{"id":59361,"date":"2022-10-31T13:30:46","date_gmt":"2022-10-31T12:30:46","guid":{"rendered":"https:\/\/www.praha7.cz\/?page_id=59361"},"modified":"2024-10-11T12:20:54","modified_gmt":"2024-10-11T10:20:54","slug":"pametni-desky-a-pomniky","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.praha7.cz\/volny-cas-prehled\/o-praze-7\/pametni-desky-a-pomniky\/","title":{"rendered":"Pam\u011btn\u00ed desky a pomn\u00edky"},"content":{"rendered":"

[perex]<\/p>\r\n

B\u011bhem pom\u011brn\u011b kr\u00e1tk\u00e9, zato velice intenzivn\u00ed historie Prahy\u00a07 spojila sv\u016fj osud s\u00a0touto m\u011bstskou \u010d\u00e1st\u00ed \u0159ada v\u00fdznamn\u00fdch osobnost\u00ed. N\u011bkter\u00e9 z\u00a0nich se dokonce do\u010dkaly p\u0159ipomenut\u00ed tohoto vztahu v\u00a0podob\u011b pam\u011btn\u00ed desky. Zvl\u00e1\u0161tn\u00edm druhem p\u0159ipom\u00ednky jsou tak\u00e9 desky \u010di pomn\u00edky, kter\u00e9 odkazuj\u00ed k\u00a0v\u00fdznamn\u00fdm ud\u00e1lostem, je\u017e se v\u00a0na\u0161\u00ed \u010dtvrti odehr\u00e1ly.<\/p>\r\n

[\/perex]
\r\n
\r\nN\u00e1sleduj\u00edc\u00ed seznam pam\u011btn\u00edch desek a pomn\u00edk\u016f bude pr\u016fb\u011b\u017en\u011b aktualizov\u00e1n a dopl\u0148ov\u00e1n.<\/em>
\r\n
\r\n

\r\n
\r\n

\r\n \r\n Svatopluk \u010cech <\/i>\r\n <\/a>\r\n <\/h3>\r\n \r\n <\/div>\r\n\r\n
\r\n
\r\n
\r\n\u0160im\u00e1\u010dkova 908\/17<\/strong>
\r\nLetohradsk\u00e1 557\/44<\/strong><\/p>\r\n\r\n
\"\"<\/a>
Pam\u011btn\u00ed deska v \u0160im\u00e1\u010dkov\u011b ulici<\/figcaption><\/figure>\r\n\r\n

Zcela v\u00fdjime\u010dnou osobnost\u00ed v\u00a0kontextu p\u0159ipom\u00ednek na pam\u011btn\u00edch desk\u00e1ch v\u00a0Praze 7 je b\u00e1sn\u00edk a liter\u00e1t Svatopluk \u010cech. Autor legend\u00e1rn\u00edch V\u00fdlet\u016f pana Brou\u010dka nebo P\u00edsn\u00ed otroka toti\u017e v\u00a0na\u0161\u00ed m\u011bstsk\u00e9 \u010d\u00e1sti vyst\u0159\u00eddal t\u0159i, a budeme-li zahrnovat do Prahy 7 i Troju, tak dokonce \u010dty\u0159i adresy. \u017dil postupn\u011b v\u00a0domech v\u00a0Letohradsk\u00e9 \u010dp. 557 a Strojnick\u00e9 \u010dp. 707. V\u00a0posledn\u00edch letech \u017eivota, d\u011blil sv\u016fj pobyt mezi letn\u00ed vilu v\u00a0Troji (Pod Havr\u00e1nkou \u010dp. 134) a zimn\u00ed byt v dom\u011b na rohu \u0160im\u00e1\u010dkovy a Janovsk\u00e9ho (tehdy se tato \u010d\u00e1st ulice jmenovala U Kapli\u010dky) \u010dp. 908, kde tak\u00e9 v\u00a0ned\u011bli 23. \u00fanora 1908 zem\u0159el. Na tomto dom\u011b je um\u00edst\u011bna pam\u011btn\u00ed deska s\u00a0reli\u00e9fem, p\u0159ipom\u00ednka b\u00e1sn\u00edkova \u201epobytu\u201c v\u00a0letech je i na zm\u00edn\u011bn\u00e9m dom\u011b \u010dp. 557 v Letohradsk\u00e9 ulici, kde dnes s\u00eddl\u00ed Divadeln\u00ed klub Letka a stejnojmenn\u00e1 kav\u00e1rna.<\/p>\r\n

Svatopluk \u010cech sice p\u016fvodn\u011b vystudoval pr\u00e1va, jako koncipient v\u0161ak pracoval pouze do roku 1878, pot\u00e9 se zcela oddal \u010dinnosti na poli literatury. Ji\u017e od roku 1873 p\u016fsobil jako redaktor \u010dasopisu Lum\u00edr, v\u00a0roce 1879 spoluzalo\u017eil \u010dasopis Kv\u011bty, v\u00a0jeho\u017e redakci pak pracoval a\u017e do roku 1899. \u010cech byl ozna\u010dov\u00e1n za posledn\u00edho b\u00e1sn\u00edka obrozeneck\u00e9 doby, pat\u0159il do liter\u00e1rn\u00ed skupiny tzv. ruchovc\u016f voln\u011b sdru\u017een\u00fdch kolem almanachu Ruch.<\/p>\r\n

Na rozd\u00edl od mnoh\u00fdch koleg\u016f-liter\u00e1t\u016f se proslavil u\u017e b\u011bhem sv\u00e9ho \u017eivota, k\u00a0\u010demu\u017e jist\u011b napomohlo i jeho skromn\u00e9 a sm\u00ed\u0159liv\u00e9 vystupov\u00e1n\u00ed. \u017divot a d\u00edlo Svatopluka \u010cecha nep\u0159ipom\u00ednaj\u00ed v\u00a0Praze 7 jen pam\u011btn\u00ed desky, po b\u00e1sn\u00edkovi byla pojmenov\u00e1na je\u0161t\u011b za jeho \u017eivota v\u00a0roce 1901 v\u00fdznamn\u00e1 ulice v\u00a0Buben\u010di. Je\u0161t\u011b v\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed pocty se b\u00e1sn\u00edkovi dostalo n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f po jeho smrti, kdy byl nov\u00fd, secesn\u00ed most z\u00a0n\u00e1b\u0159e\u017e\u00ed pod Letnou nazv\u00e1n \u010cech\u016fv.<\/p>\r\n

Pam\u011btn\u00ed deska v\u00a0na dom\u011b v\u00a0\u0160im\u00e1\u010dkov\u011b ulici, kde Svatopluk \u010cech zem\u0159el, byla instalov\u00e1na 21. \u0159\u00edjna 1928. Jej\u00ed v\u00fdrobu a osazen\u00ed iniciovala zdej\u0161\u00ed pobo\u010dka Sokola a spolek Ob\u010dansk\u00e1 beseda Praha VII. Deska je spole\u010dn\u00fdm d\u00edle socha\u0159\u016f Jana Gabriela a Franti\u0161ka P\u0159\u00edtele a vyrobila ji zdej\u0161\u00ed kamenick\u00e1 firma Josefa Gabriela. Slavnostn\u00ed projev p\u0159i odhalov\u00e1n\u00ed pronesl spisovatel a liter\u00e1rn\u00ed kritik Franti\u0161ek Sekanina.<\/p>\r\n

Dal\u0161\u00ed pam\u011btn\u00ed deska p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed Svatopluka \u010cecha je instalov\u00e1na na rohov\u00e9m dom\u011b v\u00a0Letohradsk\u00e9 ulici \u010dp. 557 \/44. Zde b\u00e1sn\u00edk \u017eil v\u00a0letech 1890-95 a vytvo\u0159il zde slavnou alegorickou po\u00e9mu P\u00edsn\u011b otroka. Desku sem nechala instalovat Spole\u010dnost Svatopluka \u010cecha v\u00a0z\u00e1\u0159\u00ed 1938.<\/p>\r\n\r\n

\"\"<\/a>
Pam\u011btn\u00ed deska v Letohradsk\u00e9 ulici<\/figcaption><\/figure>\r\n\r\n

<\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n

\r\n
\r\n

\r\n \r\n Franti\u0161ek Nov\u00e1k <\/i>\r\n <\/a>\r\n <\/h3>\r\n \r\n <\/div>\r\n\r\n
\r\n
\r\n
\r\nJankovcova 43\/35<\/strong><\/p>\r\n\r\n
\"\"<\/a>
Pam\u011btn\u00ed deska v Jankovcov\u011b ulici<\/figcaption><\/figure>\r\n\r\n

Pam\u011btn\u00ed deska na dom\u011b p\u0159ipom\u00edn\u00e1 leteck\u00e9 eso a \u201eKr\u00e1le vzduchu\u201c nadporu\u010d\u00edka Franti\u0161ka Nov\u00e1ka, kter\u00fd v\u00a0dom\u011b bydlel p\u0159ed sv\u00fdm odchodem do exilu. Franti\u0161ek Nov\u00e1k se narodil v\u00a0roce 1902 v\u00a0Sokol\u010di u Pod\u011bbrad. Ve sv\u00fdch dvaceti letech vstoupil do arm\u00e1dy, od roku 1923 slou\u017eil u letectva. Od roku 1925 p\u016fsobil jako instruktor leteck\u00e9 akrobacie p\u0159i pilotn\u00ed \u0161kole v\u00a0Chebu. Z\u00e1rove\u0148 reprezentoval \u010ceskoslovensko na mezin\u00e1rodn\u00edch sout\u011b\u017e\u00edch v\u00a0leteck\u00e9 akrobacii. Na neofici\u00e1ln\u00edm mistrovstv\u00ed sv\u011bta konan\u00e9 v\u00a0\u010dervnu 1934 ve francouzsk\u00e9m Vincennes obsadil \u010dtvrt\u00e9 m\u00edsto. Na podzim t\u00e9ho\u017e roku nav\u0161t\u00edvil a p\u0159edvedl sv\u00e9 um\u011bn\u00ed ve \u0160pan\u011blsku a Portugalsku. Zde mu byl ud\u011blen \u010destn\u00fd pilotn\u00ed odznak a ud\u011blen vysok\u00fd \u0159\u00e1d Cristo. V\u00a0\u010dervenci 1937 vyhr\u00e1l t\u0159i kategorie na z\u00e1vodech ve \u0161v\u00fdcarsk\u00e9m Curychu. N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed rok absolvoval turn\u00e9 po Francii, b\u011bhem kter\u00e9ho p\u0159edvedl sv\u00e9 um\u011bn\u00ed. V\u00a0druh\u00e9 polovin\u011b t\u0159ic\u00e1t\u00fdch let l\u00e9tal na stroj\u00edch dom\u00e1c\u00ed zna\u010dky AVIA (na typech A\u2014122 nebo B-422).
\r\nPo vzniku protektor\u00e1tu \u010cechy a Morava odjel Nov\u00e1k do Francie, kde dal sv\u016fj um i zku\u0161enosti k\u00a0dispozici francouzsk\u00e9mu letectvu (Arme\u00e9 de l\u00b4Air). Na podzim 1939 mu byla diagnostikov\u00e1na rakovina \u017ealudku. Zem\u0159el v\u00a0dubnu 1940 po t\u011b\u017ek\u00e9 operaci. T\u011bsn\u011b p\u0159ed smrt\u00ed byl pov\u00fd\u0161en na kapit\u00e1na, pozd\u011bji in memoriam na majora a plukovn\u00edka. V\u00a0roce 2002 byly ostatky Franti\u0161ka Nov\u00e1ka p\u0159evezeny z\u00a0Francie a ulo\u017eeny v\u00a0rodinn\u00e9 hrobce ve st\u0159edo\u010desk\u00e9 Sokol\u010di.<\/p>\r\n

