: \u201eDost\u00e1v\u00e1-li se p\u00e9\u010d\u00ed st\u00e1tn\u00ed spr\u00e1vy obyvatelstvu za nejp\u0159\u00edzniv\u011bj\u0161\u00edch pom\u011br\u016f v\u00a0Praze jen \u00bc kg mouky, \u00bc kg masa, 1 a 1\/2 kg zem\u010dat, 1 bochn\u00edk chleba (t\u00fddn\u011b, pozn. aut.), mus\u00ed nezbytn\u011b trp\u011bti hladem. T\u00edm h\u016f\u0159e je, \u017ee \u010dasto obyvatelstvo nedostate\u010dn\u00fdch z\u00e1konn\u00fdch p\u0159\u00edd\u011bl\u016f nedostane. B\u00edda v\u00a0obyvatelstvu dosahuje ji\u017e nejvy\u0161\u0161\u00edho vrcholu. Nedost\u00e1v\u00e1 se \u017e\u00e1dn\u00fdch n\u00e1hradn\u00edch potravin, lu\u0161t\u011bnin, r\u00fd\u017ee, zejm\u00e9na pak trp\u00ed obyvatelstvo naprost\u00fdm nedostatkem v\u0161ech druh\u016f tuk\u016f.\u201c<\/p>\r\n![\"\"](\"https:\/\/www.praha7.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/09\/t\u00e9ma3.jpg\")
<\/p>\r\n
\r\n
\r\n Za lep\u0161\u00edm na venkov<\/strong>
\r\n Ke zlep\u0161en\u00ed situace ale intervence u panovn\u00edka nevedla, z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed se neust\u00e1le zhor\u0161ovalo, p\u0159ednost m\u011bla arm\u00e1da a rakousk\u00e1 m\u011bsta, p\u0159edev\u0161\u00edm V\u00edde\u0148. Toto a\u0165 u\u017e domn\u011bl\u00e9, nebo skute\u010dn\u00e9 prote\u017eov\u00e1n\u00ed samoz\u0159ejm\u011b posilovalo protirakousk\u00e9 n\u00e1lady, zvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e \u00faroda v\u00a0\u010cech\u00e1ch byla v\u00a0posledn\u00edm roce v\u00e1lky velmi slu\u0161n\u00e1. Pra\u017ean\u00e9 to ale na sv\u00fdch tal\u00ed\u0159\u00edch nezaznamenali. Situaci mnoha rodin je\u0161t\u011b zhor\u0161oval fakt, \u017ee jim chyb\u011bl tradi\u010dn\u00ed \u017eivitel \u2013 otec, kter\u00fd musel v poli bojovat za skom\u00edraj\u00edc\u00ed monarchii.<\/p>\r\n
\r\n Krizi se sna\u017eily \u0159e\u0161it i nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed podp\u016frn\u00e9 organizace \u2013 nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed z\u00a0nich bylo v\u00a0posledn\u00edm roce v\u00e1lky \u010cesk\u00e9 srdce, kter\u00e9 svou \u010dinnost zam\u011b\u0159ovalo na nejchud\u0161\u00ed rodiny. V\u00a0Praze 7 s\u00eddlilo u zdej\u0161\u00edch jatek, kde dobrovoln\u00edci, v\u00a0jejich\u017e \u010dele st\u00e1la spisovatelka R\u016f\u017eena Svobodov\u00e1, nab\u00edzeli j\u00eddlo zejm\u00e9na d\u011btem. Krom\u011b toho provozovala tato charitativn\u00ed organizace tehdy unik\u00e1tn\u00ed druh pomoci, kdy venkovan\u00e9 \u201eadoptovali\u201c pot\u0159ebn\u00e9 rodiny z\u00a0Prahy