[perex]<\/p>\r\n
I p\u0159es sv\u00e9 relativn\u00ed ml\u00e1d\u00ed je Praha 7 m\u00edstem, kde lze obdivovat mnoh\u00e9 architektonick\u00e9 i technick\u00e9\u00a0 pam\u00e1tky. D\u00e1vno p\u0159ed ofici\u00e1ln\u00edm vznikem \u010dtvrti v\u00a0roce 1884 zde vznikaly dodnes v\u00fdznamn\u00e9 stavby (M\u00edstodr\u017eitelsk\u00fd letohr\u00e1dek, Rudolfova \u0161tola, opevn\u011bn\u00ed Letn\u00e9 apod.). A\u017e prudk\u00fd rozvoj \u010dtvrti v\u00a0druh\u00e9 polovin\u011b 19. stolet\u00ed ji ov\u0161em vtiskl dne\u0161n\u00ed tv\u00e1\u0159. Stavebn\u00ed ruch ale neutichl ani pozd\u011bji a d\u00edky tomu m\u016f\u017eeme Hole\u0161ovice, Letnou a \u010d\u00e1st Buben\u010de dnes bez nads\u00e1zky pova\u017eovat za jakousi praktickou u\u010debnici modern\u00ed architektury.<\/p>\r\n
[\/perex]<\/p>\r\n
Hanavsk\u00fd pavilon je jednou ze zdej\u0161\u00edch\u00a0 pam\u00e1tek, kter\u00e1 poch\u00e1z\u00ed z Jubilejn\u00ed zemsk\u00e9\u00a0 v\u00fdstavy konan\u00e9 v roce 1891. Pavilon byl zkonstruov\u00e1n sl\u00e9v\u00e1rnou v Kom\u00e1rov\u011b u Ho\u0159ovic, kter\u00e1 byla ve sv\u00e9 dob\u011b nejmodern\u011bj\u0161\u00edm podobn\u00fdm podnikem v Kr\u00e1lovstv\u00ed \u010desk\u00e9m a pat\u0159ila kn\u00ed\u017eeti Vil\u00e9movi z Hanau (m\u011bsto v Hesensku). N\u00e1zev stavby tak je odvozen z po\u010de\u0161t\u011bl\u00e9ho n\u00e1zvu m\u011bsta, ze kter\u00e9ho poch\u00e1zel majitel kom\u00e1rovsk\u00e9 sl\u00e9v\u00e1rny. Pavilon navrhl ve stylu tzv. holandsk\u00e9ho baroka v\u00edde\u0148sk\u00fd architekt Otto Hiesser, proveden\u00ed stavby pak \u0159\u00eddil kn\u00ed\u017eec\u00ed stavitel Karel \u0160leif.\u00a0 Jako stavebn\u00ed materi\u00e1l bylo vedle b\u011b\u017en\u00e9ho zdiva pou\u017eito sklo a p\u0159edev\u0161\u00edm lit\u00e9ho \u017eelezo. N\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci v\u00fdstavy tak\u00e9 mohli obdivovat dvojramenn\u00e9 schodi\u0161t\u011b s okrasn\u011b proveden\u00fdm z\u00e1bradl\u00edm, balk\u00f3ny a okna s kovan\u00fdmi m\u0159\u00ed\u017eemi. Je\u0161t\u011b p\u0159ed skon\u010den\u00edm v\u00fdstavy v\u011bnoval kn\u00ed\u017ee pavilon hlavn\u00edmu m\u011bstu Praha. V prosinci 1891 byla stavba p\u0159esunuta na sv\u00e9 nyn\u011bj\u0161\u00ed m\u00edsto do Letensk\u00fdch sad\u016f pobl\u00ed\u017e Chotkov\u00fdch sad\u016f. V letech 1967 a 1987 pro\u0161el pavilon rekonstrukcemi, nejpo\u0161kozen\u011bj\u0161\u00ed d\u00edly byly zrestaurov\u00e1ny nebo vym\u011bn\u011bny. Od roku 1971 dodnes slou\u017e\u00ed pavilon jako restaurace s kr\u00e1snou vyhl\u00eddkou na \u010d\u00e1st Prahy. O pavilonu se \u00fadajn\u011b ve dvac\u00e1t\u00fdch letech minul\u00e9ho stolet\u00ed velmi pochvaln\u011b vyj\u00e1d\u0159il i sv\u011btozn\u00e1m\u00fd francouzsk\u00fd architekt Le Corbusier.<\/p>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n \r\n
Jedn\u00e1 se jednu z\u00a0nejstar\u0161\u00edch sakr\u00e1ln\u00edch staveb v\u00a0Praze 7. V\u00a0roce 1635 ji nechal postavit v\u00a0ran\u011b barokn\u00edm slohu probo\u0161t kl\u00e1\u0161tera Cyriak\u016f (k\u0159\u00ed\u017eovn\u00edk\u016f s\u00a0\u010derven\u00fdm srdcem) Jan Chrysostomos Trembsk\u00fd. Architektonickou tv\u00e1\u0159 vtiskl elipsovit\u00e9 rotund\u011b stavitel ze severn\u00ed It\u00e1lie Jan Dominik de Barisis, kter\u00fd v\u00a0Praze postavil mj. kostel Sv. Salv\u00e1tora. Kaple s\u00a0velmi bohatou vnit\u0159n\u00ed \u0161tukovou v\u00fdzdobou slou\u017eila nejen p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016fm \u0159\u00e1du, kter\u00fd ji nechal postavit, ale i vina\u0159\u016fm z\u00a0okoln\u00edch vinic, tak\u00e9 u n\u00ed \u010dasto odpo\u010d\u00edvali vora\u0159i po proplut\u00ed bl\u00edzk\u00fdch vora\u0159sk\u00fdch propust\u00ed. Podobn\u011b jako tis\u00edce sakr\u00e1ln\u00edch staveb rotunda \u201enep\u0159e\u017eila\u201c c\u00edrkevn\u00ed reformy Josefa II a byla zru\u0161ena. Pot\u00e9 slou\u017eila jako sklad d\u0159\u00edv\u00ed pro bl\u00edzkou nejd\u0159\u00edve vojenskou a pozd\u011bji ob\u010danskou plov\u00e1rnu.\u00a0 Sv\u00e9mu p\u016fvodn\u00edmu \u00fa\u010delu za\u010dala znovu slou\u017eit v\u00a0roce 1908 po otev\u0159en\u00ed bl\u00edzk\u00e9ho \u010cechova mostu. Ten ovlivnil existenci kaple je\u0161t\u011b jednou. V\u00a0polovin\u011b pades\u00e1t\u00fdch let 20. stolet\u00ed p\u0159i \u00faprav\u00e1ch p\u0159edmost\u00ed bylo t\u0159eba celou kapli o n\u011bkolik des\u00edtek metr\u016f p\u0159esunout. N\u00e1ro\u010dn\u00e9ho \u00fakolu se zhostil t\u00fdm kolem profesora \u010cVUT Stanislava Bechyn\u011bho a ve dnech 3.-4. \u00fanora 1956 do\u0161lo k\u00a0\u00fasp\u011b\u0161n\u00e9mu posunut\u00ed kaple.\u00a0 \u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0<\/p>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n \r\n
