[perex]<\/p>\r\n
Historii Prahy 7 je nutn\u00e9 vn\u00edmat z n\u011bkolika perspektiv. Ur\u010duj\u00edc\u00ed pro d\u011bjiny osad, ze kter\u00fdch se pozd\u011bji \u010dtvr\u0165 konstituovala, byla bl\u00edzkost metropole \u010cech, stejn\u011b jako poloha pobl\u00ed\u017e v\u00fdznamn\u00e9ho vodn\u00edho toku \u2013 \u0159eky Vltavy. Navzdory tomu se ale ob\u011b historick\u00e9 obce, tedy Hole\u0161ovice a Bubny, vyv\u00edjely po \u0159adu stolet\u00ed pom\u011brn\u011b odli\u0161n\u011b.<\/p>\r\n
[\/perex]<\/p>\r\n
P\u016fvodn\u00ed ves Bubny se rozkl\u00e1dala nad severn\u00edm vltavsk\u00fdm b\u0159ehem nad \u0159\u00ed\u010dn\u00edmi ostrovy, ze kter\u00fdch dodnes existuje pouze \u0160tvanice. Charakter \u0159eky v tomto m\u00edst\u011b umo\u017e\u0148oval jej\u00ed relativn\u011b snadn\u00e9 p\u0159ekro\u010den\u00ed, existoval zde tedy brod, kter\u00fd m\u011bl v\u00fdznam pr\u00e1v\u011b pro Bubny. Vs\u00ed proch\u00e1zeli obchodn\u00edci se sv\u00fdm zbo\u017e\u00edm, kte\u0159\u00ed d\u00e1le pokra\u010dovali p\u0159es Po\u0159\u00ed\u010d\u00ed na tr\u017ei\u0161t\u011b na Star\u00e9m M\u011bst\u011b. Prvn\u00ed zm\u00ednka o obci poch\u00e1z\u00ed z tzv. vy\u0161ehradsk\u00e9ho falza z roku 1088. Vesnici Bubny a brod tak\u00e9 zmi\u0148uje Kosmova kronika z po\u010d\u00e1tku 12. stolet\u00ed. Prvn\u00ed dochovan\u00e1 listina potvrzuj\u00edc\u00ed existenci obce poch\u00e1z\u00ed z roku 1234, kdy byl zdej\u0161\u00ed kostel a pozemky darov\u00e1ny kl\u00e1\u0161teru na Zderaze. V roce 1311 darovala kl\u00e1\u0161teru kr\u00e1lovna Eli\u0161ka P\u0159emyslovna<\/em> dal\u0161\u00ed pozemky, kter\u00e9 m\u011bly slou\u017eit k roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed zdej\u0161\u00edho h\u0159bitova. V pr\u016fb\u011bhu 14. stolet\u00ed do\u0161lo z\u0159ejm\u011b k n\u011bkolika zm\u011bn\u00e1m vlastn\u00edk\u016f statku Bubny, na po\u010d\u00e1tku 15. v\u011bku jsou zmi\u0148ov\u00e1ni dva majitel\u00e9 He\u0159man z Jer\u010dan<\/em> (1407) a nedlouho pot\u00e9 zeman Franclin z Buben<\/em> (1419). D\u016fle\u017eit\u00fd a hojn\u011b vyu\u017e\u00edvan\u00fd brod p\u0159inesl Bubn\u016fm nejednou zk\u00e1zu, kdy\u017e zde proch\u00e1zela vojska \u00fato\u010d\u00edc\u00ed na Prahu. V roce 1420 zde t\u00e1bo\u0159ili k\u0159i\u017e\u00e1ci p\u0159ed bitvou (dle dne\u0161n\u00edch m\u011b\u0159\u00edtek sp\u00ed\u0161e v\u011bt\u0161\u00ed \u0161arv\u00e1tkou) na V\u00edtkov\u011b. Dle dochovan\u00fdch pramen\u016f se ve zdej\u0161\u00edm kostele v roce 1458 pod\u00e1valo v\u011b\u0159\u00edc\u00edm podoboj\u00ed, tedy dle husitsk\u00e9 v\u011brouky.<\/p>\r\n N\u00e1bo\u017eensk\u00e9 v\u00e1lky a turbulentn\u00ed 15. stolet\u00ed znamenaly \u00fabytek zdej\u0161\u00edch obyvatel, na p\u0159elomu 15. a 16. stolet\u00ed zde \u017eilo \u00fadajn\u011b jen 25 lid\u00ed. Typick\u00e9 bylo tak\u00e9 \u010dast\u00e9 st\u0159\u00edd\u00e1n\u00ed majitel\u016f Buben. V roce 1592 prodal Jan Plateis z Platensteinu<\/em> dv\u016fr Bubny Al\u017eb\u011bt\u011b z Lobkowitz<\/em>. V roce 1623 se osada dostala do rukou Albrechta z Vald\u0161tejna<\/em> a pot\u00e9, co byl zavra\u017ed\u011bn, tento majetek p\u0159ipadl V\u00e1clavu Michnovi z Vac\u00ednova<\/em>. Doslova zk\u00e1zu p\u0159inesla do Buben t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lka, konkr\u00e9tn\u011b vojska \u0161v\u00e9dsk\u00e9ho gener\u00e1la Johana Gustafssona Ban\u00e9ra<\/em>, kter\u00e1 obec v roce 1634 vyp\u00e1lila. Zni\u010den byl i kostel sv. Klimenta. Dal\u0161\u00ed a skoro definitivn\u00ed r\u00e1nu zasadil Bubn\u016fm vp\u00e1d a obl\u00e9h\u00e1n\u00ed Prahy \u0161v\u00e9dsk\u00fdmi vojsky v druh\u00e9 polovin\u011b roku 1648. Z t\u011bchto pohrom se zdej\u0161\u00ed obyvatel\u00e9 jen t\u011b\u017eko vzpamatov\u00e1vali. Nov\u00fd impuls