a v\u00a0r\u00e1mci sv\u00fdch mo\u017enost\u00ed je z\u00e1sobovali potravinami. N\u011bkte\u0159\u00ed dokonce vzali d\u011bti ze soci\u00e1ln\u011b slab\u00fdch rodin k\u00a0sob\u011b \u201ena v\u00fd\u017eivu\u201c. V\u00e1\u017enost situace si samoz\u0159ejm\u011b uv\u011bdomovaly i samospr\u00e1vn\u00e9 org\u00e1ny. V\u00a0Praze bylo z\u0159\u00edzeno n\u011bkolik ob\u0159\u00edch j\u00eddelen, kter\u00e9 m\u011bly nakrmit ty nejchud\u0161\u00ed. V\u00a0Praze 7 byla tato obecn\u00ed kuchyn\u011b a j\u00eddelna um\u00edst\u011bna v\u00a0are\u00e1lu \u00dast\u0159edn\u00edch jatek, v\u00a0\u010dervnu 1918 zde bylo vyd\u00e1no p\u0159es 130 tis\u00edc porc\u00ed j\u00eddla. V\u00e1lka se projevila tak\u00e9 zv\u00fd\u0161en\u00edm kriminality a v\u00fdrazn\u00fdm poklesem autority st\u00e1tn\u00edch org\u00e1n\u016f. Tento stav se nevyhnul ani Sedmi\u010dce. Nar\u016fstaj\u00edc\u00ed b\u00edda \u010di p\u0159\u00edmo hlad obyvatelstva se odrazily p\u0159edev\u0161\u00edm ve velk\u00e9m mno\u017estv\u00ed kr\u00e1de\u017e\u00ed. Ob\u010das se pra\u017esk\u00e9 policii poda\u0159il i n\u011bjak\u00fd s\u00f3lokapr, jako kdy\u017e v\u00a0l\u00e9t\u011b 1918 odhalila velkou d\u00edlnu na v\u00fdrobu fale\u0161n\u00fdch cigaret v\u00a0dom\u011b v\u00a0Kamenick\u00e9 ulici.<\/p>\r\n
\r\n V\u00a0pr\u016fb\u011bhu v\u00e1lky se projevil i citeln\u00fd nedostatek kov\u016f nutn\u00fdch pro v\u00e1le\u010dnou v\u00fdrobu, kter\u00fd vy\u00fastil v\u00a0takzvanou rekvizici. Zabavovaly se p\u0159edm\u011bty z\u00a0dom\u00e1cnost\u00ed, ale za ob\u011b\u0165 v\u00e1le\u010dn\u00e9 ma\u0161inerii padlo i velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed kosteln\u00edch zvon\u016f. Z\u00a0nov\u00e9ho kostela sv. Anton\u00edna tak bylo v\u00a0\u0159\u00edjnu 1916 zabaveno celkem p\u011bt ze zdej\u0161\u00edch \u0161esti zvon\u016f a rozbity byly p\u0159\u00edmo ve zvonici. Obrovskou nevoli Pra\u017ean\u016f vzbudil pl\u00e1n rakousk\u00e9 vl\u00e1dy zrekv\u00edrovat pro v\u00e1le\u010dn\u00e9 \u00fa\u010dely i m\u011bd\u011bnou st\u0159echu Letohr\u00e1dku kr\u00e1lovny Anny v\u00a0are\u00e1lu Pra\u017esk\u00e9ho hradu. D\u00edky protestu m\u011bstsk\u00e9 rady k\u00a0tomu nakonec nedo\u0161lo.\u00a0\u00a0<\/p>\r\n
\r\n Situace nezadr\u017eiteln\u011b sp\u011bla ke katarzi. Urychlily ji okolnosti mezin\u00e1rodn\u00ed politiky i dlouhodob\u011b ne\u0159e\u0161en\u00e1 situace obyvatel p\u0159edev\u0161\u00edm ve v\u011bt\u0161\u00edch m\u011bstech. Na dve\u0159e mnoh\u00fdch pra\u017esk\u00fdch dom\u00e1cnost\u00ed klepal nebo u\u017e do nich vstoupil hlad a bou\u0159e a protesty na sebe nenechaly dlouho \u010dekat.<\/p>\r\n