V\u00a0Letensk\u00fdch sadech stoj\u00ed od roku 1863 v\u00fdletn\u00ed restaurace v\u00a0novorenesan\u010dn\u00edm stylu s\u00a0\u010dty\u0159hrannou v\u011b\u017e\u00ed na v\u00fdchodn\u00ed stran\u011b, kter\u00e1 byla postavena dle n\u00e1vrhu architekta Ign\u00e1ce\u00a0 Ulmanna (1822-1897). Slou\u017eila jako v\u00fdletn\u00ed restaurace pro Pra\u017eany \u2013 v\u00a019. stolet\u00ed byly p\u0159ilehl\u00e9 sady obl\u00edben\u00fdm c\u00edlem vych\u00e1zek.\u00a0 Budova z\u00e1me\u010dku se nach\u00e1z\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b v\u00a0m\u00edstech p\u016fvodn\u00edho letohr\u00e1dku Belvedere, kter\u00fd zde st\u00e1l v\u00a0prvn\u00ed polovin\u011b 18. stolet\u00ed a kter\u00fd zni\u010dila francouzsk\u00e1 vojska po obl\u00e9h\u00e1n\u00ed Prahy.\u00a0 V\u00fdznam z\u00e1me\u010dku vzrostl b\u011bhem kon\u00e1n\u00ed Jubilejn\u00ed zemsk\u00e9 v\u00fdstavy v\u00a0roce 1891: vedla k\u00a0n\u011bmu lanovka z\u00a0n\u00e1b\u0159e\u017e\u00ed\u00a0 (od tehdej\u0161\u00edho Eli\u0161\u010dina mostu) a nedaleko n\u011bj za\u010d\u00ednala i K\u0159i\u017e\u00edkova elektrick\u00e1 tramvaj, kter\u00e1 dopravovala n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky a\u017e k\u00a0br\u00e1n\u011b bubene\u010dsk\u00e9ho v\u00fdstavi\u0161t\u011b. Na konci 19. stolet\u00ed vznikl i hudebn\u00ed pavilon, jednoduch\u00fd litinov\u00fd alt\u00e1n, ve kter\u00e9m se odehr\u00e1valy \u010detn\u00e9 hudebn\u00ed produkce. Restauraci v\u00a0majetku Prahy provozovali r\u016fzn\u00ed n\u00e1jemci, p\u0159i\u010dem\u017e obzvl\u00e1\u0161\u0165 popul\u00e1rn\u00ed byla v\u00a0obdob\u00ed p\u0159ed prvn\u00ed sv\u011btovou v\u00e1lkou, kdy zde fungoval \u201eHu\u0148k\u016fv velkorestaurant\u201c. I v\u00a0sou\u010dasnosti je m\u00edsto velice obl\u00edben\u00e9 jak mezi m\u00edstn\u00edmi, tak mezi turisty, p\u0159edev\u0161\u00edm d\u00edky \u00fa\u017easn\u00e9mu v\u00fdhledu na velkou \u010d\u00e1st Prahy z restaura\u010dn\u00ed zahr\u00e1dky.\u00a0\u00a0 \u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0<\/p>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n \r\n
Budova b\u00fdval\u00e9 restaurace je dokladem umu \u010desk\u00fdch architekt\u016f a design\u00e9r\u016f a z\u00e1rove\u0148 ikonickou stavbou, kter\u00e1 spoludefinuje v\u00fdznamnou epochu \u010desk\u00e9ho um\u011bn\u00ed, pro ni\u017e se v\u017eilo ozna\u010den\u00ed \u201ebruselsk\u00fd styl\u201c. Objekt byl p\u016fvodn\u011b sou\u010d\u00e1st\u00ed \u010deskoslovensk\u00e9 expozice na v\u00fdstav\u011b EXPO v\u00a0Bruselu v\u00a0roce 1958. Autory n\u00e1vrhu restaurace byli architekti Franti\u0161ek Cubr, Josef Hrub\u00fd a Zden\u011bk Pokorn\u00fd. Budova podkovovit\u00e9ho tvaru s\u00a0ocelovou konstrukc\u00ed byla oce\u0148ov\u00e1na nejen na samotn\u00e9m bruselsk\u00e9m v\u00fdstavi\u0161ti, ale spolu s\u00a0terasou nad op\u011brnou zd\u00ed zapad\u00e1 perfektn\u011b i do Letensk\u00fdch sad\u016f, kam byla p\u0159em\u00edst\u011bna v\u00a0roce 1960. Prakticky ihned pot\u00e9 se restaurace stala velice vyhled\u00e1van\u00fdm m\u00edstem, nejen kv\u016fli sv\u00e9 poloze, ale i d\u00edky komplexn\u00edmu spojen\u00ed kvalitn\u00ed gastronomie a designov\u00fdch prvk\u016f a mobili\u00e1\u0159e, kter\u00fd zde byl vyu\u017e\u00edv\u00e1n.\u00a0 Kv\u016fli nepoda\u0159en\u00e9 privatizaci byla budova v\u00a0devades\u00e1t\u00fdch letech zna\u010dn\u011b po\u0161kozena \u00a0a cenn\u00e9 vybaven\u00ed bylo rozkradeno. Z\u00e1chranu budovy tak nakonec p\u0159inesla reklamn\u00ed agentura, kter\u00e1 zde dodnes s\u00eddl\u00ed. \u00a0\u00a0\u00a0<\/p>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n \r\n
V\u00a0roce 1926 zde pak vyrostla d\u0159ev\u011bn\u00e1 klubovna s\u00a0restaurac\u00ed pro \u010dleny klubu dle n\u00e1vrhu architekta Bohum\u00edra Koz\u00e1ka (1885-1978). Krom\u011b z\u00e1zem\u00ed pro sportovn\u00ed klub vyrostl podle Koz\u00e1kova n\u00e1vrhu i kr\u00e1sn\u00fd d\u016fm zvan\u00fd Pal\u00e1c Riva ve stylu art deco na rohu ulic Ha\u0161kova a Milady Hor\u00e1kov\u00e9.\u00a0 Ji\u017e n\u011bkolik let se o z\u00e1chranu klubovny sna\u017e\u00ed spolek Osa II, kter\u00fd provozuje spolkov\u00e9 sportovn\u011b spole\u010densk\u00e9 centrum V\u00fdletn\u00e1.<\/p>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n \r\n