rozvoji obce p\u0159inesl a\u017e Maxmili\u00e1n Valentin z Martinic<\/em>, kter\u00fd nechal opravit zdej\u0161\u00ed kostel\u00edk, vybudoval pivovar a celkov\u011b zvelebil bubensk\u00fd statek. Na po\u010d\u00e1tku 18. stolet\u00ed p\u0159e\u0161ly Bubny do majetku Vald\u0161tejn\u016f. \u010clen tohoto rodu m\u00edstodr\u017e\u00edc\u00ed Franti\u0161ek Josef<\/em> nechal na vrcholu letensk\u00e9ho svahu (v ose dne\u0161n\u00edho \u0160tef\u00e1nikova mostu) pro svou man\u017eelku Mark\u00e9tu \u010cern\u00ednovou<\/em> postavit trojk\u0159\u00eddl\u00fd z\u00e1me\u010dek zvan\u00fd Belvedere. Stavba zde st\u00e1la jen n\u011bkolik des\u00edtek let, v roce 1742 ji vyhodili do pov\u011bt\u0159\u00ed francouz\u0161t\u00ed voj\u00e1ci, kte\u0159\u00ed tehdy ustupovali z Prahy, kterou p\u0159edt\u00edm dobyli. B\u011bhem 18. stolet\u00ed pak Bubny a p\u0159ilehl\u00fd letensk\u00fd kopec vyst\u0159\u00eddaly n\u011bkolik majitel\u016f, byli jimi Martinicov\u00e9, Kin\u0161t\u00ed<\/em> nebo \u0160ternberkov\u00e9<\/em>. V roce 1803 koupil b\u00fdval\u00e9 letensk\u00e9 vinice baron Jakub Wimmer<\/em> a o dva roky pozd\u011bji i bubensk\u00fd statek. Wimmer zde obnovil tradici p\u011bstov\u00e1n\u00ed v\u00edna a zasadil prvn\u00ed ovocn\u00e9 a okrasn\u00e9 stromy. Cesta k dne\u0161n\u00ed podob\u011b t\u011bchto m\u00edst byla nastoupena. Koncem t\u0159ic\u00e1t\u00fdch let p\u0159ech\u00e1z\u00ed Bubny do majetku rodiny Richterov\u00fdch<\/em>, kter\u00e1 o dv\u011b des\u00edtky let pozd\u011bji prod\u00e1v\u00e1 pozemky v dne\u0161n\u00edch letensk\u00fdch sadech pra\u017esk\u00e9 obci. Samotn\u00fd statek, naz\u00fdvan\u00fd je\u0161t\u011b v roce 1900 Mal\u00e9 Bubny, z\u00edsk\u00e1v\u00e1 st\u00e1t a\u017e v roce 1926.<\/p>\r\n T\u0159eba\u017ee ob\u011b obce \u2013Hole\u0161ovice i Bubny\u00a0\u2013 le\u017eely pom\u011brn\u011b bl\u00edzko u sebe, vyv\u00edjely se odli\u0161n\u011b. I v Hole\u0161ovic\u00edch se nach\u00e1zel brod p\u0159es \u0159eku, ale jeho v\u00fdznam byl sp\u00ed\u0161e m\u00edstn\u00ed. Hole\u0161ovice se tak\u00e9 rozkl\u00e1daly na okraji lesa, kter\u00fd ve 13. stolet\u00ed prom\u011bnil kr\u00e1l \u017eelezn\u00fd a zlat\u00fd P\u0159emysl Otakar II.<\/em> na kr\u00e1lovskou oboru. I kdy\u017e os\u00eddlen\u00ed zde existovalo u\u017e v 11. stolet\u00ed, prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o obci je a\u017e z roku 1228, kdy je uv\u00e1d\u011bna jako majetek n\u00e1le\u017eej\u00edc\u00ed kr\u00e1li. Na po\u010d\u00e1tku 14. stolet\u00ed daroval kr\u00e1l V\u00e1clav III.<\/em> zdej\u0161\u00ed polnosti sv\u00e9mu purkrab\u00edmu Hynkovi z Dub\u00e9<\/em>. V 15. stolet\u00ed pat\u0159ily Hole\u0161ovice Star\u00e9mu M\u011bstu, pozd\u011bji \u010dlen\u016fm \u0161lechtick\u00e9mu rodu Bryknar\u016f z Bryksteinu<\/em>, kte\u0159\u00ed je p\u0159ipojili ke sv\u00e9mu dal\u0161\u00edmu majetku \u2013 statku Libe\u0148 na druh\u00e9 stran\u011b Vltavy. Stejn\u011b jako Bubny, i Hole\u0161ovice vlastnil p\u0159ed svou smrt\u00ed Albrecht z Vald\u0161tejna<\/em>. V druh\u00e9 polovin\u011b 17. stolet\u00ed pak ves p\u0159e\u0161la op\u011bt do majetku Star\u00e9ho M\u011bsta. Vzhledem k poloze vsi byl \u017eivot v Hole\u0161ovic\u00edch m\u00e9n\u011b turbulentn\u00ed ne\u017e v sousedn\u00edch Bubnech, ale i zde byl patrn\u00fd negativn\u00ed vliv vojensk\u00fdch operac\u00ed, kter\u00e9 si kladly za c\u00edl dob\u00fdt Prahu. Vesnice tak byla poni\u010dena b\u011bhem t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky, stejn\u011b jako p\u0159i vojensk\u00fdch operac\u00edch b\u011bhem v\u00e1lky o d\u011bdictv\u00ed rakousk\u00e9. I tak si ale Hole\u0161ovice zachovaly sv\u016fj vesnick\u00fd a hlavn\u011b zem\u011bd\u011blsk\u00fd charakter. V\u0161e se m\u011blo zm\u011bnit s p\u0159\u00edchodem 19. stolet\u00ed.