\r\n Prahou se v\u00a0posledn\u00edm v\u00e1le\u010dn\u00e9m roce prohnalo n\u011bkolik st\u00e1vek, prvn\u00ed z\u00a0nich ji\u017e 23. ledna, kdy na sto pades\u00e1t tis\u00edc lid\u00ed protestovalo proti sn\u00ed\u017een\u00ed p\u0159\u00edd\u011bl\u016f mouky. Na podzim 1918 u\u017e bylo z\u0159ejm\u00e9, \u017ee konec Rakouska se bl\u00ed\u017e\u00ed a vyhl\u00e1\u0161en\u00ed samostatn\u00e9ho st\u00e1tu je na spadnut\u00ed. P\u016fvodn\u011b k\u00a0n\u011bmu m\u011blo doj\u00edt ji\u017e 14. \u0159\u00edjna v\u00a0r\u00e1mci gener\u00e1ln\u00ed st\u00e1vky, kterou zorganizovaly dv\u011b nejv\u011bt\u0161\u00ed \u010desk\u00e9 levicov\u00e9 strany. St\u00e1le je\u0161t\u011b monarchii loaj\u00e1ln\u00ed pra\u017esk\u00e1 vojensk\u00e1 pos\u00e1dka slo\u017een\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm z\u00a0ma\u010farsk\u00fdch voj\u00e1k\u016f ov\u0161em pl\u00e1novan\u00e9 ob\u0159\u00ed demonstraci zabr\u00e1nila. V\u00a0n\u011bkter\u00fdch m\u011bstech (P\u00edsku nebo Strakonic\u00edch) u\u017e dokonce republika vyhl\u00e1\u0161ena byla. Nov\u011b ustaven\u00fd org\u00e1n N\u00e1rodn\u00ed v\u00fdbor nakonec samostatnost vyhl\u00e1sil v\u00a0pond\u011bl\u00ed 28. \u0159\u00edjna 1918.\u00a0\u00a0<\/p>\r\n
\r\n Na \u0159\u00edjnov\u00e9 dny vzpom\u00ednal i spisovatel Va\u0161ek K\u00e1\u0148a ve sv\u00e9 \u2013 nutno poznamenat, \u017ee notn\u011b ideologicky zabarven\u00e9 \u2013 vzpom\u00ednkov\u00e9 knize V\u00e1lkou naru\u0161eni: \u201eChodn\u00edky byly pln\u00e9 skla z\u00a0rozbit\u00fdch n\u011bmeck\u00fdch firem, po \u0159\u00edms\u00e1ch lezli voj\u00e1ci a strh\u00e1vali rakousk\u00e9 orly za j\u00e1sotu a hul\u00e1k\u00e1n\u00ed p\u0159ihl\u00ed\u017eej\u00edc\u00edch z\u00e1stup\u016f. \u201aPry\u010d s\u00a0monarchi\u00ed, a\u0165 \u017eije republika!\u2018 Vojen\u0161t\u00ed zb\u011bhov\u00e9 \u0161li v\u00a0sev\u0159en\u00fdch \u010dty\u0159stupech, na \u010dapk\u00e1ch m\u011bli m\u00edsto jabl\u00ed\u010dka s\u00a0inici\u00e1lkami c\u00edsa\u0159e Karla b\u00edlo\u010derven\u00e9 kokardy nebo trikolory. Policajt nebyl nikde k\u00a0spat\u0159en\u00ed. Na n\u00e1b\u0159e\u017e\u00ed p\u0159ed Eli\u0161\u010din\u00fdm mostem (spojoval centrum Prahy s\u00a0Bubny, pozd\u011bji byl nahrazen \u0160tef\u00e1nikov\u00fdm mostem \u2013 pozn. aut.), tam, kde 14. \u0159\u00edjna st\u00e1li voj\u00e1ci s\u00a0kulomety, nebylo mo\u017eno proj\u00edt. K\u00a0osazenstv\u016fm hole\u0161ovick\u00fdch