Pam\u011btn\u00ed deska na dom\u011b v\u00a0ulici Jankovcova byla odhalena v\u00a0ned\u011bli dne 27. dubna 1947. Slavnostn\u00edho aktu se z\u00fa\u010dastnili v\u00fdznamn\u00ed d\u016fstojn\u00edci tehdej\u0161\u00ed \u010ds. arm\u00e1dy \u2013 nap\u0159. gener\u00e1l Bohumil Bo\u010dek (1894-1952), kter\u00fd byl pozd\u011bji ve vykonstruovan\u00e9m procesu odsouzen na do\u017eivot\u00ed nebo velitel letectva, gener\u00e1l Alois Vicherek (1892-1956). Nechyb\u011bli ani z\u00e1stupci zahrani\u010dn\u00edch diplomat\u016f \u2013 lega\u010dn\u00ed rada polsk\u00e9ho velvyslanectv\u00ed Krajecki nebo vojensk\u00fd ata\u0161\u00e9 francouzsk\u00e9 ambas\u00e1dy gener\u00e1l Plipo. Franti\u0161ku Nov\u00e1kovi byl tak\u00e9 ud\u011blen in memoriam \u010deskoslovensk\u00fd v\u00e1le\u010dn\u00fd k\u0159\u00ed\u017e a polsk\u00fd v\u00e1le\u010dn\u00fd k\u0159\u00ed\u017e.<\/p>\r\n\r\n

\"\"<\/a>
npor. Franti\u0161ek Nov\u00e1k<\/figcaption><\/figure>\r\n\r\n

<\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n

\r\n
\r\n

\r\n \r\n Anton\u00edn Slav\u00ed\u010dek <\/i>\r\n <\/a>\r\n <\/h3>\r\n \r\n <\/div>\r\n\r\n
\r\n
\r\n
\r\nDobrovsk\u00e9ho 646\/9<\/strong><\/p>\r\n\r\n
\"\"<\/a>
Pam\u011btn\u00ed deska v Dobrovsk\u00e9ho ulici<\/figcaption><\/figure>\r\n\r\n

Mal\u00ed\u0159 Anton\u00edn Slav\u00ed\u010dek byl bezesporu jedn\u00edm z\u00a0nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch um\u011blc\u016f, kte\u0159\u00ed spojili sv\u016fj osud s Prahou 7, resp. Letnou. Pra\u017esk\u00fd rod\u00e1k Slav\u00ed\u010dek je pova\u017eov\u00e1n za pion\u00fdra \u010desk\u00e9ho impresionsimu. Studoval v\u00a0letech 1877-1899 na v\u00fdtvarn\u00e9 akademii pod veden\u00edm Julia Ma\u0159\u00e1ka. Studium \u010dasto p\u0159eru\u0161oval, nav\u00edc se odklonil od ma\u0159\u00e1kovsk\u00e9ho realismu. V roce 1895 pojal za man\u017eelku Bohumilu Brynychovou, kter\u00e1 poch\u00e1zela z\u00a0bohat\u00e9 sedl\u00e1ck\u00e9 rodiny, man\u017eel\u00e9 tak netrp\u011bli hmotn\u00fdm nedostatkem. Z\u00a0man\u017eelstv\u00ed vze\u0161ly t\u0159i d\u011bti \u2013 Eva, Ji\u0159\u00ed a Jan. Slav\u00ed\u010dek se ve sv\u00e9 tvorb\u011b zab\u00fdval zejm\u00e9na krajinomalbou \u2013 nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed d\u00edla vznikala b\u011bhem pobyt\u016f v\u00a0Kameni\u010dk\u00e1ch u Hlinska. Od roku 1905 se za\u010dal tak\u00e9 v\u011bnovat pra\u017esk\u00fdm motiv\u016fm. Do pavilonu hlavn\u00edho m\u011bsta Prahy v\u00fdstavu \u017eivnostensk\u00e9 a obchodn\u00ed komory v\u00a0roce 1908 namaloval dv\u011b rozm\u011brn\u00e1 pl\u00e1tna \u2013 pohledy na Prahu \u2013 z\u00a0L\u00e1dv\u00ed a Letn\u00e9. Po t\u00e9to v\u00fdznamn\u00e9 akci zas\u00e1hly Slav\u00ed\u010dka t\u011b\u017ekosti v\u00a0osobn\u00edm \u017eivot\u011b. Onemocn\u011bla mu man\u017eelka, ale p\u0159edev\u0161\u00edm v\u00a0srpnu 1909 prod\u011blal z\u00e1chvat mrtvice, kter\u00fd zp\u016fsobil ochrnut\u00ed prav\u00e9 poloviny t\u011bla. Mal\u00ed\u0159 se sice pomalu zotavoval, ale ztr\u00e1tu mo\u017enosti tvo\u0159it nakonec vy\u0159e\u0161il dobrovoln\u00fdm odchodem ze \u017eivota. Vdova Bohumila se provdala za mal\u00ed\u0159e a Herberta Masaryka, syna pozd\u011bj\u0161\u00edho prezidenta. Man\u017eel\u00e9 tak\u00e9 \u017eili na Letn\u00e9 (v ulici Nad Kr\u00e1lovskou oborou), i Herbert ale um\u00edr\u00e1 brzy \u2013 v\u00a0roce 1915.\u00a0
\r\n
\r\nSyn Jan (1900-1970) nav\u00e1zal na otcovu profesi a stal se mal\u00ed\u0159em, Ji\u0159\u00ed (1901-1957) byl st\u0159iha\u010d, re\u017eis\u00e9r a sc\u00e9n\u00e1rista. Dcera Eva se provdala za voj\u00e1ka a spisovatele Rudolfa Medka. I jejich syn a Slav\u00ed\u010dk\u016fv vnuk Mikul\u00e1\u0161 se stal uzn\u00e1van\u00fdm mal\u00ed\u0159em, jeho bratr Ivan (1925-2010) p\u016fsobil jako novin\u00e1\u0159 a pozd\u011bji jako kancl\u00e9\u0159 prezidenta V\u00e1clava Havla. Pam\u011btn\u00ed deska byla na d\u016fm v\u00a0Dobrovsk\u00e9ho ulici \u010d. 646 instalov\u00e1na na ja\u0159e 1950 u p\u0159\u00edle\u017eitosti 40. v\u00fdro\u010d\u00ed mal\u00ed\u0159ovy smrti. Tvo\u0159\u00ed ji zejm\u00e9na busta, kterou vytvo\u0159il mal\u00ed\u0159\u016fv p\u0159\u00edtel, socha\u0159 Josef Ma\u0159atka.<\/p>\r\n\r\n

\"\"<\/a>
Mal\u00ed\u0159 Anton\u00edn Slav\u00ed\u010dek ve sv\u00e9m ateli\u00e9ru<\/figcaption><\/figure>\r\n\r\n

V\u00edce se o \u017eivot\u011b Anton\u00edna Slav\u00ed\u010dka dozv\u00edte v \u010dl\u00e1nku z Hobuletu Tul\u00e1k krajinou<\/a>.\u00a0<\/p>\r\n

<\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n

\r\n
\r\n

\r\n \r\n Ivan Sekanina <\/i>\r\n <\/a>\r\n <\/h3>\r\n \r\n <\/div>\r\n\r\n
\r\n
\r\n
\r\nUm\u011bleck\u00e1 310\/2<\/strong><\/p>\r\n\r\n
\"\"<\/a>
Pam\u011btn\u00ed deska s bustou v Um\u011bleck\u00e9 ulici<\/figcaption><\/figure>\r\n\r\n

Pam\u011btn\u00ed deska a busta na dom\u011b p\u0159ipom\u00edn\u00e1, \u017ee zde v letech 1936-38 \u017eil levicov\u00fd intelektu\u00e1l, pr\u00e1vn\u00edk a publicista Dr. Ivan Sekanina. Narodil se v rodin\u011b gymnazi\u00e1ln\u00edho profesora. Studoval na gymn\u00e1ziu v Nov\u00e9m M\u011bst\u011b na Morav\u011b, kde se sezn\u00e1mil s Ji\u0159\u00edm Wolkerem. Po absolutoriu pr\u00e1vnick\u00e9 fakulty vstoupil v roce 1925 do komunistick\u00e9 strany, z\u00e1rove\u0148 se stal obh\u00e1jcem strany i jej\u00edho den\u00edku Rud\u00e9 pr\u00e1vo. Anga\u017eoval se ve zmanipulovan\u00e9m procesu s G. Dimitrovem, kter\u00fd byl obvin\u011bn ze \u017eh\u00e1\u0159sk\u00e9ho \u00fatoku na \u0158\u00ed\u0161sk\u00fd sn\u011bm v Berl\u00edn\u011b. V jednom ze souvisej\u00edc\u00edch proces\u016f cht\u011bl obhajovat b\u00fdval\u00e9ho poslance E. Toglera, ale n\u011bmeck\u00e1 justice to nepovolila. Ve t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech se anga\u017eoval v cel\u00e9 \u0159ad\u011b levicov\u00fdch a antifa\u0161istick\u00fdch organizac\u00edch \u2013 Socialistick\u00e9 akademie, Lev\u00e9 fronty, V\u00fdboru na pomoc demokratick\u00e9mu \u0160pan\u011blsku nebo Ligy pro lidsk\u00e1 pr\u00e1va. V roce 1938 byl jedn\u00edm z inici\u00e1tor\u016f vlasteneck\u00e9 peti\u010dn\u00ed akce \u201eV\u011brni z\u016fstaneme\u201c. Spolu s filosofem Josefem Fischerem \u00fadajn\u011b sestavil text petice. Po obsazen\u00ed zbytk\u016f R\u010cS byl hned 16. b\u0159ezna 1939 zat\u010den a transportov\u00e1n do koncentra\u010dn\u00edho t\u00e1bora Sachsenhausen, kde byl 21. kv\u011btna 1940 umu\u010den. Ve\u0159ejn\u011b aktivn\u00ed a \u010dinn\u00e1 byla i Sekaninova man\u017eelka Getruda Sekaninov\u00e1- \u010cakrtov\u00e1. Pracovala v Sekaninov\u011b kancel\u00e1\u0159i, po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce byla politicky \u010dinn\u00e1. Po roce 1968 se za\u010dala anga\u017eovat v disentu, podepsala Chartu 77.<\/p>\r\n

Pam\u011btn\u00ed deska s bustou JUDr. Ivana Sekaniny byla odhalena na dom\u011b \u010dp. 310\/ 2 v ulici Um\u011bleck\u00e1\u00a0 na podzim 1960 u p\u0159\u00edle\u017eitosti Sekaninov\u00fdch nedo\u017eit\u00fdch \u0161edes\u00e1t\u00fdch narozenin. Busta byla zhotovena podle n\u00e1vrhu socha\u0159ky Ta\u0165\u00e1ny Konstantinov\u00e9 \u2013 Schindlerov\u00e9.
\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n

\r\n
\r\n

\r\n \r\n Juraj Josip Strossmayer <\/i>\r\n <\/a>\r\n <\/h3>\r\n \r\n <\/div>\r\n\r\n
\r\n
\r\n
\r\nStrossmayerovo n\u00e1m\u011bst\u00ed 978\/3<\/strong><\/p>\r\n\r\n
\"\"<\/a>
Pam\u011btn\u00ed deska na Strossmayerov\u011b n\u00e1m\u011bst\u00ed<\/figcaption><\/figure>\r\n\r\n