<\/p>\r\n Podobu obou osad, tedy Hole\u0161ovic a Buben, m\u011blo v\u00fdrazn\u00fdm zp\u016fsobem zm\u011bnit a\u017e 19. stolet\u00ed a p\u0159edev\u0161\u00edm p\u0159\u00edchod pr\u016fmyslov\u00e9 revoluce. Prvn\u00ed tov\u00e1rnou byla ji\u017e v roce 1823 v Hole\u0161ovic\u00edch zalo\u017een\u00e1 kartounka, kterou vlastnil \u017eidovsk\u00fd podnikatel Maxmili\u00e1n Dormitzer<\/em> (pozd\u011bji p\u0159e\u0161la do majetku rodiny Kubinsk\u00fdch<\/em>). I kdy\u017e pracovn\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitosti p\u0159iv\u00e1bily nov\u00e9 obyvatele, jejich po\u010det byl st\u00e1le velice n\u00edzk\u00fd. V roce 1837 \u017eilo v Hole\u0161ovic\u00edch, v t\u00e9m\u011b\u0159 stovce dom\u016f, pouh\u00fdch 830 lid\u00ed, Bubny byly je\u0161t\u011b men\u0161\u00ed, zde na\u0161ly sv\u016fj domov necel\u00e9 t\u0159i stovky lid\u00ed. V Hole\u0161ovic\u00edch se v\u011bt\u0161ina staven\u00ed soust\u0159edila v okol\u00ed dne\u0161n\u00ed Palack\u00e9ho ulice, v Bubnech pak v okol\u00ed kostela sv. Klimenta a pod\u00e9l vltavsk\u00e9ho b\u0159ehu. V roce 1850 do\u0161lo k administrativn\u00edmu spojen\u00ed obou obc\u00ed a vznikly tak Hole\u0161ovice-Bubny s katastr\u00e1ln\u00ed rozlohou t\u00e9m\u011b\u0159 529 hektar\u016f. Nov\u011b vznikl\u00e1 obec spadala pod politick\u00fd okres Karl\u00edn.<\/p>\r\n Rozvoj pr\u016fmyslov\u00e9 v\u00fdroby se naplno rozb\u011bhl a\u017e \u0161edes\u00e1t\u00fdch letech 19. stolet\u00ed. Impulsem bylo vybudov\u00e1n\u00ed \u017eelezni\u010dn\u00ed trati Praha\u2013Lovosice, kter\u00e1 byla odevzd\u00e1na k u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed 1. \u010dervna 1850. Je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed v\u00fdznam pro vznikaj\u00edc\u00ed \u010dtvr\u0165 m\u011blo dokon\u010den\u00ed Bu\u0161t\u011bhradsk\u00e9 dr\u00e1hy v roce 1868 spojen\u00e9 s vybudov\u00e1n\u00edm n\u00e1dra\u017e\u00ed Bubny s v\u00fdtopnami a opravnou \u017eelezni\u010dn\u00edch voz\u016f (1873). Nov\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti sem p\u0159ineslo lep\u0161\u00ed spojen\u00ed s Prahou, kter\u00e9 umo\u017enila v\u00fdstavba mostu Franti\u0161ka Josefa I. v roce 1868. Na po\u010d\u00e1tku sedmdes\u00e1t\u00fdch let byly dokon\u010deny dv\u011b z\u00e1kladn\u00ed komunikace v Bubnech \u2013 B\u011blsk\u00e9ho (dnes Dukelsk\u00fdch hrdin\u016f) a Belcrediho (dnes Milady Hor\u00e1kov\u00e9). Ze stejn\u00e9 doby poch\u00e1z\u00ed i prvn\u00ed regula\u010dn\u00ed pl\u00e1n pro tuto oblast, kter\u00fd nastavoval pravidla pro stavby i zakl\u00e1d\u00e1n\u00ed ulic. Na po\u010d\u00e1tku osmdes\u00e1t\u00fdch let 19. stolet\u00ed u\u017e zde fungovalo p\u0159es t\u0159icet tov\u00e1ren a pr\u016fmyslov\u00fdch z\u00e1vod\u016f.<\/p>\r\n Dal\u0161\u00edm v\u00fdznamn\u00fdm krokem pro Hole\u0161ovice a Bubny bylo administrativn\u00ed p\u0159ipojen\u00ed k Praze. K n\u011bmu do\u0161lo na z\u00e1klad\u011b z\u00e1kona 18. listopadu 1884, o m\u011bs\u00edc pozd\u011bji p\u0159evzala pra\u017esk\u00e1 obec ve\u0161ker\u00fd majetek p\u0159ipojen\u00fdch obc\u00ed a ty se tak staly sedmou m\u011bstskou \u010d\u00e1st\u00ed. Zat\u00edmco v\u011bt\u0161ina postupn\u011b se p\u0159ipojuj\u00edc\u00edch p\u0159edm\u011bst\u00ed b\u011bhem doby zm\u011bnila sv\u00e9 \u010d\u00edslo v n\u00e1zvu, Hole\u0161ovice-Bubny si svou sedmi\u010dku uchovaly po cel\u00fdch v\u00edce ne\u017e 130 let. Spr\u00e1va nov\u00e9 \u010d\u00e1sti Prahy byla sv\u011b\u0159ena magistr\u00e1tn\u00ed expozitu\u0159e a pro \u0159e\u0161en\u00ed soci\u00e1ln\u00edch ot\u00e1zek byl z\u0159\u00edzen nov\u00fd \u201echudinsk\u00fd okres\u201c. P\u0159ipojen\u00ed k Praze p\u0159ineslo \u010dtvrti nov\u00e9 investice do infrastruktury a tak\u00e9 vybudov\u00e1n\u00ed celom\u011bstsky v\u00fdznamn\u00fdch podnik\u016f. T\u011bsn\u011b p\u0159ed p\u0159ipojen\u00edm Hole\u0161ovic k Praze byla z\u0159\u00edzena kon\u011bsp\u0159e\u017en\u00e1 dr\u00e1ha z Petrsk\u00e9ho n\u00e1m\u011bst\u00ed (dnes n\u00e1m\u011bst\u00ed Republiky) do Stromovky (elektrifikov\u00e1na v roce 1898) .