tov\u00e1ren zde p\u0159ibyli leten\u0161t\u00ed obyvatel\u00e9. Nikdy p\u0159edt\u00edm jsem nevid\u011bl tolik lid\u00ed pohromad\u011b. T\u011blem prob\u00edhalo st\u0159\u00eddav\u011b mrazen\u00ed s\u00a0horkem. V\u00a0duchu jsem se ptal s\u00e1m sebe, kde se tolik lid\u00ed vzalo. V\u0161ichni m\u011bli tv\u00e1\u0159e rozradostn\u011bn\u00e9, o\u010di rozz\u00e1\u0159en\u00e9, v\u0161ichni byli k\u00a0sob\u011b navz\u00e1jem laskav\u00ed, jako by se ji\u017e d\u00e1vno velmi bl\u00edzce znali.\u201c\u00a0<\/p>\r\n
\r\n Prahy 7 se ale dotkly i velk\u00e9 d\u011bjiny. Jeden z\u00a0p\u011btice politik\u016f, pozd\u011bji ozna\u010dovan\u00fdch jako \u201emu\u017ei 28. \u0159\u00edjna\u201c, novin\u00e1\u0159 a tehdy \u010dlen n\u00e1rodn\u011b socialistick\u00e9 strany Ji\u0159\u00ed St\u0159\u00edbrn\u00fd byl ji\u017e v\u00a0roce 1911 zvolen do \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9 rady (celorakousk\u00e9ho parlamentu) pr\u00e1v\u011b za volebn\u00ed obvod Hole\u0161ovice-Bubny. I kdy\u017e jeho pozd\u011bj\u0161\u00ed \u010dinnost v\u00a0obdob\u00ed prvn\u00ed republiky neb\u00fdv\u00e1 hodnocena p\u0159\u00edli\u0161 pozitivn\u011b, v\u00a0\u0159\u00edjnu 1918 d\u00edky vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed s\u00a0velitelem pra\u017esk\u00e9 vojensk\u00e9 pos\u00e1dky gener\u00e1lem Paulem Kest\u0159ankem p\u0159isp\u011bl k tomu, \u017ee p\u0159evrat prob\u011bhl bez krveprolit\u00ed.<\/p>\r\n
\r\n V\u00a0mnoha pra\u017esk\u00fdch rodin\u00e1ch byla ov\u0161em radost z\u00a0dosa\u017een\u00ed\u00a0samostatnosti zakalena trag\u00e9di\u00ed. Na podzim 1918 vrcholila ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b\u00a0epidemie tehdy nevyl\u00e9\u010diteln\u00e9 \u0161pan\u011blsk\u00e9 ch\u0159ipky. V\u00a0Praze na ni denn\u011b um\u00edraly des\u00edtky lid\u00ed. \u201eMezi 165 osobami zem\u0159el\u00fdmi od 1. do 18. \u0159\u00edjna t. r. byl u 126 shled\u00e1n ch\u0159ipkov\u00fd z\u00e1n\u011bt plic,\u201c psaly tehdy N\u00e1rodn\u00ed listy. Nemoc byla pon\u011bkud p\u0159ekvapiv\u011b fat\u00e1ln\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm pro mlad\u00e9 lidi ve v\u011bkov\u00e9 skupin\u011b 15\u201340 let. K\u00a0\u0161\u00ed\u0159en\u00ed epidemie v\u00fdrazn\u011b napom\u00e1hala celkov\u011b sn\u00ed\u017een\u00e1 imunita obyvatel\u00a0zp\u016fsoben\u00e1 v\u00e1le\u010dn\u00fdm\u00a0str\u00e1d\u00e1n\u00edm. Jak nemoc \u0159\u00e1dila v\u00a0chud\u00fdch d\u011blnick\u00fdch obydl\u00edch v Hole\u0161ovic\u00edch, net\u0159eba dom\u00fd\u0161let.