Pam\u011btn\u00ed deska je v\u011bnov\u00e1na Juraji Josipu Strossmayerovi, po kter\u00e9m je tak\u00e9 pojmenov\u00e1no n\u00e1m\u011bst\u00ed, kde se p\u0159ipom\u00ednka nach\u00e1z\u00ed. Strossmayer se narodil 4. \u00fanora 1815 v Osijeku v tehdej\u0161\u00ed Slavonii. Po absolutoriu gymn\u00e1zia v Dakovu studoval filosofii a pozd\u011bji kn\u011b\u017esk\u00fd semin\u00e1\u0159 v Pe\u0161ti, kde se tak\u00e9 sezn\u00e1mil s Janem Koll\u00e1rem. V roce 1838 byl vysv\u011bcen na kn\u011bze, jeho prvn\u00edm p\u016fsobi\u0161t\u011bm byl Petrovaradin v dne\u0161n\u00edm Srbsku. V roce 1840 za\u010dal studovat na presti\u017en\u00edm v\u00edde\u0148sk\u00e9m kn\u011b\u017esk\u00e9m semin\u00e1\u0159i Augustineu, kde z\u00edskal doktor\u00e1t. Posl\u00e9ze se stal profesorem n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed a vicerektorem semin\u00e1\u0159e v Djakov\u011b. V revolu\u010dn\u00edm roce 1848 podporoval chorvatsk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed uv\u011bdom\u011bn\u00ed a z\u00e1jmy proti snah\u00e1m o ma\u010farizaci slovansk\u00fdch n\u00e1rod\u016f v regionu. V roce listopadu 1848 se stal djakovsk\u00fdm biskupem, nad\u00e1le podporoval my\u0161lenku n\u00e1rodn\u00ed i n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 tolerance. Byl tak\u00e9 v\u00fdznamn\u00fdm mecen\u00e1\u0161em \u2013 p\u016fsobil v Matici ilirsk\u00e9, podporoval vyd\u00e1v\u00e1n\u00ed chorvatsk\u00fdch knih, z\u0159izoval nadace umo\u017e\u0148uj\u00edc\u00ed studium talentovan\u00fdch krajan\u016f. Z\u00e1sadn\u00edm zp\u016fsobem p\u0159isp\u011bl k z\u0159\u00edzen\u00ed charv\u00e1tsk\u00e9 univerzity v Z\u00e1h\u0159ebu (1874), v\u011bnoval celou \u0159adu obraz\u016f ze sv\u00e9 sb\u00edrky do vznikaj\u00edc\u00ed galerie v Z\u00e1h\u0159ebu. Strossmayer byl aktivn\u00ed i v politice, od roku 1860 byl \u010dlenem \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9 rady (rakousk\u00fd parlament), po roce 1867 vystupoval proti rakousko – uhersk\u00e9mu dualismu. Usiloval i o p\u0159ibl\u00ed\u017een\u00ed katolick\u00e9 c\u00edrkve a modern\u00ed spole\u010dnosti, na vatik\u00e1nsk\u00e9m koncilu v letech 1869 -70 nap\u0159. vystupoval proti dogmatu o neomylnosti pape\u017esk\u00e9 autority. P\u016fvodn\u011b tak\u00e9 propagoval tak\u00e9 my\u0161lenku konfederace slovansk\u00fdch balk\u00e1nsk\u00fdch n\u00e1rod\u016f (v\u010detn\u011b Bulharska), ale postupn\u011b ji opustil. Jedna z nejv\u011bt\u0161\u00edch postav modern\u00edch chorvatsk\u00fdch d\u011bjin zem\u0159ela 8. dubna 1905. Pam\u011btn\u00ed deska byla odhalena 14. \u00fanora 2015 za \u00fa\u010dasti p\u0159edsedy chorvatsk\u00e9ho parlamentu Bo\u017eo Petrova.<\/p>\r\n

Velice zaj\u00edmav\u00e1 je tak\u00e9 anab\u00e1ze s pojmenov\u00e1n\u00edm asi nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edho n\u00e1m\u011bst\u00ed v Praze 7 po chorvatsk\u00e9m biskupovi. P\u016fvodn\u011b se n\u00e1m\u011bst\u00ed v letech 1908 \u2013 1925 naz\u00fdvalo Bubensk\u00fdm, ov\u0161em mezi zdej\u0161\u00edmi obyvateli se v\u017eilo pojmenov\u00e1n\u00ed \u201eP\u0159ed kostelem\u201c. V roce 1925 pak dostalo n\u00e1m\u011bst\u00ed jm\u00e9no po Strossmayerovi, Praha si tak m\u011bla p\u0159ipomenout 110 let od narozen\u00ed a 20 let od \u00famrt\u00ed v\u00fdznamn\u00e9ho buditele a \u201ep\u0159\u00edtele \u010cech\u016f\u201c. To ale nesta\u010dilo, nedaleko vznikla ve stejn\u00e9m i Strossmayerova ulice, ta ov\u0161em od roku 1947 dodnes nese jm\u00e9no Farsk\u00e9ho.<\/p>\r\n\r\n

\"\"<\/a>
Juraj Josip Strossmayer (1815\u20131905)<\/figcaption><\/figure>\r\n\r\n

N\u00e1zev n\u00e1m\u011bst\u00ed kupodivu \u201ep\u0159e\u017eil\u201c i obdob\u00ed protektor\u00e1tu, kdy byly v Praze p\u0159ejmenov\u00e1ny stovky ulic. V roce 1961 pak dostalo n\u00e1m\u011bst\u00ed jm\u00e9no po komunistick\u00e9m novin\u00e1\u0159i a ideologovi V\u00e1clavu Kopeck\u00e9m (1897-1961). V obdob\u00ed Pra\u017esk\u00e9ho jara do\u0161lo k p\u0159ejmenov\u00e1n\u00ed zp\u011bt na Strossmyerovo n\u00e1m\u011bst\u00ed. Traduje se, \u017ee \u201e\u010dachry\u201c s pojmenov\u00e1n\u00edm n\u00e1m\u011bst\u00ed inspirovaly sc\u00e9n\u00e1ristu Jaroslava Dietla p\u0159i vym\u00fd\u0161len\u00ed jm\u00e9na pro postavu Dr. \u0160trosmajera v pod\u00e1n\u00ed Milo\u0161e Kopeck\u00e9ho v legend\u00e1rn\u00edm seri\u00e1lu Nemocnice na kraji m\u011bsta.
\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n

\r\n
\r\n

\r\n \r\n pomn\u00edk studentsk\u00e9 koleje Kolonka <\/i>\r\n <\/a>\r\n <\/h3>\r\n \r\n <\/div>\r\n\r\n
\r\n
\r\n
\r\n\u0160pejchar, obrati\u0161t\u011b tramvaj\u00ed<\/strong><\/p>\r\n\r\n
\"\"<\/a>
Obelisk p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed existenci Kolonky na \u0160pejcharu<\/figcaption><\/figure>\r\n\r\n

\u201eZde st\u00e1la studentsk\u00e1 kolonie na Letn\u00e9 Kolonka – ba\u0161ta pokrokov\u00e9 inteligence\u201c<\/em> stoj\u00ed na obelisku, kter\u00fd stoj\u00ed uprost\u0159ed tramvajov\u00e9 smy\u010dky na \u0160pejcharu. Po prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce \u010delila mlad\u00e1 \u010ds. republika cel\u00e9 \u0159ad\u011b probl\u00e9m\u016f. Jeden z nich byl i pal\u010div\u00fd nedostatek byt\u016f. To se samoz\u0159ejm\u011b t\u00fdkalo i vysoko\u0161kolsk\u00fdch student\u016f. V z\u00e1\u0159\u00ed 1920 se proto zde z iniciativy profesora pra\u017esk\u00e9 vysok\u00e9 \u0161koly technick\u00e9 Jana Z\u00e1horsk\u00e9ho za\u010dal stav\u011bt are\u00e1l studentsk\u00fdch kolej\u00ed. Z\u00e1kladn\u00ed my\u0161lenkou bylo, \u017ee sv\u00e9 domovy si studenti vystav\u011bj\u00ed sami. Pozemky na stavbu v\u011bnovalo hlavn\u00ed m\u011bsto, v\u00fdznamnou subvenci poskytlo i ministerstvo soci\u00e1ln\u00ed p\u00e9\u010de, finan\u010dn\u011b p\u0159isp\u011bl i prezident Masaryk, \u0159ada firem poskytla materi\u00e1l zdarma \u010di s velkou slevou. Are\u00e1l s celkem deseti pavilony navrhl mlad\u00fd architekt Milo\u0161 Van\u011b\u010dek (1889-1954). Na za\u010d\u00e1tku zde pracovalo a\u017e p\u011bt stovek dobrovoln\u00edk\u016f, po \u010dase ale nad\u0161en\u00ed opadlo. Nakonec se poda\u0159ilo are\u00e1l dostav\u011bt a do dev\u00edti pavilon\u016f se ve dvou vln\u00e1ch (v z\u00e1\u0159\u00ed 1921 a v lednu 1922) nast\u011bhovalo v\u00edce ne\u017e \u0161est stovek student\u016f. Hlavn\u00ed vchod do are\u00e1lu byl z Badeniho ulice, vedlej\u0161\u00ed pak z Belcerdiho (Milady Hor\u00e1kov\u00e9). U\u017e v prvn\u00ed desetilet\u00ed existence bydlela v Kolonce cel\u00e1 \u0159ada (pozd\u011bji) slavn\u00fdch osobnost\u00ed \u2013 liter\u00e1ti A. C. Nor, Jan \u0160nobr nebo Vil\u00e9m Z\u00e1vada, i dal\u0161\u00ed um\u011blci – mal\u00ed\u0159i Franti\u0161ek K\u0159\u00ed\u017e, V\u00e1clav Trefil nebo Jan Brukner, socha\u0159i Karel Lenhart, Cyril Zatloukal nebo pr\u016fkopn\u00edk multimedi\u00e1ln\u00edho kinetick\u00e9ho um\u011bn\u00ed Zden\u011bk Pe\u0161\u00e1nek. V prosinci 1927 postihl jeden z pavilon\u016f po\u017e\u00e1r, d\u00edky \u00fasil\u00ed zdej\u0161\u00edch obyvatel se jej rychle poda\u0159ilo obnovit. V druh\u00e9 polovin\u011b t\u0159ic\u00e1t\u00fdch let, p\u0159esn\u011bji \u0159e\u010deno v roce 1937, do\u0161lo k demolici \u010dty\u0159 pavilon\u016f \u2013 zab\u00edraly toti\u017e m\u00edsto pro pl\u00e1novanou (a nikdy neuskute\u010dn\u011bnou) stavbu St\u00e1tn\u00ed galerie. 17. listopadu 1939 byla pozat\u00fdk\u00e1na cel\u00e1 \u0159ada zdej\u0161\u00edch obyvatel \/ student\u016f a internov\u00e1na v koncentra\u010dn\u00edm t\u00e1bo\u0159e Oranienburg. Cel\u00fd are\u00e1l pak zabraly n\u011bmeck\u00e9 okupa\u010dn\u00ed org\u00e1ny. Po v\u00e1lce se sem vr\u00e1tili studenti a Kolonka fungovala jako kolej a\u017e do poloviny sedmdes\u00e1t\u00fdch let, kde zde vznikla tramvajov\u00e1 smy\u010dka. Pam\u00e1tn\u00edk koleji Kolonka byl odhalen p\u0159\u00edzna\u010dn\u011b – 17. listopadu 1989, jen p\u00e1r hodin p\u0159ed ud\u00e1lostmi na N\u00e1rodn\u00ed t\u0159\u00edd\u011b.<\/p>\r\n\r\n

\"\"<\/a>
Objekty Kolonky<\/figcaption><\/figure>\r\n\r\n

<\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n

\r\n
\r\n

\r\n \r\n ob\u011btem holocaustu <\/i>\r\n <\/a>\r\n <\/h3>\r\n \r\n <\/div>\r\n\r\n
\r\n
\r\n
\r\nVeletr\u017en\u00ed 1502\/20<\/strong><\/p>\r\n\r\n
\"\"<\/a>
pam\u011btn\u00ed deska p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed existenci interna\u010dn\u00edho t\u00e1bora<\/figcaption><\/figure>\r\n\r\n