<\/p>\r\n V\u00a0roce 1888 byla otev\u0159ena nov\u00e1 obecn\u00ed plyn\u00e1rna rozkl\u00e1daj\u00edc\u00ed se pod\u00e9l dne\u0161n\u00ed ulice Argentinsk\u00e1, zhruba v\u00a0m\u00edstech sportovn\u00edho are\u00e1lu fotbalov\u00e9ho klubu Loko Vltav\u00edn. V roce 1895 byly zprovozn\u011bny \u00dast\u0159edn\u00ed jatky a trh dobyt\u010d\u00ed (dnes are\u00e1l Pra\u017esk\u00e9 tr\u017enice), kde se na bezm\u00e1la jeden\u00e1cti hektarech por\u00e1\u017eel dobytek a zpracov\u00e1valo maso pod odborn\u00fdm dohledem pro pot\u0159eby cel\u00e9 Prahy. V roce 1898 byla m\u011bstskou radou schv\u00e1lena a v prvn\u00edch letech 20. stolet\u00ed realizov\u00e1na stavba \u00fast\u0159edn\u00ed elektr\u00e1rny v Hole\u0161ovic\u00edch. Vyr\u00e1b\u011bl se zde proud i pro pot\u0159eby pohonu tramvaj\u00ed, v komplexu byly i d\u00edlny na opravnu tramvaj\u00ed a vozovna. V roce 1897 byl v doln\u00edch Hole\u0161ovic\u00edch uveden do provozu Prvn\u00ed pra\u017esk\u00fd m\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar. U\u017e po p\u011bti letech fungov\u00e1n\u00ed se za\u0159adil mezi deset nejv\u011bt\u0161\u00edch pivovar\u016f v \u010cech\u00e1ch.<\/p>\r\n Dal\u0161\u00edm v\u00fdznamn\u00fdm po\u010dinem v re\u017eii m\u011bsta bylo vybudov\u00e1n\u00ed \u0159\u00ed\u010dn\u00edho p\u0159\u00edstavu v Hole\u0161ovic\u00edch s p\u0159ekladi\u0161t\u011bm a \u017eelezni\u010dn\u00ed vle\u010dkou ve dvou etap\u00e1ch na p\u0159elomu 19. a 20. stolet\u00ed. D\u016fle\u017eit\u00e1 komunikace, tzv. silnice pod Letnou, spojuj\u00edc\u00ed Bubny s Malou Stranou, byla postavena v letech 1895-96. Krom\u011b m\u011bstsk\u00fdch spole\u010dnost\u00ed fungovala v Praze 7 na konci 19. stolet\u00ed cel\u00e1 \u0159ada dal\u0161\u00edch pr\u016fmyslov\u00fdch firem \u2013 stroj\u00edrna Jahn a Nov\u00e1k, tov\u00e1rna na pr\u00e1dlo Joss a L\u0151wenstein, tov\u00e1rny na zem\u011bd\u011blsk\u00e9 stroje Clayton and Shuttleworth a Umrath, stroj\u00edrny Kudlicz, Bondy, Wendler, Reissenzahn, tov\u00e1rny na v\u00fdrobu barev Englert a Becket nebo Koz\u00e1k a mnoh\u00e9 dal\u0161\u00ed.<\/p>\r\n Prudk\u00fd rozvoj pr\u016fmyslu a podnik\u00e1n\u00ed p\u0159ivedl do Prahy 7 tis\u00edce nov\u00fdch obyvatel a tud\u00ed\u017e i dal\u0161\u00ed stavebn\u00ed boom. Oblast Bubn\u016f, respektive v\u00fdchodn\u00ed svah Letn\u00e9 byl u\u017e od devades\u00e1t\u00fdch let 19. stolet\u00ed zastavov\u00e1n obytn\u00fdmi domy, zelenou dal\u0161\u00edmu rozvoji reziden\u010dn\u00edch staveb dal \u00fazemn\u00ed pl\u00e1n pro tuto oblast schv\u00e1len\u00fd v dubnu 1896 pra\u017eskou m\u011bstskou radou. I kdy\u017e v t\u00e9to oblasti p\u016fsobila cel\u00e1 \u0159ada t\u011b\u017ek\u00fdch pr\u016fmyslov\u00fdch provoz\u016f, jednalo se o bydlen\u00ed v luxusn\u011bj\u0161\u00edch n\u00e1jemn\u00edch domech. Naproti tomu v Hole\u0161ovic\u00edch se stav\u011bly domy pro d\u011bln\u00edky ji\u017e od osmdes\u00e1t\u00fdch let. Asi nejv\u011bt\u0161\u00ed kolonie vznikla v ulici, kter\u00e1 po n\u00ed dostala jm\u00e9no \u2013 D\u011blnick\u00e1. Doslova vesnick\u00fd r\u00e1z si nad\u00e1le uchov\u00e1valy mal\u00e9 domky v oblasti Z\u00e1tor (okol\u00ed dne\u0161n\u00edho N\u00e1dra\u017e\u00ed Hole\u0161ovice). Posledn\u00ed dv\u011b dek\u00e1dy 19. stolet\u00ed p\u0159in\u00e1\u0161ej\u00ed do Prahy 7 skute\u010dn\u00fd popula\u010dn\u00ed a s t\u00edm souvisej\u00edc\u00ed stavebn\u00ed boom. Zat\u00edmco v roce 1880 zde \u017eilo ve 436 domech necel\u00fdch 11 tis\u00edc