\r\n Vedle probl\u00e9m\u016f s\u00a0ob\u017eivou museli obyvatel\u00e9 Hole\u0161ovic \u0159e\u0161it dal\u0161\u00ed praktick\u00e9 probl\u00e9my. Na p\u0159elomu let 1918 a 1919 byl pro automobily a povozy uzav\u0159en provizorn\u00ed d\u0159ev\u011bn\u00fd most spojuj\u00edc\u00ed Hole\u0161ovice s\u00a0Libn\u00ed, kter\u00fd vznikl na po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed a m\u011bl slou\u017eit do doby, ne\u017e bude postaveno p\u0159emost\u011bn\u00ed definitivn\u00ed. K\u00a0tomu do\u0161lo a\u017e v\u00a0roce 1928, kdy byl otev\u0159en Libe\u0148sk\u00fd most. A\u017e na ja\u0159e 1919 uvolnil magistr\u00e1t prost\u0159edky pro nejnutn\u011bj\u0161\u00ed opravy. Zd\u00e1 se, \u017ee toto spojen\u00ed na\u0161\u00ed \u010dtvrti je zaklet\u00e9.<\/p>\r\n
\r\n
\r\n magistr\u00e1tn\u00ed \u00fa\u0159adovna v\u00a0Hole\u0161ovic\u00edch v roce 1911 vy\u0159\u00eddila 39 643 spis\u016f<\/strong> <\/em>
\r\n pra\u017esk\u00e1 obec provozovala v roce 1910 celkem 83 kilometr\u016f a 219 metr\u016f tramvajov\u00fdch trat\u00ed<\/strong> <\/em>
\r\n pastviny zab\u00edraly je\u0161t\u011b v\u00a0roce 1919 v\u00a0r\u00e1mci katastr\u00e1ln\u00edho \u00fazem\u00ed Hole\u0161ovic-Bubn\u016f cel\u00fdch 44 hektar\u016f\u00a0\u00a0<\/strong> <\/em>
\r\n v\u00a0Hole\u0161ovic\u00edch-Bubnech bylo dle s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed z\u00a0\u00fanora 1921 celkem 11 896 byt\u016f<\/strong> <\/em>
\r\n v roce 1920 celkov\u00e1 zastav\u011bn\u00e1 plocha v\u00a0Praze 7 \u010dinila 21 %<\/strong> <\/em>
\r\n lanov\u00e1 dr\u00e1ha na Letnou p\u0159epravila v \u010dervnu 1914 celkem 52 595 osob\u00a0<\/strong><\/em><\/p>\r\n
\r\n
\r\n Po skon\u010den\u00ed v\u00e1lky a odezn\u011bn\u00ed euforie z\u00a0obnoven\u00e9 samostatnosti bylo t\u0159eba urychlen\u011b \u0159e\u0161it probl\u00e9my, z v\u00e1le\u010dn\u00fdch let. V\u00a0prvn\u00ed \u0159ad\u011b bylo nutn\u00e9 zajistit pro Prahu potraviny. Nucen\u00fd v\u00fdvoz a z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed nenasytn\u00e9 arm\u00e1dy sice skon\u010dily, ale situace se zlep\u0161ovala velice pomalu.\u00a0<\/p>\r\n
\r\n Nov\u00fd re\u017eim tak\u00e9 p\u0159inesl zm\u011bny na pra\u017esk\u00e9 radnici, dosavadn\u00ed prim\u00e1tor Dr. Karel Gro\u0161 rezignoval a sbor obecn\u00edch star\u0161\u00edch byl rozpu\u0161t\u011bn. M\u00edsto n\u011bj vznikla \u00dast\u0159edn\u00ed spr\u00e1vn\u00ed komise hlavn\u00edho m\u011bsta Prahy v\u00a0\u010dele s\u00a0Dr. P\u0159emyslem \u0160\u00e1malem (pozd\u011bj\u0161\u00edm kancl\u00e9\u0159em prezidenta Masaryka).