 <\/p>\r\n

Velice neblahou a tragickou kapitolu v d\u011bjin\u00e1ch hlavn\u00edho m\u011bsta p\u0159ipom\u00edn\u00e1 pam\u011btn\u00ed deska um\u00edst\u011bn\u00e1 nedaleko b\u00fdval\u00e9ho Parkhotelu (dnes Mama Shelter). V obdob\u00ed protektor\u00e1tu zde okupa\u010dn\u00ed org\u00e1ny z\u0159\u00eddily sb\u011brn\u00fd t\u00e1bor pro obyvatele \u017eidovsk\u00e9ho p\u016fvodu z Prahy a okol\u00ed. Ozna\u010doval se jako Radiotrh, tento n\u00e1zev m\u011bl sv\u016fj p\u016fvod u\u017e v p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e9m obdob\u00ed- tehdy se tak naz\u00fdvala \u010d\u00e1st zdej\u0161\u00edho tzv. nov\u00e9ho v\u00fdstavi\u0161t\u011b, kde se prod\u00e1vala elektronika. Odsud, resp. z bl\u00edzk\u00e9ho n\u00e1dra\u017e\u00ed Praha-Bubny byly vypravov\u00e1ny transporty do ghetta v Lod\u017ei a zejm\u00e9na do Terez\u00edna. Deportovan\u00ed v\u011bt\u0161inou str\u00e1vili v Radiotrhu dva a\u017e t\u0159i dny ve velice \u0161patn\u00fdch hygienick\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch a z\u00e1rove\u0148 zde p\u0159i\u0161li o zbytky cennost\u00ed a dal\u0161\u00edch osobn\u00edch v\u011bc\u00ed. Museli zde tak\u00e9 odevzdat doklady kl\u00ed\u010de od sv\u00fdch byt\u016f. Od \u0159\u00edjna 1941 do b\u0159ezna 1945 tak bylo z t\u00e1bora v Radiotrhu odvezeno v 69 transportech t\u00e9m\u011b\u0159 p\u011bt des\u00edtek tis\u00edc lid\u00ed \u017eidovsk\u00e9ho p\u016fvodu (z toho deset tis\u00edc mladistv\u00fdch), z nich\u017e v\u011bt\u0161ina se nedo\u017eila konce v\u00e1lky.<\/p>\r\n

Autorem pam\u011btn\u00ed desky je socha\u0159 B\u0159etislav Benda (1897-1983).
\r\n
\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n

\r\n
\r\n

\r\n \r\n Rainer Maria Rilke <\/i>\r\n <\/a>\r\n <\/h3>\r\n \r\n <\/div>\r\n\r\n
\r\n
\r\n
\r\n\u0158ez\u00e1\u010dovo n\u00e1m\u011bst\u00ed<\/strong>
\r\n
\r\n<\/p>\r\n\r\n
\"\"<\/a>
p\u0159ipom\u00ednka b\u00e1sn\u00edka Rilkeho na \u0158ez\u00e1\u010dov\u011b n\u00e1m\u011bst\u00ed<\/figcaption><\/figure>\r\n\r\n


\r\nPom\u011brn\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u00ed m\u00edsto p\u0159ipom\u00ednky \u017eivota a d\u00edla v\u00fdznamn\u00e9ho pra\u017esk\u00e9ho rod\u00e1ka Raniera Maria Rilkeho se nach\u00e1z\u00ed na \u0158ez\u00e1\u010dov\u011b n\u00e1m\u011bst\u00ed. Rilke se narodil v prosinci 1875 v rodin\u011b n\u011bmeck\u00e9ho \u017eelezni\u010dn\u00edho \u00fa\u0159edn\u00edka. K poezii jej p\u0159ivedla matka \u017dofie, milovnice d\u00edla Friedricha Schillera. Rilke nejprve studoval v Hranic\u00edch na Morav\u011b d\u016fstojnickou \u0161kolu, pozd\u011bji humanitn\u00ed obory na univerzit\u00e1ch v Mnichov\u011b a v Praze. Prahu definitivn\u011b opou\u0161t\u00ed v roce 1896, ale ovzdu\u0161\u00ed rodn\u00e9ho m\u011bsta se obecn\u011b p\u0159ipisuje velk\u00fd vliv na jeho tvorbu. Rilke proslul sv\u00fdmi zn\u00e1mostmi se \u0161lechti\u010dnami, \u010dasto vyu\u017e\u00edval jejich \u201ez\u00e1zem\u00ed\u201c. Jednou z nich byla i baronka Sidonie N\u00e1dhern\u00e1, kterou nav\u0161t\u011bvoval na z\u00e1mku Vrchotovy Janovice. Psal zejm\u00e9na b\u00e1sn\u011b, v men\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e i pr\u00f3zu. Sv\u016fj \u010desk\u00fd p\u016fvod reflektoval zejm\u00e9na v knize Dv\u011b pra\u017esk\u00e9 pov\u00eddky (1898) nebo b\u00e1snick\u00e9 sb\u00edrce Larenopfer (1896), kde vyjad\u0159uje obdiv k \u010desk\u00e9 lidov\u00e9 p\u00edsni i k zdej\u0161\u00edm liter\u00e1t\u016fm (Vrchlick\u00fd, Zeyer apod.). Vrchol Rilkeho b\u00e1snick\u00e9 tvorby (sb\u00edrky Elegie z Dunia nebo Sonety Orfeovi) p\u0159ich\u00e1z\u00ed po prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce, kdy \u017eil autor p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b ve \u0160v\u00fdcarsku. Zde tak\u00e9 v prosinci 1926 um\u00edr\u00e1. Vztah Rilkeho k Praze 7 nen\u00ed z dostupn\u00fdch zdroj\u016f z\u0159ejm\u00fd.
\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n

\r\n
\r\n

\r\n \r\n Vladivoj Tomek <\/i>\r\n <\/a>\r\n <\/h3>\r\n \r\n <\/div>\r\n\r\n
\r\n
\r\n
\r\nDukelsk\u00fdch hrdin\u016f 349\/15 <\/strong>
\r\n
\r\n<\/p>\r\n\r\n
\"\"<\/a>
Deska v\u011bnovan\u00e1 Vladivoji Tomkovi<\/figcaption><\/figure>\r\n\r\n

Pam\u011btn\u00ed deska p\u0159ipom\u00edn\u00e1 pam\u00e1tku Vladivoje Tomka (1933-1960), kter\u00fd je pova\u017eov\u00e1n za posledn\u00edho popraven\u00e9ho z\u00a0politick\u00fdch d\u016fvod\u016f b\u011bhem komunistick\u00e9ho re\u017eimu. Skaut Tomek studoval na zdej\u0161\u00edm La Guardiov\u011b gymn\u00e1ziu (dnes Z\u0160 Strossmayerovo n\u00e1m\u011bst\u00ed), po jeho zru\u0161en\u00ed p\u0159estoupil na francouzsk\u00e9 gymn\u00e1zium v\u00a0Truhl\u00e1\u0159sk\u00e9 ulici. U\u017e koncem \u010dty\u0159ic\u00e1t\u00fdch klet zformoval se spolu\u017e\u00e1ky odbojovou skupinu. Sch\u00e1zeli se v\u00a0doln\u00ed \u010d\u00e1sti Letensk\u00fdch sad\u016f a pl\u00e1novali zde nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed akce proti komunistick\u00e9mu re\u017eimu. Jejich z\u00e1m\u011bry se dot\u00fdkaly Prahy 7 \u2013 m\u011bli v\u00a0\u00famyslu po\u0161kodit \u017eelezni\u010dn\u00ed tra\u0165 ve Stromovce \u010di zp\u016fsobit explozi na zdej\u0161\u00edm n\u00e1rodn\u00edm v\u00fdboru nebo v\u00a0s\u00eddle obvodn\u00edho v\u00fdboru KS\u010c. V\u00a0roce 1952 za\u010dali \u010dlenov\u00e9 skupiny p\u0159em\u00fd\u0161let, jak z\u00edskat zbran\u011b. V\u00a0polovin\u011b prosince 1952 p\u0159epadla skupina veden\u00e1 Tomkem nedaleko \u017eidovsk\u00fdch h\u0159bitov\u016f na Ol\u0161anech \u010dtve\u0159ici voj\u00e1k\u016f z\u00e1kladn\u00ed slu\u017eby, kte\u0159\u00ed se vraceli od vys\u00edla\u010de ve Stra\u0161nic\u00edch, kter\u00fd st\u0159e\u017eili. Po p\u0159est\u0159elce z\u016fst\u00e1v\u00e1 na m\u00edst\u011b mrtv\u00fd voj\u00edn Rudolf \u0160matava a zran\u011bn\u00fd des\u00e1tn\u00edk Jaroslav H\u00fdbl. Po t\u00e9to akci \u010dinnost skupiny ust\u00e1v\u00e1, znovu se odboj\u00e1\u0159i d\u00e1vaj\u00ed dohromady a\u017e na ja\u0159e 1956. Op\u011bt pl\u00e1nuj\u00ed nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed odbojov\u00e9 akce, kter\u00e9 ov\u0161em z\u016fst\u00e1vaj\u00ed pouze v\u00a0hlav\u00e1ch \u010dlen\u016f skupiny. K odhalen\u00ed Tomka a jeho koleg\u016f nakonec vede a\u017e snaha opat\u0159it si na svou \u010dinnost v\u00edce pen\u011bz. Pr\u00e1v\u011b v\u00fdtvarn\u011b nadan\u00fd Vladivoj Tomek se sna\u017e\u00ed pad\u011blat bankovky. Tuto „d\u00edlnu“, stejn\u011b jako v\u011bt\u0161\u00ed mno\u017estv\u00ed zbran\u00ed a st\u0159eliva u n\u011bj odhalili p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci SNB p\u0159i domovn\u00ed prohl\u00eddce.
\r\nPak u\u017e zb\u00fdval jen krok k\u00a0tomu zjistit, \u017ee Tomek a spol. byli hlavn\u00edmi akt\u00e9ru incidentu z\u00a0roku 1952. Vladivoj Tomek byla nakonec odsouzen k\u00a0trestu smrti, jeho kolegov\u00e9 z\u00a0odbojov\u00e9 skupiny vesm\u011bs k\u00a0dlouholet\u00fdm trest\u016fm. Tomek byl popraven 17. listopadu 1960. Pam\u011btn\u00ed deska byla odhalena v sobotu 17.\u00a0listopadu 2001.
\r\n
\r\nV\u00edce se o \u017eivot\u011b Vladivoje Tomka dozv\u00edte v \u010dl\u00e1nku z Hobuletu Posledn\u00ed popraven\u00fd odboj\u00e1\u0159<\/a>.\u00a0<\/p>\r\n

<\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n

\r\n
\r\n

\r\n \r\n divadlo Uranie <\/i>\r\n <\/a>\r\n <\/h3>\r\n \r\n <\/div>\r\n\r\n
\r\n
\r\n
\r\nulice U Uranie\/ohrada<\/strong><\/p>\r\n\r\n
\"\"<\/a>
p\u0159ipom\u00ednka lidov\u00e9ho divadla Uranie<\/figcaption><\/figure>\r\n\r\n