Jednou z dominant Prahy 7 je bezesporu monument\u00e1ln\u00ed budova Veletr\u017en\u00edho pal\u00e1ce. Ve sv\u00e9 dob\u011b velice modern\u00ed objekt navrhli architekti Josef Fuchs a Old\u0159ich Tyl. Unik\u00e1tn\u00ed byl p\u0159edev\u0161\u00edm \u00a0\u017eelezobetonov\u00fd skelet s\u00a0konzolami o \u0161estimetrov\u00e9 d\u00e9lce. I p\u0159es mohutn\u00fd objem p\u016fsob\u00ed cel\u00e1 budova velice sv\u011b\u017ee. Vnit\u0159n\u00ed \u010dlen\u011bn\u00ed bylo koncipov\u00e1no v\u00a0souladu s\u00a0p\u016fvodn\u00edm \u00fa\u010delem stavby, tedy p\u0159edev\u0161\u00edm po\u0159\u00e1d\u00e1n\u00edm veletrh\u016f. Investorem a provozovatelem byla spole\u010dnost Pra\u017esk\u00e9 vzorkov\u00e9 veletrhy, kter\u00e1 m\u011bla \u201epod palcem\u201c i sousedn\u00ed are\u00e1l tzv. star\u00e9ho v\u00fdstavi\u0161t\u011b. Pal\u00e1c m\u011bl b\u00fdt prvn\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed ambici\u00f3zn\u00edho projektu tzv. veletr\u017en\u00edho city, kter\u00e1 m\u011blo vyr\u016fst v\u00a0troj\u00faheln\u00edku mezi ulicemi Dukelsk\u00fdch hrdin\u016f, Veletr\u017en\u00ed a Strojnick\u00e1. Jeho sou\u010d\u00e1st\u00ed m\u011bl b\u00fdt je\u0161t\u011b druh\u00fd pal\u00e1c k\u00a0po\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed veletrh\u016f a hotel. K\u00a0realizaci v\u0161ak ji\u017e nedo\u0161lo kv\u016fli krizi ve t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech, ale i kv\u016fli obrovsk\u00fdm probl\u00e9my s\u00a0dluhy ze stavby prvn\u00edho pal\u00e1ce.<\/p>\r\n
Velk\u00fdm probl\u00e9mem se nav\u00edc uk\u00e1zalo vyu\u017eit\u00ed budovy v\u00a0dob\u00e1ch, kdy se nekonaly pravideln\u00e9 vzorkov\u00e9 veletrhy \u2013 \u010d\u00e1sti pal\u00e1ce byly pronajaty soukrom\u00fdm subjekt\u016fm, ale po\u0159\u00e1daly se zde i kulturn\u00ed akce, koncerty nebo v\u00fdstavy. Na terase s\u00a0kr\u00e1sn\u00fdm v\u00fdhledem byla otev\u0159ena restaurace, v\u00a0suter\u00e9nu pal\u00e1ce pozd\u011bji i kino. B\u011bhem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky zabavily budovu okupa\u010dn\u00ed org\u00e1ny. Po n\u00e1stupu komunist\u016f byl objekt vyu\u017e\u00edv\u00e1n jako s\u00eddlo podnik\u016f zahrani\u010dn\u00edho obchodu. V\u00a0srpnu 1974 pal\u00e1c vyho\u0159el, likvidace ohn\u011b trvala cel\u00fdch \u0161est dn\u016f a na dlouho dobu se jednalo o nejv\u011bt\u0161\u00ed pra\u017esk\u00fd po\u017e\u00e1r v\u016fbec. K\u00a0rychl\u00e9mu \u0161\u00ed\u0159en\u00ed ohn\u011b a m\u00ed\u0159e devastace p\u0159isp\u011blo i mno\u017estv\u00ed nekvalifikovan\u00fdch stavebn\u00edch \u00faprav proveden\u00fdch v\u011bt\u0161inou za pomoci vysoce ho\u0159lav\u00fdch materi\u00e1l\u016f.\u00a0 Nejprve se zd\u00e1lo, \u017ee osud budovy je zpe\u010det\u011bn. Nakonec bylo ov\u0161em rozhodnuto, \u017ee pal\u00e1c bude opraven a bude sem um\u00edst\u011bna kolekce modern\u00edho um\u011bn\u00ed N\u00e1rodn\u00ed galerie. Dnes zde krom\u011b NG s\u00eddl\u00ed i progresivn\u00ed divadlo Studio Hrdin\u016f (v m\u00edst\u011b b\u00fdval\u00e9ho kina Veletrhy). V\u00a0sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b se ale hovo\u0159\u00ed o st\u011bhov\u00e1n\u00ed sb\u00edrek N\u00e1rodn\u00ed galerie z\u00a0pal\u00e1ce, d\u016fvodem m\u00e1 b\u00fdt velk\u00e1 energetick\u00e1 n\u00e1ro\u010dnost budovy.<\/p>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n \r\n
Nejstar\u0161\u00ed sakr\u00e1ln\u00ed stavbou Prahy 7 je bezesporu kostel sv. Klimenta v\u00a0Kosteln\u00ed ulici. Zdej\u0161\u00ed svatost\u00e1nek se poprv\u00e9 zmi\u0148uje v\u00a0roce 1088, ze kter\u00e9ho poch\u00e1z\u00ed prvn\u00ed doklad o existenci osady Bubny. Dal\u0161\u00ed p\u00edsemn\u00fd doklad o existenci bubensk\u00e9ho kostela je z\u00a0roku 1234 \u2013 kostel s\u00a0p\u0159\u00edslu\u0161enstv\u00edm v\u011bnoval \u0161lechtic Zdislav kl\u00e1\u0161teru na Zderaze. K\u00a0roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed kostela do\u0161lo po roce 1311, kdy byl v\u011bnov\u00e1n pozemek na stavbu kostela a h\u0159bitova. Tehdy pravd\u011bpodobn\u011b vznikla stavba na sv\u00e9m dne\u0161n\u00edm m\u00edst\u011b, nebo\u0165 nejstar\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti kostela poch\u00e1zej\u00ed pr\u00e1v\u011b z\u00a0t\u00e9to doby \u2013 ran\u00e9 gotiky. V\u00a0roce 1559 ulil zvona\u0159\u00a0 Brikc\u00ed z\u00a0Cinperka pro zdej\u0161\u00ed kostel nov\u00fd zvon. Je skoro z\u00e1zrak, \u017ee tento