\u00a0 V\u00a0osma\u010dty\u0159iceti\u010dlenn\u00e9m org\u00e1nu m\u011bla Praha 7 celkem sedm z\u00e1stupc\u016f \u2013 socialisty Franti\u0161ka Hanzl\u00ed\u010dka a Bohuslava Proch\u00e1zku, n\u00e1rodn\u00edho demokrata Franti\u0161ka Tint\u011bru, nejsiln\u011bji ov\u0161em byli zastoupeni \u201esedmi\u010dkov\u00ed\u201c soci\u00e1ln\u00ed demokrat\u00e9 \u2013 V\u00e1clav Ksandr, novin\u00e1\u0159i Jan Kou\u0161a a Jan Sk\u00e1la a Ferdinand Kellner. Posledn\u011b jmenovan\u00fd, p\u016fvodn\u00edm zam\u011bstn\u00e1n\u00edm \u017eelezni\u010dn\u00ed ofici\u00e1l, dnes ji\u017e pozapomenut\u00fd Ferdinand Kellner byl v\u00fdrazn\u00fdm komun\u00e1ln\u00edm politikem meziv\u00e1le\u010dn\u00e9 Prahy. Tento dlouholet\u00fd \u010dlen pra\u017esk\u00e9 m\u011bstsk\u00e9 rady p\u016fsobil ve t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech tak\u00e9 jako prvn\u00ed n\u00e1m\u011bstek prim\u00e1tora Dr. Karla Baxy, a byl tak prakticky druh\u00fdm nejmocn\u011bj\u0161\u00edm mu\u017eem hlavn\u00edho m\u011bsta. Kellner byl z\u00e1rove\u0148 p\u0159edsedou Bytov\u00e9ho dru\u017estva z\u0159\u00edzenc\u016f a d\u011bln\u00edk\u016f \u017eelezni\u010dn\u00edch v\u00a0Praze, kter\u00e9 ve dvac\u00e1t\u00fdch letech vystav\u011blo n\u011bkolik dom\u016f pro sv\u00e9 \u010dleny (mj. i objekt Domoviny, s\u00e1m Kellner bydlel hned vedle v\u00a0ulici Na Manin\u00e1ch 30). \u00a0<\/p>\r\n
\r\n I p\u0159es v\u00e1le\u010dn\u00e9 \u00fatrapy po\u010det obyvatel Prahy 7 nar\u016fstal, podle s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed v\u00a0roce 1921 na\u0161lo sv\u016fj domov v\u00a0Hole\u0161ovic\u00edch-Bubnech ji\u017e p\u0159es 46 tis\u00edc lid\u00ed. Cel\u00e1 \u010dtvr\u0165 se dala pova\u017eovat za d\u011blnickou, proto\u017ee p\u0159es 20 tis\u00edc zdej\u0161\u00edch ob\u010dan\u016f pracovalo v\u00a0pr\u016fmyslu nebo drobn\u00fdch \u017eivnostech. \u017divotn\u00ed \u00farove\u0148 ale stoupala velice pomalu, i nad\u00e1le fungovaly nap\u0159\u00edklad m\u011bstem spravovan\u00e9 a financovan\u00e9 j\u00eddelny, kde se stravovaly tis\u00edce nemajetn\u00fdch Pra\u017ean\u016f. Nespokojenost se projevovala \u00fatoky na obchody, pokusy o rabov\u00e1n\u00ed a \u010dasto otev\u0159en\u00fdm antisemitismem. V\u00a0t\u00e9to atmosf\u00e9\u0159e se 15. \u010dervna 1919 konaly prvn\u00ed pov\u00e1le\u010dn\u00e9 komun\u00e1ln\u00ed volby, v\u00a0nich\u017e sv\u00e9 z\u00e1stupce ve veden\u00ed m\u011bsta poprv\u00e9 vyb\u00edraly i \u017eeny. Ve volb\u00e1ch zv\u00edt\u011bzila \u010deskoslovensk\u00e1 n\u00e1rodn\u00ed demokracie, v\u00a0devades\u00e1ti\u010dlenn\u00e9m zastupitelstvu obsadila 29 k\u0159esel. Prahu 7 reprezentovalo v\u00a0nov\u011b zvolen\u00e9m sboru dev\u011bt zastupitel\u016f.\u00a0\u00a0<\/p>\r\n