obyvatel, o dv\u011b des\u00edtky let pozd\u011bji zde v t\u00e9m\u011b\u0159 osmi stovk\u00e1ch dom\u016f rozeset\u00fdch ve \u010dty\u0159iapades\u00e1ti ulic\u00edch \u017eije skoro 31 000 lid\u00ed. Zlep\u0161ovalo se tak\u00e9 propojen\u00ed \u201esedmi\u010dky\u201c se zbytkem Prahy \u2013 v roce 1902 vyrostl d\u0159ev\u011bn\u00fd most do Libn\u011b, o p\u011bt let pozd\u011bji \u010cech\u016fv most spojil vltavsk\u00fd b\u0159eh s nov\u011b budovanou \u010d\u00e1st\u00ed Star\u00e9ho M\u011bsta a v roce 1912 p\u0159eklenul ostrov \u0160tvanice most Josefa Hl\u00e1vky. Od roku 1900 bylo mo\u017en\u00e9 dostat se tramvaj\u00ed z Kl\u00e1rova okolo V\u00fdstavi\u0161t\u011b a\u017e k hole\u0161ovick\u00e9 elektr\u00e1rn\u011b. K dal\u0161\u00edmu roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed tramvajov\u00fdch linek v Praze 7 do\u0161lo v l\u00e9t\u011b 1907, kdy byla otev\u0159ena trasa ze Strossmayerova n\u00e1m\u011bst\u00ed k letensk\u00e9 vod\u00e1rensk\u00e9 v\u011b\u017ei.<\/p>\r\n V roce 1914 se tak\u00e9 po des\u00edtk\u00e1ch let do\u010dkali v\u011b\u0159\u00edc\u00ed nov\u00e9ho v\u011bt\u0161\u00edho svatost\u00e1nku \u2013 kostela sv. Anton\u00edna Padu\u00e1nsk\u00e9ho, kter\u00fd byl postaven dle n\u00e1vrhu architekta Franti\u0161ka Mik\u0161e. Centr\u00e1ln\u00ed \u010d\u00e1st Prahy 7 tak dostala novou dominantu. Ve dvac\u00e1t\u00fdch letech tak\u00e9 prob\u011bhly \u00fapravy n\u00e1b\u0159e\u017e\u00ed pod Letnou i v Bubnech. Zbo\u0159en byl nap\u0159\u00edklad are\u00e1l star\u00e9ho, tzv. Kej\u0159ova pivovaru a na jeho m\u00edst\u011b vznikla monument\u00e1ln\u00ed budova D\u011blnick\u00e9 \u00farazov\u00e9 poji\u0161\u0165ovny (1928).<\/p>\r\n Po skon\u010den\u00ed prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky a vzniku \u010cSR logicky vr\u016fst\u00e1 v\u00fdznam Prahy jako hlavn\u00edho m\u011bsta nov\u00e9 republiky. I kdy\u017e uli\u010dn\u00ed syst\u00e9m se z\u00e1stavbou je prakticky dokon\u010den, rozvoj Prahy 7 pokra\u010duje d\u00e1l. Oblast Letn\u00e9 se m\u011bn\u00ed v \u010dist\u011b reziden\u010dn\u00ed \u010dtvr\u0165. Tov\u00e1rn\u00ed are\u00e1ly v t\u00e9to oblasti ustupuj\u00ed zejm\u00e9na ve dvac\u00e1t\u00fdch a t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech v\u00fdstavb\u011b dal\u0161\u00edch obytn\u00fdch dom\u016f. Hole\u0161ovice sice z\u016fst\u00e1vaj\u00ed m\u00edstem, kde p\u0159eva\u017euje pr\u016fmysl, ale i zde rostl po\u010det objekt\u016f ur\u010den\u00fdch k bydlen\u00ed. Na nov\u00e9 tv\u00e1\u0159i \u010dtvrti se pod\u00edlej\u00ed v\u00fdznamn\u00ed architekti t\u00e9 doby \u2013 Ev\u017een Rosenberg<\/em>, Adolf Foehr<\/em>, Josef Chochol<\/em>, Josef Havl\u00ed\u010dek<\/em>, Bohumil Koz\u00e1k<\/em> a mnoz\u00ed dal\u0161\u00ed. Pracuje se i na infrastruktu\u0159e \u2013 provizorn\u00ed d\u0159ev\u011bn\u00e9 p\u0159emost\u011bn\u00ed z Hole\u0161ovic do Libn\u011b nahrazuje kr\u00e1sn\u00fd kubistick\u00fd Libe\u0148sk\u00fd most, nedaleko je postaven i nem\u00e9n\u011b poda\u0159en\u00fd most Trojsk\u00fd. V \u201edoln\u00ed\u201c Letn\u00e9 roste obrovsk\u00fd Veletr\u017en\u00ed pal\u00e1c jako prvn\u00ed \u010d\u00e1st zam\u00fd\u0161len\u00e9 \u201eveletr\u017en\u00ed city\u201c. Dal\u0161\u00ed budovy sice nakonec realizov\u00e1ny nebyly, ale i tak pal\u00e1c a jeho ruch p\u0159itahuje tis\u00edce Pra\u017ean\u016f i cizinc\u016f. Velk\u00e9 pl\u00e1ny m\u011bly tak\u00e9 \u010deskoslovensk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed org\u00e1ny s Letenskou pl\u00e1n\u00ed \u2013 uva\u017eovaly o vystav\u011bn\u00ed s\u00eddla parlamentu a dal\u0161\u00edch budov st\u00e1tn\u00edch org\u00e1n\u016f. Realizaci projektu St\u00e1tn\u00ed galerie zhatila n\u011bmeck\u00e1 okupace, a tak zde vyrostl pouze objekt slou\u017e\u00edc\u00ed ministerstvu vnitra od architekta Kamila Ro\u0161kota<\/em>. A\u017e na po\u010d\u00e1tku \u010dty\u0159ic\u00e1t\u00fdch let byly dokon\u010deny budovy pro oborov\u00e1 muzea \u2013 technick\u00e9 a zem\u011bd\u011blsk\u00e9.