zvon p\u0159e\u017eil v\u0161echny d\u011bjinn\u00e9 turbulence a v\u00a0roce 1920 byl p\u0159enesen do bl\u00edzk\u00e9ho kostela sv. Anton\u00edna, kde je um\u00edst\u011bn dodnes. T\u0159icetilet\u00e1 v\u00e1lka a \u010dast\u00e9 pr\u016fchody vojsk p\u0159inesly osad\u011b Bubny i kostelu zk\u00e1zu (v\u00a0roce 1639 vyho\u0159el t\u00e9m\u011b\u0159 do z\u00e1klad\u016f). K\u00a0oprav\u00e1m do\u0161lo a\u017e v roce 1657, z\u00a0t\u00e9to doby poch\u00e1z\u00ed i \u010d\u00e1st ran\u011b barokn\u00edho mobili\u00e1\u0159e, kter\u00fd se zde zachoval. Dal\u0161\u00ed vybaven\u00ed kostela poch\u00e1z\u00ed z\u00a0prvn\u00ed poloviny 18. stolet\u00ed (relikvi\u00e1\u0159 a bo\u010dn\u00ed olt\u00e1\u0159 sv. Jana Nepomuck\u00e9ho). V\u00a0roce 1783 byla zru\u0161ena bubensk\u00e1 farnost a kostel se tak stal soukromou kapl\u00ed pro majitele bubensk\u00e9ho statku. Jejich p\u00e9\u010de o stavbu nebyla ide\u00e1ln\u00ed, tak\u017ee v\u00a0polovin\u011b 19. stolet\u00ed skon\u010dil kostel v\u00a0havarijn\u00edm stavu. Sb\u00edrka zdej\u0161\u00edch v\u011b\u0159\u00edc\u00edch jej pomohla zachr\u00e1nit, v\u00a0roce 1855 byl znovu otev\u0159en a o dva roky pozd\u011bji sem byly instalov\u00e1ny varhany z\u00a0d\u00edlny Rejna a \u010cern\u00fd z\u00a0Vinohrad. Po prudk\u00e9m n\u00e1r\u016fstu obyvatel spojen\u00fdch obc\u00ed\u00a0 Hole\u0161ovice-Bubny p\u0159est\u00e1val mal\u00fd kostel\u00edk i p\u0159ilehl\u00fd h\u0159bitov svou kapacitou dosta\u010dovat. K\u00a0poh\u0159b\u00edv\u00e1n\u00ed zdej\u0161\u00edch obyvatel byl v\u00a0roce 1873 z\u0159\u00edzen h\u0159bitov ve Strojnick\u00e9 ulici. V\u00a0roce 1898 prob\u011bhla posledn\u00ed velk\u00e1 p\u0159estavba kostela. Nutno \u0159\u00edci, \u017ee nep\u0159\u00edli\u0161 poveden\u00e1 \u2013 charakter historick\u00e9 stavby byl nen\u00e1vratn\u011b zni\u010den, zbo\u0159ena byla star\u00e1 kruchta a p\u0159eds\u00ed\u0148, zazd\u011bn p\u016fvodn\u00ed vchod z\u00a0ji\u017en\u00ed strany. Ani tyto ne\u0161\u0165astn\u00e9 \u00fapravy nav\u00edc neodstranily probl\u00e9m s\u00a0malou kapacitou kostela, kter\u00e9 nakonec vy\u0159e\u0161ila a\u017e stavba kostela sv. Anton\u00edna. V\u00a0pr\u016fb\u011bhu 20. stolet\u00ed kostel op\u011bt zna\u010dn\u011b zch\u00e1tral, oba olt\u00e1\u0159e byly rozebr\u00e1ny a ulo\u017eeny v\u00a0podkrov\u00ed kostela. Po \u010detn\u00fdch urgenc\u00edch do\u0161lo k\u00a0n\u00e1prav\u011b a\u017e v\u00a0roce 1977, kdy byl opraven vn\u011bj\u0161\u00ed pl\u00e1\u0161\u0165 a olt\u00e1\u0159e nevr\u00e1ceny do kostela.
\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/p>\r\n
V druh\u00e9 polovin\u011b 19. stolet\u00ed do\u0161lo k\u00a0prudk\u00e9mu rozvoji a t\u00edm i zv\u00fd\u0161en\u00edm po\u010dtu obyvatel v\u00a0Praze 7. Star\u00fd kostel sv. Klimenta p\u0159estal kapacitn\u011b dosta\u010dovat a bylo t\u0159eba napl\u00e1novat stavbu nov\u00e9, modern\u00ed sakr\u00e1ln\u00ed budovy. Za t\u00edmto \u00fa\u010delem by v\u00a0roce 1887 zalo\u017een \u201eSpolek pro vystav\u011bn\u00ed Jubilejn\u00edho chr\u00e1mu P\u00e1n\u011b v\u00a0Praze VII\u201c. P\u0159i jeho zalo\u017een\u00ed se tak\u00e9 rozhodlo, \u017ee by kostel m\u011bl b\u00fdt hotov u p\u0159\u00edle\u017eitosti 50. v\u00fdro\u010d\u00ed vl\u00e1dy c\u00edsa\u0159e Franti\u0161ka Josefa I. (1898). Pom\u011brn\u011b dlouho se ale nic ned\u011blo, tak\u017ee bylo z\u0159ejm\u00e9, \u017ee uveden\u00fd z\u00e1m\u011br se nestihne realizovat. Situace se za\u010dala \u201eh\u00fdbat\u201c a\u017e s\u00a0n\u00e1stupem Anton\u00edna Nepila do zdej\u0161\u00ed farnosti v\u00a0roce 1899. T\u00e9ho\u017e roku byl tak\u00e9 do spolku p\u0159izv\u00e1n zdej\u0161\u00ed architekt a stavitel Franti\u0161ek Mik\u0161 (1852-1924), \u017e\u00e1k Josefa Mockera, kter\u00fd se m\u011bl ujmout n\u00e1vrhu nov\u00e9ho kostela. V\u00a0roce 1903 se kone\u010dn\u011b poda\u0159ilo z\u00edskat darem od majitele bubensk\u00e9ho panstv\u00ed Josefa Richtera pozemek o v\u00fdm\u011b\u0159e 1120 m2. Ten m\u011bl tvo\u0159it, spole\u010dn\u011b s pl\u00e1novan\u00fdm n\u00e1m\u011bst\u00edm p\u0159ed stavbou, symbolick\u00fd konec tehdej\u0161\u00ed Belcrediho t\u0159\u00eddy. Spolek z\u00e1pasil s\u00a0finan\u010dn\u00edmi probl\u00e9my a neda\u0159ilo se mu z\u00edskat po\u017eadovan\u00fd objem prost\u0159edk\u016f. V\u00a0roce 1907 sl\u00edbil subvenci dokonce i samotn\u00fd c\u00edsa\u0159 Franti\u0161ek Josef. Z\u00e1kladn\u00ed k\u00e1men ke stavb\u011b byl polo\u017een v\u00a0kv\u011btnu 1908, ceremoni\u00e1lu se z\u00fa\u010dastnil i tehdej\u0161\u00ed kardin\u00e1l Lev Skrbensk\u00fd z\u00a0H\u0159\u00ed\u0161t\u011b. Stavebn\u00edmi pracemi byla pov\u011b\u0159ena firma Josefa Va\u0148hy, autora \u010detn\u00fdch \u010din\u017eovn\u00edch dom\u016f v\u00a0okol\u00ed. U\u017e v\u00a0roce 1909 ale byla stavba p\u0159eru\u0161ena, d\u016fvodem byl, jak jinak, nedostatek pen\u011bz.