Pam\u011btn\u00ed deska p\u0159ipom\u00edn\u00e1, \u017ee v\u00a0t\u011bchto m\u00edstech st\u00e1valo popul\u00e1rn\u00ed lidov\u00e9 divadlo Uranie. D\u0159ev\u011bn\u00e1 stavba, kterou navrhl architekt Osvald Pol\u00edvka, vznikla p\u016fvodn\u011b jako z\u00e1bavn\u00ed podnik pro V\u00fdstavu architektury a in\u017een\u00fdrstv\u00ed, kter\u00e1 prob\u011bhla na nedalek\u00e9m v\u00fdstavi\u0161ti v\u00a0l\u00e9t\u011b 1898. Prvotn\u00edm z\u00e1m\u011brem bylo, i vzhledem k cel\u00e9mu konceptu v\u00fdstavy, \u017ee bude budova slou\u017eit p\u0159edev\u0161\u00edm pro po\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed popul\u00e1rn\u011b nau\u010dn\u00fdch p\u0159edn\u00e1\u0161ek. Tomuto \u00fa\u010delu byl p\u0159izp\u016fsoben i tvar jevi\u0161t\u011b. P\u0159edstaven\u00ed prob\u00edhaly na v\u00fdstavi\u0161ti i po skon\u010den\u00ed v\u00fdstavy a to a\u017e do roku 1902. Tehdy re\u00e1ln\u011b hrozil z\u00e1nik budovy, tehdej\u0161\u00edmu provozovateli a majiteli ko\u010dovn\u00e9 hereck\u00e9 spole\u010dnosti Vil\u00e9mu Sukovi se poda\u0159ilo p\u0159esv\u011bd\u010dit \u0159editele Prvn\u00edho pra\u017esk\u00e9ho m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9ho pivovaru Karla Vendul\u00e1ka, aby pro divadlo uvolnil prostor v\u00a0rozs\u00e1hl\u00e9 zahrad\u011b pivovaru v\u00a0Hole\u0161ovic\u00edch. Divadlo provozovalo dru\u017estvo. P\u0159ed prvn\u00ed sv\u011btovou v\u00e1lkou vedl divadlo nap\u0159\u00edklad re\u017eis\u00e9r a herec Jakub Seifert. V pr\u016fb\u011bhu doby vystupovaly v\u00a0Uranii hereck\u00e9 hv\u011bzdy \u2013 pohostinsky Adina Mandlov\u00e1 nebo Ot\u00fdlie Ben\u00ed\u0161kov\u00e1, ve st\u00e1l\u00e9m anga\u017em\u00e1 pak Anna Steimarov\u00e1 nebo Hana V\u00edtov\u00e1. Jako herec a re\u017eis\u00e9r zde p\u016fsobil tak\u00e9 nap\u0159\u00edklad Franti\u0161ek Filipovsk\u00fd. Div\u00e1ci si p\u0159edstaven\u00ed v\u00a0divadle obl\u00edbili, hor\u0161\u00ed to bylo s\u00a0divadeln\u00ed kritikou. Recenzenti \u010dasto uv\u00e1d\u011bn\u00e9mu reperto\u00e1ru vyt\u00fdkali nep\u016fvodnost (uv\u00e1d\u011bny byly p\u0159eklady ciz\u00edch her, zejm\u00e9na n\u011bmeck\u00fdch) a bulv\u00e1rnost. Dnes bychom asi dramaturgii divadla ozna\u010dili za komer\u010dn\u00ed. Konec divadla Uranie p\u0159inesl po\u017e\u00e1r v\u00a0lednu 1946, kter\u00fd zalo\u017eil \u00fa\u010detn\u00ed divadla ve snaze zakr\u00fdt vlastn\u00ed machinace s\u00a0financemi.<\/p>\r\n

Sl\u00e1vu divadla tak dnes p\u0159ipom\u00edn\u00e1 jen n\u00e1zev ulice U Uranie a tato pam\u011btn\u00ed deska. Autorem pam\u011btn\u00ed desky je Josef Boh\u00e1\u010dek (*1940).
\r\n<\/strong> <\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n

\r\n
\r\n

\r\n \r\n Filip Topol <\/i>\r\n <\/a>\r\n <\/h3>\r\n \r\n <\/div>\r\n\r\n
\r\n
\r\n
\r\nAnton\u00ednsk\u00e1 424\/8
\r\n
\r\n<\/strong><\/p>\r\n\r\n
\"\"<\/a>
Pam\u011btn\u00ed deska Filipa Topola<\/figcaption><\/figure>\r\n\r\n

P\u0159ipom\u00ednka v\u00fdznamn\u00e9ho undergroundov\u00e9ho hudebn\u00edka, zp\u011bv\u00e1ka a texta\u0159e Filipa Topola (1965-2013). Poch\u00e1zel z\u00a0um\u011bleck\u00e9 rodiny, otec Josef byl v\u00fdznamn\u00fd dramatik a spisovatel, i star\u0161\u00ed bratr J\u00e1chym je liter\u00e1t. Filip Topol se proslavil p\u0159edev\u0161\u00edm anga\u017em\u00e1 ve skupin\u011b Ps\u00ed voj\u00e1ci, j\u00ed\u017e byl frontmanem a kterou zalo\u017eil ji\u017e v\u00a0roce 1978.
\r\nPam\u011btn\u00ed deska na dom\u011b \u010dp. 9 v\u00a0ulici Anton\u00ednsk\u00e1, kde Topol p\u0159ed svou smrt\u00ed \u017eil, byla odhalena v\u00a0den jeho nedo\u017eit\u00fdch dvaapades\u00e1t\u00fdch narozenin 12. \u010dervna 2017. Desku navrhl v\u00fdtvarn\u00edk Viktor Karl\u00edk.
\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n

\r\n
\r\n

\r\n \r\n Anna Bene\u0161ov\u00e1 <\/i>\r\n <\/a>\r\n <\/h3>\r\n \r\n <\/div>\r\n\r\n
\r\n
\r\n
\r\nVina\u0159sk\u00e1 458\/1
\r\n
\r\n<\/strong><\/p>\r\n\r\n
\"\"<\/a>
Pam\u011btn\u00ed deska veter\u00e1nky II. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky Anny Bene\u0161ov\u00e9<\/figcaption><\/figure>\r\n\r\n

 <\/p>\r\n

Pam\u011btn\u00ed deska je v\u011bnov\u00e1na kpt. Ann\u011b Bene\u0161ov\u00e9, veter\u00e1nce druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Bene\u0161ov\u00e1 se narodila v b\u0159eznu 1910 v Konecchlum\u00ed nedaleko Ho\u0159ic. Pozd\u011bji se p\u0159est\u011bhovals se sv\u00fdm man\u017eelem Oskarem Bene\u0161em do Prahy. Zde je zastihly neblah\u00e9 ud\u00e1losti let 1938 a 1939. Man\u017eel\u00e9 odch\u00e1zej\u00ed p\u0159es Polsko do SSSR. Usadili se v Kyrgyzst\u00e1nu, po napaden\u00ed SSSR N\u011bmeckem se p\u0159ihl\u00e1sili do nov\u011b zformovan\u00e9 \u010deskoslovensk\u00e9 jednotky. Man\u017eel Oskar p\u016fsobil v jednotce jako minomet\u010d\u00edk, Anna jako zdravotnice. \u00da\u010dastnili se boj\u016f u Sokolova, Kyjeva (zde byla Bene\u0161ov\u00e1 t\u011b\u017ece ran\u011bna), \u017da\u0161kova nebo B\u00edl\u00e9. Bene\u0161ov\u00e1 posl\u00e9ze zm\u011bnila bojov\u00e9 za\u0159azen\u00ed, stala se z n\u00ed spoja\u0159ka, postupn\u011b se stala velitelkou radiostanice t\u00fdlu 1. brig\u00e1dy. V karpatsk\u00e9 operaci byla dvakr\u00e1t zran\u011bna, po vyl\u00e9\u010den\u00ed se \u00fa\u010dastnila osvobozov\u00e1n\u00ed \u010ceskoslovenska. Man\u017eel Oskar operoval na konci v\u00e1lky jako \u010dlen partyz\u00e1nsk\u00e9 skupiny N\u00e1rodn\u00ed mstitel v okol\u00ed M\u011bln\u00edka, kde tak\u00e9 padl. Po v\u00e1lce za\u010dala Bene\u0161ov\u00e1 pracovat na ministerstvu n\u00e1rodn\u00ed obrany, kter\u00e9 ze zdravotn\u00edch d\u016fvod\u016f opou\u0161t\u00ed v roce 1947. O t\u0159i roky pozd\u011bji uzav\u00edr\u00e1 s\u0148atek spolubojovn\u00edkem Erichem Juckerem (1912-2005). Jucker byl Bene\u0161ov\u00e9 spolubojovn\u00edk z \u010ds. jednotky v SSSR. Bydleli spole\u010dn\u011b v Praze 7, Jucker obdr\u017eel nedlouho p\u0159ed svou smrt\u00ed titul \u010destn\u00fd ob\u010dan Prahy 7.<\/p>\r\n

Anna Bene\u0161ov\u00e1 obdr\u017eela za sv\u00e9 z\u00e1sluhy \u0159adu vojensk\u00fdch \u0159\u00e1d\u016f \u2013 mj. \u010cs. v\u00e1le\u010dn\u00fd k\u0159\u00ed\u017e nebo \u010cs. medaili za chrabrost.
\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n

\r\n
\r\n

\r\n \r\n podzemn\u00ed univerzita <\/i>\r\n <\/a>\r\n <\/h3>\r\n \r\n <\/div>\r\n\r\n
\r\n
\r\n
\r\nKeramick\u00e1 287\/3
\r\n
\r\n\"\"<\/a>
\r\n<\/strong><\/p>\r\n

Pam\u011btn\u00ed deska p\u0159ipom\u00edn\u00e1 kon\u00e1n\u00ed tzv. bytov\u00fdch semin\u00e1\u0159\u016f, kter\u00e9 prob\u00edhaly z iniciativy Dr. Julia Tomina od konce roku 1979 pr\u00e1v\u011b v tomto dom\u011b. Prvn\u00ed z p\u0159edn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00edch byla anglick\u00e1 filosofka Kathleeen Wilkens, kterou se Tomin pozval ve spolupr\u00e1ci s britskou ambas\u00e1dou. Postupn\u011b se po\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed neofici\u00e1ln\u00edch p\u0159edn\u00e1\u0161ek roz\u0161\u00ed\u0159ilo i do Brna a Bratislavy a v\u017eil se pro n\u011b n\u00e1zev podzemn\u00ed univerzita. Pam\u011btn\u00ed deska byla odhalena v listopadu 2019.
\r\n
\r\nPocta podzemn\u00ed univerzit\u011b na Sedmi\u010dce<\/a>
\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n

\r\n
\r\n

\r\n \r\n Louis F\u00fcrnberg <\/i>\r\n <\/a>\r\n <\/h3>\r\n \r\n <\/div>\r\n\r\n
\r\n
\r\n
\r\nMilady Hor\u00e1kov\u00e9 846\/94
\r\n<\/strong><\/p>\r\n\r\n
\"\"<\/a>
F\u00fcrnbergova pam\u011btn\u00ed deska na Molochov\u011b<\/figcaption><\/figure>\r\n\r\n