<\/p>\r\n Ud\u00e1losti spojen\u00e9 se z\u00e1nikem \u010cSR a okupac\u00ed se pochopiteln\u011b projevily i v Praze. Okupa\u010dn\u00ed org\u00e1ny pro sv\u00e9 pot\u0159eby zabavily n\u011bkter\u00e9 zdej\u0161\u00ed budovy \u2013 Veletr\u017en\u00ed pal\u00e1c i ob\u011b nov\u011b vybudovan\u00e1 muzea na Letn\u00e9. Opravdu neblahou sou\u010d\u00e1st\u00ed d\u011bjin (nejen) Prahy 7 byla existence sb\u011brn\u00e9ho t\u00e1bora pro osoby \u017eidovsk\u00e9ho p\u016fvodu. Toto \u201eza\u0159\u00edzen\u00ed\u201c se nach\u00e1zelo v prostoru mezi ulicemi Strojnick\u00e1, Veletr\u017en\u00ed a Dukelsk\u00fdch hrdin\u016f a dostalo n\u00e1zev podle sortimentu, kter\u00fd se zde p\u0159ed v\u00e1lkou nab\u00edzel \u2013 Radiotrh. Od podzimu 1941 do l\u00e9ta 1944 byly z bl\u00edzk\u00e9ho n\u00e1dra\u017e\u00ed Praha-Bubny vypraveny des\u00edtky transport\u016f, nejprve do ghetta v Lod\u017ei a posl\u00e9ze do Terez\u00edna. T\u00e1borem pro\u0161lo v\u00edce ne\u017e 50 000 osob, z nich\u017e valn\u00e1 v\u011bt\u0161ina \u00fatrapy pozd\u011bj\u0161\u00edho v\u011bzn\u011bn\u00ed nep\u0159e\u017eila. Konec II. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky byl i v Praze 7 prov\u00e1zen ozbrojen\u00fdm odporem m\u00edstn\u00edch obyvatel, pro kter\u00fd se v\u017eil n\u00e1zev Pra\u017esk\u00e9 povst\u00e1n\u00ed. Velice zn\u00e1m\u00e9 jsou bojov\u00e9 operace p\u0159i br\u00e1n\u011bn\u00ed Trojsk\u00e9ho mostu, kter\u00e9 byly n\u00e1sledn\u011b liter\u00e1rn\u011b i filmov\u011b zpracov\u00e1ny. Boje prob\u00edhaly i na \u0160tvanici, v okol\u00ed n\u00e1dra\u017e\u00ed Bubny nebo na Letensk\u00e9 pl\u00e1ni.<\/p>\r\n Ud\u00e1losti II. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky z\u00e1sadn\u00edm zp\u016fsobem zm\u011bnily Prahu 7, p\u0159edev\u0161\u00edm vzhledem ke slo\u017een\u00ed obyvatel na\u0161\u00ed m\u011bstsk\u00e9 \u010d\u00e1sti. Velk\u00e1 \u010d\u00e1st \u010dlen\u016f p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e9 \u017eidovsk\u00e9 men\u0161iny byla kv\u016fli zlo\u010dinn\u00e9 nacistick\u00e9 ideologii vyvra\u017ed\u011bna, n\u011bme\u010dt\u00ed obyvatel\u00e9 \u010dtvrti byli po v\u00e1lce odsunuti. Velk\u00e9 zm\u011bny p\u0159inesla i zm\u011bna re\u017eimu v roce 1948, kdy bylo prakticky zlikvidov\u00e1no soukrom\u00e9 podnik\u00e1n\u00ed, a v souladu s komunistickou ideologi\u00ed byla zest\u00e1tn\u011bna i v\u011bt\u0161ina soukrom\u00fdch \u010din\u017eovn\u00edch dom\u016f.<\/p>\r\n I tato doba ov\u0161em nesmazateln\u011b zm\u011bnila tv\u00e1\u0159 Prahy 7. Bezesporu v\u00fdznamn\u00fdm po\u010dinem byla stavba Letensk\u00e9ho tunelu na po\u010d\u00e1tku pades\u00e1t\u00fdch let, po des\u00edtk\u00e1ch let tak do\u0161lo k vy\u0159e\u0161en\u00ed probl\u00e9mu s p\u0159ekon\u00e1n\u00edm letensk\u00e9ho svahu pro dopravu. Dal\u0161\u00edmi infrastrukturn\u00ed stavbou t\u00e9to dek\u00e1dy byl most Jana \u0160vermy (dnes \u0160tef\u00e1nik\u016fv), kter\u00fd nahradil most Franti\u0161ka Josefa I. Tv\u00e1\u0159 Letn\u00e9 byla v\u00fdrazn\u011b zm\u011bn\u011bna d\u00edky budov\u00e1n\u00ed monument\u00e1ln\u00edho pomn\u00edku J. V. Stalina, kter\u00fd byl odhalen v roce 1955, aby byl o pouh\u00fdch sedm let pozd\u011bji odstran\u011bn. Koncem pades\u00e1t\u00fdch let byl do Letensk\u00fdch sad\u016f p\u0159em\u00edst\u011bn architektonicky kvalitn\u00ed restaura\u010dn\u00ed pavilon z v\u00fdstavy EXPO 58, dal\u0161\u00ed objekty z t\u00e9to v\u00fdstavy na\u0161ly sv\u00e9 m\u00edsto v are\u00e1lu V\u00fdstavi\u0161t\u011b. V\u00fdznamn\u00fdm z\u00e1sahem bylo