\u00a0 Stavba musela b\u00fdt na \u010das zakonzervov\u00e1na. Pr\u00e1ce se rozb\u011bhly znovu a\u017e na podzim 1912 z\u00e1sluhou intervence pozd\u011bj\u0161\u00edho olomouck\u00e9ho arcibiskupa Cyrila Stojana. Koncem roku 1913 byly hrub\u00e1 stavba hotov\u00e1, kostel byl vysv\u011bcen 25. \u0159\u00edjna 1914, p\u0159esn\u011b \u0161est let od polo\u017een\u00ed z\u00e1kladn\u00edho kamene.\u00a0 Olt\u00e1\u0159 byl instalov\u00e1n v\u00a0roce 1915, kompletn\u011b byl kostel dokon\u010den a\u017e v\u00a0roce 1926. Samotn\u00e1 stavba je novogotick\u00fdm trojlodn\u00edm chr\u00e1mem s\u00a0p\u0159edstupuj\u00edc\u00edm presbyt\u00e1\u0159em. Jej\u00ed v\u00fd\u0161ka a vertik\u00e1ln\u00ed mohutnost m\u011bla zajistit, aby kostel nezapadl vedle pom\u011brn\u011b vysok\u00fdch \u010din\u017eovn\u00edch dom\u016f. Jedn\u00e1 se o p\u0159\u00edklad kostela inspirovan\u00e9ho gotick\u00fdm stylem za vyu\u017eit\u00ed modern\u00edch stavebn\u00edch postup\u016f. Faktem je, \u017ee architektonick\u00e1 ve\u0159ejnost v\u00a0dob\u011b dokon\u010den\u00ed kostela budovu kritizovala s\u00a0poukazem, \u017ee je velice zastaral\u00e1.\u00a0\u00a0<\/p>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n \r\n
K nejstar\u0161\u00edm pam\u00e1tk\u00e1m Prahy 7 pat\u0159\u00ed M\u00edstodr\u017eitelsk\u00fd letohr\u00e1dek, i kdy\u017e jeho dne\u0161n\u00ed vzhled byl ovlivn\u011bn \u0159adou \u00faprav. Vystav\u011bn byl na sam\u00e9m konci 15. stolet\u00ed, uv\u00e1d\u00ed se rok 1495-96. P\u016fvodn\u011b se z\u0159ejm\u011b jednalo o dvoupatrovou stavbu s\u00a0ochozy ob\u00edhaj\u00edc\u00edmi budovu v \u00farovni obou podla\u017e\u00ed. Kdy\u017e se za Rudolfa II. c\u00edsa\u0159sk\u00fd dv\u016fr op\u011bt p\u0159est\u011bhoval do Prahy, z\u00edskal letohr\u00e1dek stejn\u011b jako p\u0159ilehl\u00e1 kr\u00e1lovsk\u00e1 obora znovu na d\u016fle\u017eitosti. Do\u0161lo i k dal\u0161\u00edm stavebn\u00edm \u00faprav\u00e1m, kter\u00e9 pravd\u011bpodobn\u011b \u0159\u00eddil italsk\u00fd stavitel Ulricho Aostalli. \u00a0K\u00a0dal\u0161\u00edm \u00faprav\u00e1m do\u0161lo v\u00a0prvn\u00ed polovin\u011b 17. stolet\u00ed. Na jeho konci ale v\u00fdznam stavby prudce poklesl (pozornost se soust\u0159edila na tzv. doln\u00ed letohr\u00e1dek, dnes naz\u00fdvan\u00fd \u0160lechtova restaurace) a letohr\u00e1dek za\u010dal slou\u017eit jako s\u00fdpka. V\u00a0roce 1804 bylo rozhodnuto p\u0159ebudovat letohr\u00e1dek na s\u00eddlo nejvy\u0161\u0161\u00edho purkrab\u00edho Jana Rudolfa Chotka. Stavba tak z\u00edskala dne\u0161n\u00ed novogotickou podobu. V\u00a0t\u00e9to dob\u011b byla tak\u00e9 postavena kr\u00e1sn\u00e1 novogotick\u00e1 br\u00e1na p\u0159i vstupu z\u00a0Buben\u010de. Letohr\u00e1dek byl i nad\u00e1le modernizov\u00e1n, od roku 1828 byl teplovzdu\u0161n\u011b vyt\u00e1p\u011bn. V\u00a0roce 1913 se byl tak\u00e9 zaveden elektrick\u00fd proud.\u00a0 Od konce \u010dty\u0159ic\u00e1t\u00fdch let 20. stolet\u00ed slou\u017e\u00ed objekt jako studovna \u010dasopis\u016f N\u00e1rodn\u00edho muzea.\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 \u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0<\/p>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n \r\n
I p\u0159es sv\u00e9 relativn\u00ed st\u00e1\u0159\u00ed z\u016fst\u00e1v\u00e1 budova b\u00fdval\u00e9 \u00darazov\u00e9 poji\u0161\u0165ovny d\u011blnick\u00e9 na vltavsk\u00e9m n\u00e1b\u0159e\u017e\u00ed jednou z\u00a0nejv\u011bt\u0161\u00edch administrativn\u00edch staveb v\u00a0Praze 7. Architektem budovy byl Jind\u0159ich R\u0151ssler. Relativn\u011b jednoduch\u00e1 p\u011btipatrov\u00e1 stavba vznikla v\u00a0letech 1926-1929 v\u00a0srdci b\u00fdval\u00e9 ryb\u00e1\u0159sk\u00e9 osady Bubny. V\u00fdstavbu umo\u017enila likvidace star\u00fdch objekt\u016f p\u016fvodn\u00ed vesnice (nap\u0159\u00edklad tzv. Kej\u0159ova pivovaru) a \u00faprava n\u00e1b\u0159e\u017e\u00ed a regulace koryta Vltavy, kter\u00e1 prob\u00edhala od po\u010d\u00e1tku dvac\u00e1t\u00fdch let. Vstupn\u00ed port\u00e1l \u00a0je vyzdoben alegorick\u00fdmi sochami \u010dty\u0159 d\u011blnick\u00fdch profes\u00ed (hav\u00ed\u0159, skl\u00e1\u0159, zedn\u00edk a kov\u00e1\u0159) od socha\u0159e Josefa Ma\u0159atky. Kv\u016fli frekventovan\u00e9 silnici a relativn\u011b velk\u00e9 vzd\u00e1lenosti od zast\u00e1vek MHD nen\u00ed tento vchod p\u0159\u00edli\u0161 vyu\u017e\u00edv\u00e1n. \u00a0Budova dodnes zaujme sv\u00fdm mobili\u00e1\u0159em. Mnoho n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f obdivuje okna s vitr\u00e1\u017eemi ve stylu art deco, masivn\u00ed sv\u00edtidla nebo st\u00e1le funk\u010dn\u00ed v\u00fdtah, tzv. paternoster. Budova n\u011bkolikr\u00e1t zm\u011bnila \u00fa\u010del. Krom\u011b zm\u00edn\u011bn\u00e9 poji\u0161\u0165ovny zde od po\u010d\u00e1tku t\u0159ic\u00e1t\u00fdch let s\u00eddlil Statistick\u00fd \u00fa\u0159ad, pozd\u011bji i nechvaln\u011b proslul\u00e1 St\u00e1tn\u00ed pl\u00e1novac\u00ed komise (tzv. \u201epl\u00e1\u0148\u00e1k\u201c). Dnes v\u00a0t\u00e9m\u011b\u0159 sedmi stovk\u00e1ch m\u00edstnost\u00ed \u00faracuj\u00ed \u00fa\u0159edn\u00edci M\u010c Praha a finan\u010dn\u00edch \u00fa\u0159ad\u016f pro Prahu 6 a Prahu 7.\u00a0<\/p>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n \r\n
Jedna z\u00a0nejv\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00edch staveb \u010deskoslovensk\u00e9ho funkcionalismu je charakteristick\u00e1 tak\u00e9 b\u00edl\u00fdm keramick\u00fdm obkladem. Dvoranu i exteri\u00e9ry pom\u011brn\u011b \u010dasto vyu\u017e\u00edvaj\u00ed filma\u0159i pro navozen\u00ed atmosf\u00e9ry t\u0159ic\u00e1t\u00fdch let. Stavba, jej\u00ed vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed a vn\u00edm\u00e1n\u00ed velice utrp\u011blo dopravn\u00edmi stavbami v\u00a0okol\u00ed \u2013 are\u00e1lem stanice metra Vltavsk\u00e1 a p\u0159edev\u0161\u00edm kon\u010d\u00edc\u00ed magistr\u00e1lou, kter\u00e1 prob\u00edh\u00e1 p\u0159\u00edmo pod okny pal\u00e1ce.\u00a0 Zat\u00edmco tedy v\u00a0dob\u011b sv\u00e9ho vzniku byla budova v\u00a0centru \u010dil\u00e9ho m\u011bstsk\u00e9ho ruchu, dnes je zna\u010dn\u011b \u201eod\u0159\u00edznuta\u201c. \u00a0
\r\n
\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/p>\r\n
Druh\u00e1 polovina 19. stolet\u00ed p\u0159inesla do Hole\u0161ovic skute\u010dn\u011b masivn\u00ed rozvoj pr\u016fmyslu. Jedn\u00edm z\u00a0nejv\u011bt\u0161\u00edch nov\u011b z\u0159\u00edzen\u00fdch podnik\u016f byl m\u011bstsk\u00fd pivovar, kter\u00fd zde vyrostl v letech 1895-1897 dle\u00a0 architektonick\u00e9ho n\u00e1vrhu Josefa Bertla a Otakara Bure\u0161e. Are\u00e1l postavila firma V\u00e1clava Nekvasila z\u00a0Karl\u00edna. Vybaven\u00ed pivovaru dodala mimo jin\u00e9 \u201edom\u00e1c\u00ed\u201c stroj\u00edrensk\u00e1 firma z\u00a0Bubn\u016f Nov\u00e1k a Jahn. Prvn\u00ed pivo zde bylo uva\u0159eno v\u00a0kv\u011btnu 1897. Nov\u00fd podnik velmi dob\u0159e zachytil po\u010d\u00ednaj\u00edc\u00ed \u00e9ru velk\u00fdch pr\u016fmyslov\u00fdch pivovar\u016f, kter\u00e9 ve velk\u00e9 m\u00ed\u0159e \u201ev\u00e1lcovaly\u201c dosud funguj\u00edc\u00ed mal\u00e9 pivovary se zastaral\u00fdm vybaven\u00edm. Za pouh\u00fdch \u0161est let se hole\u0161ovick\u00fd pivovar vypracoval na \u0161est\u00e9 m\u00edsto podle v\u00fdstavu piva v\u00a0\u010cech\u00e1ch \u2013 uva\u0159ilo se zde t\u00e9m\u011b\u0159 120.000 hektolitr\u016f piva. V\u00edce se v Praze va\u0159ilo pouze na Sm\u00edchov\u011b, v tam\u011bj\u0161\u00edch akciov\u00e9m pivovaru. Tento prudk\u00fd rozvoj zabrzdila a\u017e prvn\u00ed sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka. K pivovaru pat\u0159ila tak\u00e9 pom\u011brn\u011b rozlehl\u00e1 zahrada, kam bylo v\u00a0roce 1902 p\u0159em\u00edst\u011bno divadlo Uranie, kter\u00e9 bylo dle pl\u00e1n\u016f architekta Osvalda Pol\u00edvky postaveno pro v\u00fdstavu in\u017een\u00fdrstv\u00ed a architektury konanou v\u00a0roce 1898. Sc\u00e9na zde st\u00e1la a\u017e do roku 1946, kdy budova vyho\u0159ela. Po roce 1948 byl pivovar za\u010dlen\u011bn do nov\u011b vznikl\u00e9ho podniku Pra\u017esk\u00e9 pivovary, vyr\u00e1b\u011bly se zde piva (M\u011b\u0161\u0165an, Pragovar a dal\u0161\u00ed). V\u00fdroba pokra\u010dovala a\u017e do za\u010d\u00e1tku roku 1998, kdy se nov\u00fd majitel rozhodl v\u00fdrobu v\u00a0Hole\u0161ovic\u00edch ukon\u010dit.\u00a0Are\u00e1l pro\u0161el v\u00a0letech 2006-2008 pom\u011brn\u011b \u00fasp\u011b\u0161nou konverz\u00ed, kter\u00e1 prob\u011bhla pod taktovkou architektonick\u00e9ho studia CMC (architekti M\u00e1slo a Chisholm), dnes jsou zde krom\u011b kancel\u00e1\u0159\u00ed i obchod\u016f i objekty slou\u017e\u00edc\u00ed bydlen\u00ed.