Louis F\u00fcrnberg se narodil 24. kv\u011btna 1909 v tehdy p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b n\u011bmeck\u00e9 Jihlav\u011b (Iglau) v rodin\u011b \u017eidovsk\u00e9ho obchodn\u00edka. Nejprve se vyu\u010dil keramikem v Karlov\u00fdch Varech, pot\u00e9 vystudoval n\u011bmeckou obchodn\u00ed akademii v Praze. Inklinoval k levici, od roku 1928 byl \u010dlenem komunistick\u00e9 strany. V roce 1939 uprchl F\u00fcrnberg spolu se svou man\u017eelkou Lotte do Palestiny. Po skon\u010den\u00ed v\u00e1lky se man\u017eel\u00e9 vr\u00e1tili zp\u011bt do Prahy. F\u00fcrnberg se pozd\u011bji st\u00e1v\u00e1 tiskov\u00fdm korespondentem na \u010deskoslovensk\u00e9m velvyslanectv\u00ed v NDR v Berl\u00edn\u011b. Pokra\u010duje tak\u00e9 v liter\u00e1rn\u00ed \u010dinnosti \u2013 jeho poezie b\u00fdv\u00e1 p\u0159irovn\u00e1v\u00e1na k tvorb\u011b Rainera Maria Rilkeho, p\u00ed\u0161e i novely s historick\u00fdmi n\u00e1m\u011bty, p\u0159ekl\u00e1d\u00e1 \u010deskou poezii. Spolupracuje i s v\u00fdchodon\u011bmeck\u00fdm rozhlasem. V roce 1954 se Louis F\u00fcrnberg stal \u0159editelem v\u00fdznamn\u00e9 instituce – Badatelsk\u00e9ho a pam\u00e1tkov\u00e9ho \u00fastavu klasick\u00e9 literatury ve V\u00fdmaru. V \u010dervnu 1957 F\u00fcrnberg um\u00edr\u00e1. Jeho souborn\u00e9 d\u00edlo vy\u0161lo v letech 1964-1973. Man\u017eelka Lotte pracovala jako redaktorka v rozhlasu a zem\u0159ela ve V\u00fdmaru ve vysok\u00e9m v\u011bku v roce 2004.<\/p>\r\n\r\n

\"\"<\/a>
Louis F\u00fcrnberg (1909\u20131957)<\/figcaption><\/figure>\r\n\r\n

Pam\u011btn\u00ed deska, kterou vytvo\u0159il Karel \u0160tojdl, p\u0159ipom\u00edn\u00e1 \u017eivot Louise F\u00fcrnberga v tomto dom\u011b ve dvou obdob\u00edch \u2013 v letech 1937-39 a 1946-54. Odhalena byla v kv\u011btnu 2015.
\r\n
\r\nV\u00edce se o \u017eivot\u011b\u00a0Louise F\u00fcrnbergra dozv\u00edte v \u010dl\u00e1nku z Hobuletu\u00a0Vyko\u0159en\u011bn\u00fd b\u00e1sn\u00edk<\/a>.\u00a0
\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n

\r\n
\r\n

\r\n \r\n Marcel Pokorn\u00fd <\/i>\r\n <\/a>\r\n <\/h3>\r\n \r\n <\/div>\r\n\r\n
\r\n
\r\n
\r\nStrossmayerovo n\u00e1m\u011bst\u00ed 965\/10
\r\n<\/strong><\/p>\r\n\r\n
\"\"<\/a>
Deska v\u011bnovan\u00e1 Marcelu Pokorn\u00e9mu<\/figcaption><\/figure>\r\n\r\n

Ko\u0161ick\u00fd rod\u00e1k Marcel Pokorn\u00fd (1922\u20131977) studoval reklamn\u00ed grafickou tvorbu ve \u0161kole Vil\u00e9ma Rottera, v letech 1941-43 na Vysok\u00e9 \u0161kole um\u011blecko-pr\u016fmyslov\u00e9 v ateli\u00e9ru Franti\u0161ka Muziky. Pokorn\u00fd se postupn\u011b od grafiky posunul sm\u011brem k divadeln\u00ed kost\u00fdmn\u00ed tvorb\u011b. Po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce za\u010dal spolupracovat s divadlem E. F. Buriana, pozd\u011bji pracoval pro celou \u0159adu dal\u0161\u00edch, zejm\u00e9na opern\u00edch ans\u00e1mbl\u016f. Pokorn\u00e9ho kost\u00fdmy byly d\u016fle\u017eitou sou\u010d\u00e1st\u00ed inscenac\u00ed, jejich stylizace umoc\u0148ovala dojem z jednotliv\u00fdch postav i cel\u00fdch p\u0159edstaven\u00ed. Navrhl kost\u00fdmy od p\u0159edstaven\u00ed Lousk\u00e1\u010dek a Copp\u00e9lia (Hudebn\u00ed divadlo Karl\u00edn 1953), Othello (N\u00e1rodn\u00ed divadlo 1959) nebo EXPO 58 (Laterna Magika 1958).
\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n

\r\n
\r\n

\r\n \r\n Franti\u0161ek Stupka <\/i>\r\n <\/a>\r\n <\/h3>\r\n \r\n <\/div>\r\n\r\n
\r\n
\r\n
\r\nOsadn\u00ed 1317\/2
\r\n
\r\n<\/strong><\/p>\r\n\r\n
\"\"<\/a>
Pam\u011btn\u00ed deska s bustou Franti\u0161ka Stupky<\/figcaption><\/figure>\r\n\r\n


\r\nDirigent Franti\u0161ek Stupka (1879-1965) se narodil v\u00a0Tedra\u017eic\u00edch u Su\u0161ice. Nejprve se vyu\u010dil kov\u00e1\u0159em, ale vzhledem k\u00a0zjevn\u00e9mu hudebn\u00edmu talentu vystudoval tak\u00e9 hru na housle na konzervato\u0159i (1901). Pot\u00e9 p\u016fsobil t\u00e9m\u011b\u0159 dv\u011b des\u00edtky let (1901-1919) jako pedagog na konzervato\u0159i v\u00a0Od\u011bse. Nejprve zde vedl t\u0159\u00eddu houslist\u016f, pozd\u011bji nastoupil na pozici dirigenta zdej\u0161\u00edho orchestru. V\u00a0roce 1919 se vrac\u00ed do nov\u011b vznikl\u00e9 republiky a st\u00e1v\u00e1 se dirigentem \u010cesk\u00e9 filharmonie a spolupracuje s\u00a0V\u00e1clavem Talichem. Vedle \u201ebou\u0159liv\u00e1ka\u201c Talicha p\u016fsob\u00ed Stupka jako pov\u011bstn\u00e1 klidn\u00e1 s\u00edla. V\u00a0roce 1939 je posl\u00e1n do penze, b\u011bhem v\u00e1lky p\u016fsobil jako redaktor po\u0159ad\u016f filharmonie. V\u00a0roce 1945 p\u0159ij\u00edm\u00e1 Stupka nab\u00eddku a st\u00e1v\u00e1 se na p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch deset let Moravskou filharmonii. Stupka um\u00edr\u00e1 v\u00a0listopadu 1964, v\u00a0roce 1968 z\u00edsk\u00e1v\u00e1 \u201ein memoriam\u201c titul n\u00e1rodn\u00edho um\u011blce. Je tak\u00e9 \u010destn\u00fdm ob\u010danem Su\u0161ice, pam\u011btn\u00ed desku m\u00e1 od roku 1968 i v\u00a0Od\u011bse.
\r\nPam\u011btn\u00ed deska s\u00a0bustou je um\u00edst\u011bna na dom\u011b, kde Franti\u0161ek Stupka dlouh\u00e1 l\u00e9ta bydlel. Autorem bronzov\u00e9 busty z\u00a0roku 1946 je socha\u0159 Karel Ot\u00e1hal. Nedaleko je tak\u00e9 ulice, kter\u00e1 nese Stupkovo jm\u00e9no.
\r\n
\r\n
\r\n<\/p>\r\n\r\n

\"\"<\/a>
Dirigent Franti\u0161ek Stupka<\/figcaption><\/figure>\r\n\r\n

<\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n

\r\n
\r\n

\r\n \r\n Anton\u00edn \u0160vehla <\/i>\r\n <\/a>\r\n <\/h3>\r\n \r\n <\/div>\r\n\r\n
\r\n
\r\n
\r\nKosteln\u00ed 1300\/44 \u2013 na budov\u011b N\u00e1rodn\u00edho zem\u011bd\u011blsk\u00e9ho muzea\u00a0<\/strong><\/p>\r\n\r\n
\"\"<\/a>
Pam\u011btn\u00ed deska Anton\u00edna \u0160vehly na budov\u011b NZM<\/figcaption><\/figure>\r\n\r\n

Pam\u011btn\u00ed deska um\u00edst\u011bn\u00e1 na fas\u00e1d\u011b budovy N\u00e1rodn\u00edho zem\u011bd\u011blsk\u00e9ho muzea je v\u011bnov\u00e1na v\u00fdznamn\u00e9mu politikovi prvn\u00ed republiky, n\u011bkolikan\u00e1sobn\u00e9mu ministersk\u00e9mu p\u0159edsedovi a p\u0159edsedovi agr\u00e1rn\u00ed strany Anton\u00ednu \u0160vehlovi (1873-1933). \u0160vehla se p\u016fvodn\u011b vyu\u010dil peka\u0159em, ale p\u0159edur\u010den byl p\u0159edev\u0161\u00edm k\u00a0spr\u00e1v\u011b rodinn\u00e9ho statku v\u00a0Hostiva\u0159i. Politicky se za\u010dal anga\u017eovat v\u00a0devades\u00e1t\u00fdch letech 19. stolet\u00ed. V\u00a0roce 1906 spoluzakl\u00e1dal \u010dasopis Venkov, v\u00a0letech 1908-1913 p\u016fsobil jako poslanec zemsk\u00e9ho sn\u011bmu. Byl jedn\u00edm z\u00a0mu\u017e\u016f 28. \u0159\u00edjna. \u0160vehla se tak\u00e9 pod\u00edlel na vzniku a fungov\u00e1n\u00ed tzv. p\u011btky, tedy neform\u00e1ln\u00edho sdru\u017een\u00ed p\u0159edsed\u016f p\u011bti nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch politick\u00fdch stran. V\u00a0roce 1929 se kv\u016fli nemoc st\u00e1hnu z\u00a0politick\u00e9ho \u017eivota.<\/p>\r\n

Pam\u011btn\u00ed deska m\u00e1 p\u0159ipomenout \u0160vehlovy z\u00e1sluhy na z\u0159\u00edzen\u00ed a fungov\u00e1n\u00ed zem\u011bd\u011blsk\u00e9ho muzea a byla odhalena 14. 12. 2014, v\u00a0den 81.v\u00fdro\u010d\u00ed \u0160vehlova \u00famrt\u00ed.<\/p>\r\n\r\n

\"\"<\/a>
Anton\u00edn \u0160vehla (1873\u20131933)<\/figcaption><\/figure>\r\n\r\n

<\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n

\r\n
\r\n

\r\n \r\n Karel Aksamit <\/i>\r\n <\/a>\r\n <\/h3>\r\n \r\n <\/div>\r\n\r\n
\r\n
\r\n
\r\nKomunard\u016f 1126\/31
\r\n
\r\n<\/strong><\/p>\r\n\r\n
\"\"<\/a>
Busta Karla Aksamita<\/figcaption><\/figure>\r\n\r\n