\r\n Obt\u00ed\u017en\u00e1 ekonomick\u00e1 situace se projevovala i na po\u010d\u00e1tku 20. let. V\u00a0Praze st\u00e1vkuj\u00ed zdej\u0161\u00ed d\u011bln\u00edci \u2013 v\u00a0kv\u011btnu 1921 protestuj\u00ed nap\u0159\u00edklad pracuj\u00edc\u00ed v\u00a0tov\u00e1rn\u011b na pr\u016fmyslov\u00e1 za\u0159\u00edzen\u00ed Nov\u00e1k a Jahn, ve sl\u00e9v\u00e1rn\u011b Roub\u00ed\u010dek, v tov\u00e1rn\u011b Fross a B\u00fcssing a v dal\u0161\u00edch z\u00e1vodech. Opakovan\u011b do zam\u011bstn\u00e1n\u00ed tehdy nenastoupilo v\u00edce ne\u017e 1300 d\u011bln\u00edk\u016f. K\u00a0protest\u016fm v\u00fdrazn\u011b p\u0159isp\u011bla situace ve \u0161t\u011bp\u00edc\u00ed se soci\u00e1ln\u011b demokratick\u00e9 stran\u011b a v\u00a0podstat\u011b protist\u00e1tn\u00ed r\u00e9torika p\u0159edstavitel\u016f vznikaj\u00edc\u00ed komunistick\u00e9 strany. \u00a0A\u017e v\u00a0polovin\u011b dvac\u00e1t\u00fdch let se kone\u010dn\u011b za\u010d\u00edn\u00e1 ekonomicky da\u0159it i v\u00a0Praze, p\u0159edev\u0161\u00edm v\u00a0Hole\u0161ovic\u00edch panuje \u010dil\u00fd stavebn\u00ed ruch, vznikaj\u00ed zde nov\u00e9 bytov\u00e9 domy. U n\u011bkter\u00fdch z\u00a0nich (nap\u0159\u00edklad v\u00a0Tov\u00e1rn\u00ed ulici) je investorem p\u0159\u00edmo pra\u017esk\u00e1 obec, kter\u00e1 se tak sna\u017e\u00ed \u0159e\u0161it chronick\u00fd nedostatek byt\u016f. Z\u00a0Letn\u00e9 pomalu miz\u00ed pr\u016fmyslov\u00e9 are\u00e1ly a st\u00e1v\u00e1 se \u010dist\u011b reziden\u010dn\u00ed \u010dtvrt\u00ed. \u00a0\u00a0\u00a0\u00a0<\/p>\r\n![\"\"](\"https:\/\/www.praha7.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/09\/t\u00e9ma4.jpg\")
<\/p>\r\n
\r\n
\r\n Vznik Velk\u00e9 Prahy<\/strong>
\r\n V\u00fdznamn\u00fdm miln\u00edkem v\u00a0\u017eivot\u011b hlavn\u00edho m\u011bsta bylo p\u0159ijet\u00ed z\u00e1kona o Velk\u00e9 Praze schv\u00e1len\u00e9ho v\u00a0listopadu 1920 s\u00a0\u00fa\u010dinnost\u00ed od 1. ledna 1922. Zavr\u0161ily se tak desetilet\u00ed trvaj\u00edc\u00ed snahy o logick\u00e9 a pro v\u0161echny strany v\u00fdhodn\u00e9 spojen\u00ed historick\u00fdch \u010d\u00e1st\u00ed Prahy s\u00a0v\u00fdznamn\u00fdmi p\u0159edm\u011bst\u00edmi \u2013 Karl\u00ednem, Sm\u00edchovem, Vinohrady, \u017di\u017ekovem apod. Praha byla nov\u011b rozd\u011blena do 19 \u010d\u00e1st\u00ed, Hole\u0161ovice-Bubny si zachovaly ve sv\u00e9m n\u00e1zvu \u010d\u00edslovku sedm, kter\u00e1 jim (jako jedin\u00e9 \u010d\u00e1sti Prahy) tak z\u016fstala od p\u0159ipojen\u00ed a p\u0159es v\u0161echny n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed zm\u011bny a\u017e do dne\u0161n\u00edch dn\u016f. Nap\u0159\u00edklad Bubene\u010d, jeho\u017e \u010d\u00e1st dnes pat\u0159\u00ed k Praze 7, spadal spole\u010dn\u011b s\u00a0Dejvicemi, Sedlcem, Vokovicemi a Veleslav\u00ednem pod Prahu XIX. V\u00a0souvislosti se z\u00e1konem byla tak\u00e9 zavedena dvou\u00farov\u0148ov\u00e1 samospr\u00e1va. Krom\u011b hlavn\u00edho org\u00e1nu, tedy \u00dast\u0159edn\u00edho zastupitelstva hlavn\u00edho