\r\n
\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/p>\r\n
Blok \u010din\u017eovn\u00edch dom\u016f, kter\u00e9mu se z\u00a0nezn\u00e1m\u00fdch d\u016fvod\u016f \u0159\u00edk\u00e1 Molochov, tvo\u0159\u00ed jednu z\u00a0dominant Letn\u00e9 a p\u0159irozenou bari\u00e9ru odd\u011bluj\u00edc\u00ed Letenskou pl\u00e1\u0148 od Buben\u010de. Komplex celkem \u010dtrn\u00e1cti \u010din\u017eovn\u00edch dom\u016f byl p\u016fvodn\u011b navr\u017een r\u016fzn\u00fdmi architekty, bratry Ottou a Karlem Kohnov\u00fdmi, Viktorem F\u00fcrthem a Arno\u0161tem M\u00fchlsteinem, Franti\u0161kem Votavou nebo Leem Lauermannem, pro r\u016fzn\u00e9 investory. Jednotn\u00fd vzhled a do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry i spole\u010dn\u00e9 konstruk\u010dn\u00ed prvky se do projektu poda\u0159ilo prosadit architektu Josef Havl\u00ed\u010dkovi, a to p\u0159esto, \u017ee s\u00e1m byl autorem jen\u00a0 dvou dom\u016f v\u00a0r\u00e1mci cel\u00e9ho souboru.\u00a0 Domy, resp. byty v\u00a0nich nab\u00edzely na svou dobu velmi kvalitn\u00ed, ba p\u0159\u00edmo luxusn\u00ed bydlen\u00ed, sou\u010d\u00e1st\u00ed spole\u010dn\u00fdch prostor byl nap\u0159. telefonn\u00ed automat v\u00a0p\u0159\u00edzem\u00ed, byty disponovaly prostorn\u00fdmi balk\u00f3ny, n\u011bkter\u00e9 maj\u00ed dokonce dv\u011b koupelny. V\u00a0p\u0159\u00edzem\u00ed se nach\u00e1zely obchody, na stran\u011b komplexu p\u0159il\u00e9haj\u00edc\u00ed k\u00a0letensk\u00e9mu n\u00e1m\u011bst\u00ed pak obl\u00edben\u00e1 kav\u00e1rna Letn\u00e1. V\u00a0pr\u016fb\u011bhu Pra\u017esk\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed byly fas\u00e1dy dom\u016f pom\u011brn\u011b zna\u010dn\u011b poni\u010deny prob\u00edhaj\u00edc\u00edmi boji. Nen\u00ed divu, \u017ee po v\u00e1lce obsadili zdej\u0161\u00ed luxusn\u00ed byty zam\u011bstnanci bl\u00edzk\u00e9ho ministerstva vnitra, resp. \u010dlenov\u00e9 komunistick\u00e9 nomenklatury.\u00a0<\/p>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n \r\n
Instituce, kter\u00e1 si dala za \u00fakol vzd\u011bl\u00e1vat budouc\u00ed um\u011blce, m\u00e1 skute\u010dn\u011b velice dlouhou historii.\u00a0 Jako \u201ekresl\u00ed\u0159sk\u00e1 akademie\u201c\u00a0 p\u016fvodn\u011b vznikla ji\u017e na podzim roku 1799. \u0160kola nejprve s\u00eddlila v\u00a0are\u00e1lu Klementina. K\u00a0zm\u011bn\u011b statutu \u0161koly do\u0161lo a\u017e na konci 19. stolet\u00ed, kdy ji z\u00a0popudu mal\u00ed\u0159e Julia Ma\u0159\u00e1ka p\u0159evzala do sv\u00e9 spr\u00e1vy zemsk\u00e1 vl\u00e1da. Nyn\u011bj\u0161\u00ed hlavn\u00ed budova \u0161koly byla postavena v\u00a0letech 1897-1903 podle n\u00e1vrhu architekta V\u00e1clava Ro\u0161tlapila ve stylu pozdn\u00edho historismu s\u00a0patrn\u00fdmi prvky nastupuj\u00edc\u00ed secese. Vchod do objektu, na kter\u00fd navazuje velkorys\u00e9 schodi\u0161t\u011b, je situov\u00e1n ve st\u0159edu budovy. Na severn\u00ed stranu, sm\u011brem do Stromovky, jsou orientov\u00e1ny velkoryse prosklen\u00e9 mal\u00ed\u0159sk\u00e9 a socha\u0159sk\u00e9 ateli\u00e9ry, na jih pak \u00a0posluch\u00e1rna a men\u0161\u00ed\u00a0 u\u010debny. Od roku 1910 zde p\u016fsobila i grafick\u00e1 speci\u00e1lka pod veden\u00edm Maxe \u0160vabinsk\u00e9ho. Na hlavn\u00ed budovu navazuje jednoduch\u00fd objekt \u0160koly architektury, kter\u00fd zde vznikl v\u00a0letech 1922-1924 podle n\u00e1vrhu Josefa Go\u010d\u00e1ra a Jana Kot\u011bry. Oba legend\u00e1rn\u00ed architekti zde tak\u00e9 p\u016fsobili jako pedagogov\u00e9. Pozd\u011bji zde za\u010dal p\u016fsobit i ateli\u00e9r restaurov\u00e1n\u00ed um\u011bleck\u00fdch d\u011bl.<\/p>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n \r\n
Velmi v\u00fdznamnou industri\u00e1ln\u00ed stavbou\u00a0 Prahy 7 je objekt, kter\u00fd p\u016fvodn\u011b slou\u017eil jako parn\u00ed ml\u00fdn. Jeho poloha pobl\u00ed\u017e hole\u0161ovick\u00e9ho \u0159\u00ed\u010dn\u00edho p\u0159\u00edstavu vybudovan\u00e9ho koncem 19. stolet\u00ed nebyla\u00a0 zvolena n\u00e1hodn\u011b. Pr\u00e1v\u011b sem toti\u017e v\u00a0dob\u011b vniku stavby sm\u011b\u0159ovalo dov\u00e1\u017een\u00e9 obil\u00ed z\u00a0Uher k\u00a0dal\u0161\u00edmu zpracov\u00e1n\u00ed. Bl\u00edzkost p\u0159\u00edstavu umo\u017e\u0148ovala dal\u0161\u00ed distribuci ml\u00fdnsk\u00fdch produkt\u016f. Investorem stavby byla Spole\u010dnost akciov\u00fdch ml\u00fdn\u016f Praha. Samotn\u00e1 stavba are\u00e1lu byla sv\u011b\u0159ena firm\u011b Josefa Va\u0148hy, jeho\u017e d\u016fm st\u00e1val doslova za rohem v\u00a0ulici U Uranie. Stavitel navrhl i technick\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed stavby, architektonick\u00e1 podoba byla sv\u011b\u0159ena Bohumilu H\u00fcbschmanovi. Pr\u016f\u010del\u00ed hlavn\u00ed budovy je charakteristick\u00e9 sp\u00e1rovan\u00fdm neom\u00edtnut\u00fdm zdivem se zasazen\u00fdmi tabulkov\u00fdmi okny. Na st\u0159e\u0161e vystupuje v\u011b\u017ei\u010dka se stanovou st\u0159echou. Zlat\u00e1 \u00e9ra ml\u00fdna nastala ve t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech 20. stolet\u00ed, kdy se poda\u0159ilo razantn\u011b zv\u00fd\u0161it odbyt zdej\u0161\u00edch produkt\u016f. Ke zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed provozu do\u0161lo v\u00a0roce 1946.