\r\nLevicov\u00fd aktivista Karel Aksamit se narodil v\u00a0dubnu 1897 v\u00a0Ko\u0161\u0165atech u Teplic. U\u017e v\u00a0\u00fatl\u00e9m ml\u00e1d\u00ed pracoval v\u00a0d\u011blnick\u00fdch profes\u00edch a jako horn\u00edk. B\u011bhem prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky bojoval v\u00a0Rusku, kde pro\u017eil \u0159\u00edjnovou revoluci. V\u00a0kv\u011btnu 1921 vstupuje do komunistick\u00e9 strany, o m\u011bs\u00edc pozd\u011bji se \u00fa\u010dastn\u00ed I. d\u011blnick\u00e9 olympi\u00e1dy na Manin\u00e1ch. V\u00a0roce 1923 se st\u00e1v\u00e1 organiza\u010dn\u00edm tajemn\u00edkem Komunistick\u00e9ho svaze ml\u00e1de\u017ee. Pracuje tak\u00e9 v\u00a0\u010desk\u00fdch i mezin\u00e1rodn\u00edch d\u011blnick\u00fdch sportovn\u00edch organizac\u00edch. Ve t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech se Aksamit anga\u017eoval v\u00a0pomoci republik\u00e1nsk\u00e9mu \u0160pan\u011blsku. V\u00a0b\u0159eznu 1939 je v\u00a0r\u00e1mci akce \u201eGitter\u201c zat\u010den n\u011bmeck\u00fdmi okupanty, po slibu, \u017ee se vzd\u00e1 politick\u00e9 \u010dinnosti je propu\u0161t\u011bn. Odch\u00e1z\u00ed do ilegality, p\u016fsob\u00ed na Plze\u0148sku, pozd\u011bji i v\u00a0okol\u00ed Prahy. V\u00a0roce 1943 se st\u00e1v\u00e1 \u010dlenem III. ileg\u00e1ln\u00edho v\u00fdboru KS\u010c. V\u00a0\u010dervnu 1944 je odhalen gestapem a p\u0159ed zat\u010den\u00edm rad\u011bji vol\u00ed dobrovolnou smrt. Pam\u011btn\u00ed deska a busta Karlu Aksamitovi na dom\u011b Komunard\u016f 31\/ 1126 byla odhalena 22. \u010dervna 1958. V tento den byl tak\u00e9 po tomto komunistick\u00e9m odboj\u00e1\u0159i pojmenov\u00e1n i sportovn\u00ed stadion v\u00a0nedalek\u00e9 ulici U Pr\u016fhonu (dnes Loko Vltav\u00edn).
\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n

\r\n
\r\n

\r\n \r\n V. sjezd KS\u010c <\/i>\r\n <\/a>\r\n <\/h3>\r\n \r\n <\/div>\r\n\r\n
\r\n
\r\n
\r\nNa Manin\u00e1ch 1525\/32<\/strong><\/p>\r\n\r\n
\"\"<\/a>
Pam\u011btn\u00ed deska sejzdu komunist\u016f<\/figcaption><\/figure>\r\n\r\n

Dob\u011b sv\u00e9ho vzniku poplatnou pam\u011btn\u00ed desku m\u016f\u017eeme spat\u0159it vedle vchodu do KZ Domovina v\u00a0ulici Na Manin\u00e1ch. P\u0159ipom\u00edn\u00e1 kon\u00e1n\u00ed z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9ho jedn\u00e1n\u00ed V. sjezdu Komunistick\u00e9 strany \u010ceskoslovenska, kter\u00fd zde prob\u011bhl v\u00a0\u00fanoru 1929. Sjezd byl v\u00fdznamn\u00fd p\u0159edev\u0161\u00edm proto, \u017ee zde byl do \u010dela strany zvolen Klement Gottwald, kter\u00fd nahradil ve funkci Bohumila J\u00edlka. Ten byl skupinou okolo Gottwalda (ozna\u010dovanou jako \u201ekarl\u00edn\u0161t\u00ed kluci\u201c) kritizov\u00e1n za sv\u016fj \u00fadajn\u00fd oportunismus a nedostate\u010dnou aktivitu. Mocensk\u00fd pohyb v\u00a0r\u00e1mci KS\u010c souvisel i se zm\u011bnami v\u00a0r\u00e1mci \u201emate\u0159sk\u00e9\u201c strany v\u00a0tehdej\u0161\u00edm SSSR a bojem mezi Trock\u00fdm a Stalinem o jej\u00ed veden\u00ed. Stranu nakonec ovl\u00e1dnul Stalin, co\u017e se odrazilo i Praze, kdy jeho chr\u00e1n\u011bnci ovl\u00e1dli KS\u010c. To de facto znamenalo konec samostatn\u00e9 politiky \u010desk\u00fdch komunist\u016f. Exp\u0159edeseda J\u00edlek byl vylou\u010den ze strany, pozd\u011bji se anga\u017eoval v\u00a0agr\u00e1rn\u00ed stran\u011b a po roce 1948 emigroval do USA.
\r\nObjekt, na kter\u00e9m je pam\u011btn\u00ed deska, tedy KZ Domovina, byl od sv\u00e9ho vzniku ve dvac\u00e1t\u00fdch letech 20. stolet\u00ed m\u00edstem, kde se odehr\u00e1vala cel\u00e1 \u0159ada kulturn\u00edch i spole\u010densk\u00fdch akc\u00ed. V\u00a0suter\u00e9nu bylo kino pro 700 div\u00e1k\u016f. Investorem stavby bylo Bytov\u00e9 dru\u017estvo z\u0159\u00edzenc\u016f a d\u011bln\u00edk\u016f \u017eelezni\u010dn\u00edch v\u00a0Praze, kter\u00e9 m\u011blo bl\u00edzko k\u00a0soci\u00e1ln\u011bdemokratick\u00e9 stran\u011b.
\r\nTato pam\u011btn\u00ed deska je zcela jist\u011b nejkontroverzn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159ipom\u00ednkou historick\u00e9 ud\u00e1losti, resp. osob na \u00fazem\u00ed Prahy 7 a v\u00a0posledn\u00ed dob\u011b se stala ter\u010dem \u201e\u00faprav\u201c. Objekt, na kter\u00e9m je um\u00edst\u011bna, se nach\u00e1z\u00ed v\u00a0soukrom\u00fdch rukou a M\u010c Praha 7 tak nem\u00e1 mo\u017enost ji odstranit.<\/p>\r\n\r\n

\"\"<\/a>
P\u016fvodn\u00ed stav desky, rok 1961<\/figcaption><\/figure>\r\n\r\n

<\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n

\r\n
\r\n

\r\n \r\n Rudolf Medek <\/i>\r\n <\/a>\r\n <\/h3>\r\n \r\n <\/div>\r\n\r\n
\r\n
\r\n
\r\nNad \u0160tolou 1282\/8<\/strong>
\r\n
\r\n<\/p>\r\n\r\n
\"\"<\/a>
Deska na dom\u011b v ulici Nad \u0160tolou<\/figcaption><\/figure>\r\n\r\n


\r\n<\/strong>Pam\u011btn\u00ed deska brig\u00e1dn\u00edho gener\u00e1la Rudolfa Medka je um\u00edst\u011bna na dom\u011b, kde d\u016fstojn\u00edk a spisovatel \u017eil se svou rodinou. Kr\u00e1lovehradeck\u00fd rod\u00e1k Medek absolvoval u\u010ditelsk\u00fd \u00fastav a p\u0159ed prvn\u00ed sv\u011btovou v\u00e1lkou p\u016fsobil jako pedagog. Po vypuknut\u00ed prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky byl povol\u00e1n do rakousk\u00e9 arm\u00e1dy, kde pro\u0161el d\u016fstojnick\u00fdm kursem. Byl nasazen na rusk\u00e9 front\u011b, koncem roku 1915 p\u0159e\u0161el pr\u00e1v\u011b k Rus\u016fm a posl\u00e9ze se p\u0159ipojil k \u010deskoslovensk\u00fdm legi\u00edm. Z\u00fa\u010dastnil se boj\u016f u Zborova, v r\u00e1mci hierarchie legi\u00ed rychle stoupal. Ke konci roku 1919 u\u017e jako p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk nov\u011b vznikl\u00e9 \u010deskoslovensk\u00e9 arm\u00e1dy dos\u00e1hl hodnosti podplukovn\u00edka, v roce 1931 byl pov\u00fd\u0161en do hodnosti brig\u00e1dn\u00edho gener\u00e1la.
\r\nV obdob\u00ed prvn\u00ed republiky p\u016fsobil jako \u0159editel Pam\u00e1tn\u00edku odboje (pozd\u011bji transformov\u00e1n v Pam\u00e1tn\u00edk n\u00e1rodn\u00edho osvobozen\u00ed). A\u010dkoli jako p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk arm\u00e1dy nemohl b\u00fdt ofici\u00e1ln\u011b \u010dlenem politick\u00e9 strany, anga\u017eoval se ve ve\u0159ejn\u00e9m prostoru. Ve dvac\u00e1t\u00fdch letech byl liter\u00e1rn\u011b velmi plodn\u00fd \u2013 ve sv\u00fdch d\u00edlech reflektoval p\u0159edev\u0161\u00edm zku\u0161enosti z arm\u00e1dy, pat\u0159il k autor\u016fm tzv. legion\u00e1\u0159sk\u00e9 literatury.
\r\nI Medkova rodina byla a je spojena s Prahou 7. Man\u017eelka Eva byla dcerou mal\u00ed\u0159e Anton\u00edna Slav\u00ed\u010dka, kter\u00fd \u017eil na Letn\u00e9. I synov\u00e9 \u2013 novin\u00e1\u0159 Ivan (1925-2010) a mal\u00ed\u0159 Mikul\u00e1\u0161 (1926-1974) \u017eili v ur\u010dit\u00fdch f\u00e1z\u00edch \u017eivota v Praze 7.<\/p>\r\n

Pam\u011btn\u00ed deska Rudolfa Medka byla odhalena v listopadu 2008 u p\u0159\u00edle\u017eitosti 90. v\u00fdro\u010d\u00ed konce prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Radnice Prahy 7 zde ka\u017edoro\u010dn\u011b organizuje pietn\u00ed akt u p\u0159\u00edle\u017eitosti Dne veter\u00e1n\u016f.<\/p>\r\n\r\n

\"\"<\/a>
Rudolf Medek ve dvac\u00e1t\u00fdch letech<\/figcaption><\/figure>\r\n\r\n

<\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n

\r\n
\r\n

\r\n \r\n Marianne Golz\u2013Goldlust <\/i>\r\n <\/a>\r\n <\/h3>\r\n \r\n <\/div>\r\n\r\n
\r\n
\r\n
\r\nFarsk\u00e9ho 424\/5
\r\n
\r\n\"\"<\/a>
\r\n
\r\n<\/strong><\/p>\r\n

Opern\u00ed zp\u011bva\u010dka, here\u010dka a tane\u010dnice Marianne Golz se narodila v roce 1895 ve V\u00eddni polsk\u00e9mu otci a \u010desk\u00e9 matce. Vystupovala pod um\u011bleck\u00fdm jm\u00e9nem Marianne Tolska, v letech 1922-4 byla \u010dlenkou ans\u00e1mblu divadla v Salcburku. V roce 1924 se p\u0159est\u011bhovala do Berl\u00edna, kde se o p\u011bt let pozd\u011bji provdala za \u017eidovsk\u00e9ho novin\u00e1\u017ee a liter\u00e1rn\u00edho editora Hanze Goldlusta. V dob\u011b vzestupu fa\u0161ismu v N\u011bmecku se p\u00e1r p\u0159est\u011bhoval do Prahy. Marianne zde pracovala jako hudebn\u00ed kriti\u010dka. Po obsazen\u00ed Prahy N\u011bmci byl zat\u010den man\u017eel Hanz. Marianne se poda\u0159ilo jej z v\u011bzen\u00ed dostat a n\u00e1sledn\u011b mu zajistila odchod do emigrace do Velk\u00e9 Brt\u00e1nie. Sama v\u0161ak z\u016fst\u00e1v\u00e1 v protektor\u00e1tu a zapojuje se do odbojov\u00e9 skupiny, kter\u00e1 pom\u00e1h\u00e1 \u017eidovsk\u00fdm obyvatel\u016fm k emigraci. Skupina byla nakonec v listopadu 1942 odhalena, Marianne Golz -Goldlust byla mezi zat\u010den\u00fdmi. Pozd\u011bji byla odsouzena k trestu smrti a 8. \u0159\u00edjna 1943 popravena. Za svou \u010dinnost z\u00edskala Marianne v roce 1988 titul \u201eSpravedliv\u00e1 mezi n\u00e1rody\u201c<\/p>\r\n