m\u011bsta, vnikly i m\u00edstn\u00ed v\u00fdbory, kter\u00e9 m\u011bly vykon\u00e1vat spr\u00e1vu jednotliv\u00fdch m\u011bstsk\u00fdch \u010d\u00e1st\u00ed. Praha 7 vlastn\u00ed v\u00fdbor nem\u011bla, ale pat\u0159ila s\u00a0historick\u00fdmi \u010d\u00e1stmi I\u2013VI pod jeden spole\u010dn\u00fd org\u00e1n. Pravomoci v\u00fdbor\u016f byly ale beztak velice mal\u00e9, co\u017e se tehdy stalo ter\u010dem kritiky levicov\u00fdch stran. Je patrn\u00e9, \u017ee ani v\u00a0t\u00e9to ot\u00e1zce se toho za t\u00e9m\u011b\u0159 sto let mnoho nezm\u011bnilo.<\/p>\r\n
\r\n Prvn\u00ed komun\u00e1ln\u00ed volby ve sjednocen\u00e9 Praze se konaly v\u00a0z\u00e1\u0159\u00ed 1923. Zv\u00edt\u011bzila v\u00a0nich \u010cesk\u00e1 strana socialistick\u00e1 (n\u00e1rodn\u00ed socialist\u00e9), prim\u00e1torem se stal jej\u00ed \u010dlen JUDr. Karel Baxa. Nejv\u00fd\u0161e postaven\u00fdm z\u00e1stupcem Prahy 7 byl komunistick\u00fd novin\u00e1\u0159 Jan Sk\u00e1la ve funkci druh\u00e9ho n\u00e1m\u011bstka prim\u00e1tora. \u00a0\u00a0V\u00fdsledky voleb v\u00a0Praze 7 kop\u00edrovaly ty celopra\u017esk\u00e9 \u2013 zv\u00edt\u011bzili socialist\u00e9, druz\u00ed byli komunist\u00e9, t\u011bsn\u011b n\u00e1sledovan\u00ed n\u00e1rodn\u00edmi demokraty. P\u0159es tis\u00edc voli\u010dsk\u00fdch hlas\u016f z\u00edskali soci\u00e1ln\u00ed demokrat\u00e9 a \u017eivnostensk\u00e1 strana. Za zm\u00ednku stoj\u00ed i volebn\u00ed \u00fa\u010dast, kter\u00e1 dos\u00e1hla dnes st\u011b\u017e\u00ed p\u0159edstaviteln\u00fdch 88 %. \u00a0Je ov\u0161em nutn\u00e9 poznamenat, \u017ee \u00fa\u010dast v\u00a0obecn\u00edch volb\u00e1ch byla tehdy (s drobn\u00fdmi v\u00fdjimkami) povinn\u00e1.<\/p>\r\n
\r\n Vznik \u010ceskoslovenska v\u00a0\u0159\u00edjnu 1918 uk\u00e1zal, jak moud\u0159\u00ed byli obecn\u00ed star\u0161\u00ed v\u00a0Hole\u0161ovic\u00edch-Bubnech, kdy\u017e se v\u00a0roce 1884 rozhodli vstoupit do svazku s\u00a0Prahou. Sedmi\u010dka byla tehdy ji\u017e pln\u011b integrovanou \u010dtvrt\u00ed s\u00a0infrastrukturou propojenou s\u00a0ostatn\u00edmi \u010d\u00e1stmi tehdej\u0161\u00ed Prahy a vyu\u017e\u00edvala v\u00fdhod s\u00a0t\u00edm spojen\u00fdch.\u00a0 Nejen d\u00edky sv\u00e9 poloze byla ji\u017e tehdy s\u00eddlem v\u00fdznamn\u00fdch celopra\u017esk\u00fdch podnik\u016f. N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed ud\u00e1losti v\u00a0d\u011bjin\u00e1ch Prahy 7 do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry kop\u00edrovaly turbulentn\u00ed v\u00fdvoj hlavn\u00edho m\u011bsta i \u010ceskoslovenska se v\u0161emi klady i z\u00e1pory. Nezb\u00fdv\u00e1 ne\u017e v\u011b\u0159it, \u017ee v\u00a0p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch sto letech \u010dekaj\u00ed na\u0161i \u010dtvr\u0165 sp\u00ed\u0161e vzestupy ne\u017e p\u00e1dy.<\/p>\r\n