\u00a0 Konverze are\u00e1lu proveden\u00e1 v\u00a0letech 2006-2008 dle n\u00e1vrhu studia CMC Architects\u00a0 znamenala pochopiteln\u011b zm\u011bnu \u00fa\u010delu u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed \u2013 v\u00a0budov\u011b jsou dnes administrativn\u00ed i obchodn\u00ed\u00a0 prostory. Konverzi padlo za ob\u011b\u0165 zdej\u0161\u00ed silo, naproti tomu za hlavn\u00ed budovou vznikly dva nov\u00e9 objekty, kter\u00e9 jsou zda\u0159ile v\u010dlen\u011bny mezi historick\u00e9 stavby p\u016fvodn\u00edho are\u00e1lu.\u00a0 \u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0
\r\n
\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/p>\r\n
By\u0165 to mo\u017en\u00e1 nen\u00ed na prvn\u00ed pohled patrn\u00e9, objekt tzv. \u0160lechtovy restaurace ve Stromovce pat\u0159\u00ed mezi nejstar\u0161\u00ed stavby v\u00a0Praze 7. Z\u00e1klad stavby byl polo\u017een v\u00a0devades\u00e1t\u00fdch letech 17. stolet\u00ed, kdy byl tento pavilon (tehdy zvan\u00fd casino) budov\u00e1n. Jm\u00e9no architekta nen\u00ed zn\u00e1m\u00e9, s\u00a0nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed j\u00edm byl Jean Baptiste Mathey. J\u00e1dro budovy tvo\u0159il velk\u00fd s\u00e1l pro po\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed dvorsk\u00fdch slavnost\u00ed, po boc\u00edch dopln\u011bn\u00fd o men\u0161\u00ed \u201erelaxa\u010dn\u00ed\u201c m\u00edstnosti. Velice cenn\u00e9 n\u00e1stropn\u00ed fresky velk\u00e9ho s\u00e1lu vytvo\u0159il Jan Jakub Steinfels. Samotn\u00e1 stavba se v\u00a0pr\u016fb\u011bhy let pom\u011brn\u011b dosti prom\u011bnila. Nejv\u011bt\u0161\u00ed zm\u011bny p\u0159ineslo 19. stolet\u00ed. Na jeho po\u010d\u00e1tku ztratila Kr\u00e1lovsk\u00e1 obora svou v\u00fdlu\u010dnost ve smyslu uzav\u0159en\u00ed pro ve\u0159ejnost a s\u00a0t\u00edm tak\u00e9 souvisela nutnost naj\u00edt pro objekt nov\u00e9 vyu\u017eit\u00ed.\u00a0 Ji\u017e z\u00e1hy se objevily pl\u00e1ny na z\u0159\u00edzen\u00ed kav\u00e1rny a restaurace pro ve\u0159ejnost. Bylo ale nutn\u00e9 prov\u00e9st adapta\u010dn\u00ed pr\u00e1ce, ke kter\u00fdm nakonec po pr\u016ftaz\u00edch do\u0161lo a\u017e v\u00a0roce 1855, kdy se za\u010dalo s\u00a0rekonstrukc\u00ed podle n\u00e1vrhu Bernarda Gruebera. Budova v\u00fdrazn\u011b \u00a0zm\u011bnila sv\u016fj vzhled, po obvodu p\u0159ibyl kamenn\u00fd novogotick\u00fd ochoz. Sv\u016fj n\u00e1zev z\u00edskala restaurace po jednom z\u00a0jej\u00edch n\u00e1jemc\u016f \u2013 V\u00e1clavu \u0160lechtovi, kter\u00fd ji provozoval od roku 1882. V\u00a0t\u00e9 dob\u011b se u\u017e jednalo o velice popul\u00e1rn\u00ed m\u00edsto, samotn\u00e1 Stromovka se stala obl\u00edben\u00fdm c\u00edlem Pra\u017ean\u016f. Vedle vlastn\u00ed budovy slou\u017eila host\u016fm i p\u0159ilehl\u00e1 zahr\u00e1dka tzv. Ka\u0161tanka s\u00a0alt\u00e1nem, kter\u00fd z\u00e1rove\u0148 slou\u017eil jako p\u00f3dium pro \u00fa\u010dinkuj\u00edc\u00ed b\u011bhem koncert\u016f.\u00a0 Restaurace se zde udr\u017eela i po roce 1948, velkou r\u00e1nu \u0160lechtovce zasadil po\u017e\u00e1r v\u00a0roce 1980. Ohe\u0148 zcela zni\u010dil krov a mobili\u00e1\u0159 restaurace, velice utrp\u011bla i Steinfelsova freska. Dal\u0161\u00ed ranou pro u\u017e tak zkou\u0161en\u00fd objekt byly povodn\u011b v\u00a0roce 2002, kdy byla \u0159adu dn\u00ed stejn\u011b jako p\u0159ilehl\u00e1 Stromovka zcela pod vodou. Celou n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed dek\u00e1du se pak mluvilo o celkov\u00e9 oprav\u011b budovy \u2013 doslova na spadnut\u00ed byla p\u0159i v\u00fdstav\u011b tunelov\u00e9ho komplexu Blanka. Ani tehdy se nic nestalo, nicm\u00e9n\u011b v\u00a0sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b pr\u00e1ce skute\u010dn\u011b za\u010daly a velk\u00e9 \u010d\u00e1st rekonstrukce by m\u011bla prob\u011bhnout\u00a0 v\u00a0roce 2018.\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0
\r\n
\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/p>\r\n