budov\u00e1n\u00ed magistr\u00e1ly, kter\u00e1 na po\u010d\u00e1tku sedmdes\u00e1t\u00fdch let zcela zm\u011bnila p\u0159edmost\u00ed Hl\u00e1vkova mostu a p\u0159ilehlou oblast. V n\u011bkolika vln\u00e1ch tak\u00e9 prob\u011bhla postupn\u00e1 likvidace malebn\u00e9 \u010d\u00e1sti Prahy 7 \u2013 Z\u00e1tor, kter\u00e9 se rozkl\u00e1daly v oblasti od ulice Na Z\u00e1tor\u00e1ch sm\u011brem k Vltav\u011b. Nov\u00e1 panel\u00e1rna, dopravn\u00ed stavby a budov\u00e1n\u00ed stanice metra, n\u00e1dra\u017e\u00ed a autobusov\u00e9ho termin\u00e1lu p\u0159inesly z\u00e1nik t\u00e9to pitoreskn\u00ed \u010d\u00e1sti Prahy 7. Mezi poveden\u00e9 architektonick\u00e9 po\u010diny lze zcela jist\u011b \u0159adit Parkhotel od architekta Zde\u0148ka Edela<\/em> nebo planet\u00e1rium ve Stromovce od Jaroslava Fragnera<\/em>.<\/p>\r\n V roce 1960 do\u0161lo k reform\u011b spr\u00e1vn\u00edho uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed Prahy\u2013Hole\u0161ovice, Bubny a \u010d\u00e1st Buben\u010de si uchovaly svou sedmi\u010dku v n\u00e1zvu \u2013 nov\u011b je spravoval Obvodn\u00ed n\u00e1rodn\u00ed v\u00fdbor Praha 7. V sedmdes\u00e1t\u00fdch letech do\u0161lo ke dv\u011bma tragick\u00fdm ud\u00e1lostem, kter\u00e9 p\u0159es\u00e1hly hranice Prahy 7 \u2013 vra\u017eda osmi lid\u00ed \u0161\u00edlenou \u0159idi\u010dkou n\u00e1kladn\u00edho auta Olgou Hepnarovou v roce 1973 a obrovsk\u00fd po\u017e\u00e1r Veletr\u017en\u00edho pal\u00e1ce o rok pozd\u011bji. Voln\u00fd prostor Letensk\u00e9 pl\u00e1n\u011b vyu\u017e\u00edval komunistick\u00fd re\u017eim k nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edm ve\u0159ejn\u00fdm shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00edm, typicky pro vojensk\u00e9 p\u0159ehl\u00eddky nebo pro prvom\u00e1jov\u00e9 pr\u016fvody. Osmdes\u00e1t\u00e1 l\u00e9ta p\u0159inesla do Prahy 7 metro, v roce 1984 byly otev\u0159eny dv\u011b stanice \u2013 Vltavsk\u00e1 a Fu\u010d\u00edkova (dnes N\u00e1dra\u017e\u00ed Hole\u0161ovice). Vzniklo i nov\u00e9 spojen\u00ed Hole\u0161ovic se severem Prahy \u2013 most Barik\u00e1dn\u00edk\u016f.<\/p>\r\n Ani velk\u00e9 spole\u010densk\u00e9 zm\u011bny v roce 1989 se neobe\u0161ly bez Prahy 7, respektive bez Letensk\u00e9 pl\u00e1n\u011b. Pr\u00e1v\u011b zde se konalo n\u011bkolik obrovsk\u00fdch demonstrac\u00ed (25. a 26. 11. 1989), kter\u00e9 p\u0159edznamenaly zm\u011bnu pom\u011br\u016f v zemi. V listopadu 1990 prob\u011bhly prvn\u00ed svobodn\u00e9 demokratick\u00e9 komun\u00e1ln\u00ed volby, kter\u00e9 definitivn\u011b vr\u00e1tily Prahu 7 do spr\u00e1vy ob\u010dan\u016f skrze svobodn\u011b zvolen\u00e9 z\u00e1stupce.<\/p>\r\n V devades\u00e1t\u00fdch letech doch\u00e1z\u00ed k dal\u0161\u00edmu \u00fatlumu v\u00fdroby v Praze 7, v \u0161ir\u0161\u00edm centru m\u011bsta u\u017e logicky pr\u016fmysl ztr\u00e1c\u00ed sv\u00e9 m\u00edsto. Z\u00e1sadn\u00edm zp\u016fsobem se m\u011bn\u00ed i vlastnick\u00e9 vztahy\u00a0\u2013 \u0159ada dom\u016f se vr\u00e1tila zp\u011bt sv\u00fdm p\u016fvodn\u00edm vlastn\u00edk\u016fm, byla zah\u00e1jena privatizace bytov\u00e9ho fondu a podnikav\u00ed obyvatel\u00e9 za\u010dali otev\u00edrat vlastn\u00ed obchody, restaurace a nab\u00edzet \u0161irokou paletu slu\u017eeb.<\/p>\r\n Slibn\u00fd rozvoj \u010dtvrti zpomaluj\u00ed katastrof\u00e1ln\u00ed povodn\u011b, kter\u00e9 zas\u00e1hly Prahu 7 a velkou \u010d\u00e1st \u010cesk\u00e9 republiky v polovin\u011b srpna 2002. Pr\u016ftok vody ve Vltav\u011b byl \u0161esta\u0161edes\u00e1tkr\u00e1t v\u011bt\u0161\u00ed a hladina o v\u00edce ne\u017e osm metr\u016f v\u00fd\u0161e ne\u017e je obvykl\u00e9. Zaplaven byl kompletn\u011b cel\u00fd ostrov \u0160tvanice a velk\u00e1 \u010d\u00e1st doln\u00edch Hole\u0161ovic, kde byly po\u0161kozeny dv\u011b stovky dom\u016f. Tis\u00edce lid\u00ed bylo nutn\u00e9 evakuovat a naj\u00edt jim n\u00e1hradn\u00ed bydlen\u00ed. Zcela pod vodou se ocitla stanice metra Vltavsk\u00e1, zcela z\u00e1sadn\u011b byla po\u0161kozena Stromovka i spodn\u00ed \u010d\u00e1st are\u00e1lu V\u00fdstavi\u0161t\u011b. Celkov\u00e9 \u0161kody v Praze 7 p\u0159es\u00e1hly miliardu korun. Rozsah katastrofy p\u0159im\u011bl p\u0159edstavitele Prahy k rychlej\u0161\u00edmu dokon\u010den\u00ed protipovod\u0148ov\u00e9 ochrany \u2013 mobiln\u00ed z\u00e1brany tak byly pou\u017eity p\u0159i men\u0161\u00edch povodn\u00edch v b\u0159eznu 2006 a v l\u00e9t\u011b 2013, stejn\u011b jako p\u0159i \u0159ad\u011b cvi\u010den\u00ed.<\/p>\r\n Katastrof\u00e1ln\u00ed z\u00e1plavy tak\u00e9 paradoxn\u011b urychlily dal\u0161\u00ed p\u0159em\u011bnu Hole\u0161ovic v modern\u00ed \u010dtvr\u0165. Star\u00e9 pr\u016fmyslov\u00e9 are\u00e1ly se m\u011bn\u00ed v reziden\u010dn\u00ed obchodn\u00ed z\u00f3ny \u2013 p\u0159\u00edkladem \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 konverze budi\u017e are\u00e1l b\u00fdval\u00e9ho m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9ho pivovaru, objektu automatick\u00fdch parn\u00edch ml\u00fdn\u016f a dal\u0161\u00ed. V \u0159\u00edjnu roku 2008 utrp\u011bla Praha 7 dal\u0161\u00ed ztr\u00e1tu \u2013 zcela vyho\u0159elo lev\u00e9 k\u0159\u00eddlo Pr\u016fmyslov\u00e9ho pal\u00e1ce na V\u00fdstavi\u0161ti.<\/p>\r\n Od roku 2006 prob\u00edhaly pr\u00e1ce na stavb\u011b kontroverzn\u00edho tunelov\u00e9ho komplexu Blanka, kter\u00fd m\u011bl sv\u00e9st \u010d\u00e1st pozemn\u00ed dopravy do podzem\u00ed. Stavba byla po mnoha odkladech dokon\u010dena v roce 2015 a sv\u016fj \u00fa\u010del (minim\u00e1ln\u011b v Praze 7) splnila. V souvislosti s dokon\u010den\u00edm tunel\u016f byl tak\u00e9 otev\u0159en nov\u00fd Trojsk\u00fd most pro automobily a tramvaje. V posledn\u00edch letech je\u0161t\u011b zes\u00edlila v\u00fdstavba nov\u00fdch byt\u016f, zejm\u00e9na v Hole\u0161ovic\u00edch, a po\u010det obyvatel vytrvale stoup\u00e1. Praha 7 se st\u00e1v\u00e1 vyhled\u00e1van\u00fdm m\u00edstem pro \u017eivot v t\u011bsn\u00e9 bl\u00edzkosti centra metropole a z\u00e1rove\u0148 \u010dtvrt\u00ed s \u0161irokou \u0161k\u00e1lou kulturn\u00edch nebo sportovn\u00edch spolk\u016f a instituc\u00ed a mno\u017estv\u00edm komunitn\u00edch aktivit.<\/p>\r\n <\/p>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"[perex] Historii Prahy 7 je nutn\u00e9 vn\u00edmat z n\u011bkolika perspektiv. Ur\u010duj\u00edc\u00ed pro d\u011bjiny osad, ze kter\u00fdch se pozd\u011bji \u010dtvr\u0165 konstituovala, byla bl\u00edzkost metropole \u010cech, stejn\u011b jako poloha pobl\u00ed\u017e v\u00fdznamn\u00e9ho vodn\u00edho toku \u2013 \u0159eky Vltavy. Navzdory tomu se ale ob\u011b historick\u00e9 obce, tedy Hole\u0161ovice a Bubny, vyv\u00edjely po \u0159adu stolet\u00ed pom\u011brn\u011b odli\u0161n\u011b. [\/perex] Bubny P\u016fvodn\u00ed ves Bubny se rozkl\u00e1dala […]","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"parent":6113,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/pages\/6318"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/comments?post=6318"}],"version-history":[{"count":11,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/pages\/6318\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":30158,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/pages\/6318\/revisions\/30158"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/pages\/6113"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/media?parent=6318"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}Hole\u0161ovice<\/h2>\r\n
<\/h2>\r\n
Vznik modern\u00ed \u010dtvrti<\/h2>\r\n
Praha 7 v nov\u00e9 republice<\/h2>\r\n
Praha 7 za okupace<\/h2>\r\n
Pov\u00e1le\u010dn\u00fd v\u00fdvoj<\/h2>\r\n
Sou\u010dasn\u00e1 Praha 7<\/h2>\r\n