Pam\u011btn\u00ed deska na dom\u011b, kde \u017eila Marianne b\u011bhem sv\u00e9ho pobytu v Praze, ve Farsk\u00e9ho ulici, byla odhalena na z\u00e1klad\u011b iniciativy vlastn\u00edk\u016f dom\u016f v lednu 2020.<\/p>\r\n

V\u00edce se o \u017eivot\u011b\u00a0Marianne Golz\u2013Goldlust dozv\u00edte v \u010dl\u00e1nku z Hobuletu \u017deny jako j\u00e1 neum\u00edraj\u00ed v posteli<\/a>.<\/p>\r\n

<\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n

\r\n
\r\n

\r\n \r\n Pravoslav Kot\u00edk <\/i>\r\n <\/a>\r\n <\/h3>\r\n \r\n <\/div>\r\n\r\n
\r\n
\r\n
\r\nSchnirchova 1354\/9<\/strong>
\r\n
\r\n\"\"<\/a>
\r\n
\r\nZaj\u00edmav\u00e1 pam\u011btn\u00ed deska spojen\u00e1 s bustou p\u0159ipom\u00edn\u00e1 pobyt v\u00fdznamn\u00e9ho \u010desk\u00e9ho mal\u00ed\u0159e Pravoslava Kot\u00edka v tomto dom\u011b. Rakovnick\u00fd rod\u00e1k Kot\u00edk studoval p\u0159ed prvn\u00ed sv\u011btovou v\u00e1lkou Vysokou \u0161kolu um\u011bleckopr\u016fmyslovou, mimo jin\u00e9 v ateli\u00e9ru Jakuba Schickanedera. V letech 1913-1939 p\u016fsobil jako st\u0159edo\u0161kolsk\u00fd pedagog \u2013 v Turnov\u011b, Nov\u00e9 Pace, Mlad\u00e9 Boleslavi a v Praze. Ve dvac\u00e1t\u00fdch letech byla jeho tvorba ovlivn\u011bna kubismem, v\u011bnoval se soci\u00e1ln\u00edm t\u00e9mat\u016fm. Krom\u011b malby a grafiky se tak\u00e9 v\u011bnoval tvorb\u011b gobel\u00edn\u016f nebo vitr\u00e1\u017e\u00ed. B\u011bhem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky se Kot\u00edk ocitl v nemilosti, stejn\u00e1 situace se opakovala v prvn\u00edch letech komunistick\u00e9ho re\u017eimu. Um\u011blecky rehabilitov\u00e1n byl a\u017e v \u0161edes\u00e1t\u00fdch letech minul\u00e9ho stolet\u00ed. Pam\u011btn\u00ed deska na dom\u011b, kde Kot\u00edk od roku 1953 a\u017e do sv\u00e9 smrti v roce 1970, vytvo\u0159il socha\u0159 Michal Vitanovsk\u00fd a byla odhalena v roce 1989.
\r\n
\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n
\r\n
\r\n

\r\n \r\n Franti\u0161ek K\u0159i\u017e\u00edk <\/i>\r\n <\/a>\r\n <\/h3>\r\n \r\n <\/div>\r\n\r\n
\r\n
\r\n
\r\nKorunova\u010dn\u00ed 103\/6
\r\n
\r\n\"\"<\/a>
\r\n<\/strong>
\r\nRod\u00e1k z po\u0161umavsk\u00e9 Pl\u00e1nice je pr\u00e1vem pova\u017eov\u00e1n za jednoho z nejv\u011bt\u0161\u00edch \u010desk\u00fdch vyn\u00e1lezc\u016f. Po st\u0159edo\u0161kolsk\u00fdch studi\u00edch, kter\u00e9 z ekonomick\u00fdch d\u016fvod\u016f nemohl zakon\u010dit maturitou, byl p\u0159ijat jako mimo\u0159\u00e1dn\u00fd poslucha\u010d na pra\u017eskou techniku. Profesn\u00ed kari\u00e9ru odstartoval jako konstrukt\u00e9r \u017eelezni\u010dn\u00edch signaliza\u010dn\u00edch za\u0159\u00edzen\u00ed. V roce 1880 v\u00fdrazn\u011b vylep\u0161il obloukovou lampu, nedlouho pot\u00e9 si z\u0159\u00eddil d\u00edlnu na v\u00fdrobu lamp v Plzni. Prodej patent\u016f mu umo\u017enil postavit se na vlastn\u00ed nohy. V roce 1883 se vr\u00e1til do Prahy, najal si tov\u00e1rn\u00ed halu v Karl\u00edn\u011b a za\u010dal s produkc\u00ed osv\u011btlovac\u00edch t\u011bles. Od roku 1887 se pod\u00edlel na z\u0159izov\u00e1n\u00ed ve\u0159ejn\u00e9ho osv\u011btlen\u00ed ve m\u011bstech \u2013 v Jind\u0159ichov\u011b Hradci, P\u00edsku. Pozd\u011bji projektoval a dod\u00e1val za\u0159\u00edzen\u00ed m\u011bstsk\u00fdch elektr\u00e1ren.
\r\nVelice v\u00fdznamnou stopu zanechal K\u0159i\u017e\u00edk i v Praze 7. Pod\u00edlel se na organizaci Jubilejn\u00ed zemsk\u00e9 v\u00fdstavy v roce 1891, nav\u00edc jeho firma za\u0159izovala osv\u011btlen\u00ed v\u00fdstavi\u0161t\u011b i obl\u00edbenou font\u00e1nu. P\u0159edev\u0161\u00edm ale vystav\u011bl prvn\u00ed elektrickou tramvaj, kter\u00e1 vedla od Letensk\u00e9ho z\u00e1me\u010dku na hranu Stromovky. M\u011bla funkci sp\u00ed\u0161e reklamn\u00ed ne\u017e praktickou \u2013 K\u0159i\u017e\u00edk cht\u011bl uk\u00e1zat Pra\u017ean\u016fm (a m\u011bstsk\u00e9 rad\u011b), \u017ee je schopen postavit tramvaj poh\u00e1n\u011bnou elekt\u0159inou a provozovat ji. I kdy\u017e v tomto rozhodn\u011b usp\u011bl a pozd\u011bji provozoval i dal\u0161\u00ed pra\u017eskou tra\u0165 Florenc \u2013 Karl\u00edn \u2013 Vyso\u010dany. Praha se ale nakonec rozhodla vykoupit trat\u011b od soukrom\u00fdch provozovatel\u016f a organizovat tramvajovou dopravu ve sv\u00e9 vlastn\u00ed re\u017eii. K\u0159i\u017e\u00edk byl sp\u00ed\u0161e vyn\u00e1lezce a vizion\u00e1\u0159 ne\u017e podnikatel \u2013 neusp\u011bl nap\u0159\u00edklad p\u0159i v\u00fdb\u011brov\u00e9m \u0159\u00edzen\u00ed na za\u0159\u00edzen\u00ed hole\u0161ovick\u00e9 elektr\u00e1rny.
\r\nV dom\u011b v Korunova\u010dn\u00ed ulici \u017eil Franti\u0161ek K\u0159i\u017e\u00edk v posledn\u00edch letech sv\u00e9ho dlouh\u00e9ho a plodn\u00e9ho \u017eivota. Zaj\u00edmav\u00e9 je, \u017ee t\u011bsn\u011b p\u0159ed rokem 1989 pl\u00e1novali komunist\u00e9 p\u0159est\u011bhovat do domu sv\u016fj okresn\u00ed v\u00fdbor.
\r\n
\r\n\"\"<\/a>
\r\n
\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n
\r\n
\r\n

\r\n \r\n Jan Karafi\u00e1t <\/i>\r\n <\/a>\r\n <\/h3>\r\n \r\n <\/div>\r\n\r\n
\r\n
\r\n
\r\nOveneck\u00e1 330\/44
\r\n
\r\n\"\"<\/a>
\r\n
\r\n<\/strong><\/p>\r\n

Jan Karafi\u00e1t se narodil na po\u010d\u00e1tku roku 1846 v\u00a0Jimramov\u011b na Vyso\u010din\u011b v\u00a0evangelick\u00e9 rodin\u011b. Studoval na n\u011bmeck\u00e9m gymn\u00e1ziu v\u00a0Litomy\u0161li, maturitu roce 1866 ale slo\u017eil na evangelick\u00e9m gymn\u00e1ziu v\u00a0n\u011bmeck\u00e9m Guterslohe. Pot\u00e9 studoval teologii na univerzit\u00e1ch v\u00a0Bonnu, Berl\u00edn\u011b a ve V\u00eddni. Pot\u00e9 pracoval pr\u00e1v\u011b v\u00a0N\u011bmecku jako vychovatel v\u00a0Kol\u00edn\u011b na R\u00fdnem. Po n\u00e1vratu do \u010cech za\u010dal vyu\u010dovat v\u00a0evangelick\u00e9m semin\u00e1\u0159i v\u00a0\u010c\u00e1slavi, odkud ov\u0161em po dvou letech kv\u016fli spor\u016fm s\u00a0nad\u0159\u00edzen\u00fdmi ode\u0161el. N\u00e1sledn\u011b p\u016fsobil dv\u011b dek\u00e1dy jako duchovn\u00ed v\u00a0Hrub\u00e9 Lhot\u011b na Vala\u0161sku. V\u00a0roce 1895 odch\u00e1z\u00ed do Prahy a z\u016fst\u00e1v\u00e1 far\u00e1\u0159em mimo slu\u017ebu (bez vlastn\u00ed farnosti). Karafi\u00e1t se proslavil zejm\u00e9na autorstv\u00edm knihy Brou\u010dci \u2013 alegorie, ve kter\u00e9 Karafi\u00e1t prost\u0159ednictv\u00edm popisu \u017eivota rodiny svatoj\u00e1nsk\u00fdch brou\u010dk\u016f vykreslil ide\u00e1l pro \u017eivot lid\u00ed dle evangelick\u00fdch mor\u00e1ln\u00edch a etick\u00fdch pravidel. Kniha se pozd\u011bji stala inspirac\u00ed pro \u0159adu v\u00fdtvarn\u00edk\u016f i filma\u0159\u016f. O jej\u00edm \u00fasp\u011bchu sv\u011bd\u010d\u00ed i fakt, \u017ee je\u0161t\u011b za autorova \u017eivota vy\u0161la ve \u0161estadvaceti vyd\u00e1n\u00edch. Karafi\u00e1t vydal pozd\u011bji i vlastn\u00ed memo\u00e1ry, pracoval tak\u00e9 na \u00faprav\u00e1ch textu Bible kralick\u00e9.
\r\nPam\u011btn\u00ed deska je um\u00edst\u011bna dom\u011b, kde Karafi\u00e1t \u017eil od roku 1913 a\u017e do sv\u00e9 smrti v\u00a0lednu 1929.<\/p>\r\n

<\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n

\r\n
\r\n

\r\n \r\n prvn\u00ed elektrick\u00e1 tramvaj <\/i>\r\n <\/a>\r\n <\/h3>\r\n \r\n <\/div>\r\n\r\n
\r\n
\r\n
\r\nLetensk\u00e9 sady, pobl\u00ed\u017e koloto\u010de
\r\n
\r\n<\/strong> \"\"<\/a>
\r\n
\r\nV kontextu pam\u011btn\u00edch desek V Praze7 velice netradi\u010dn\u00ed je p\u0159ipom\u00ednka fungov\u00e1n\u00ed prvn\u00ed elektrick\u00e9 tramvaje na pra\u017esk\u00e9 Letn\u00e9. Projekt t\u00e9to tramvaje je neodmysliteln\u011b spjat s osobnost\u00ed Franti\u0161ka K\u0159i\u017e\u00edka. Tento vyn\u00e1lezce, podnikatel a vizion\u00e1\u0159 p\u0159ipravil tra\u0165 u p\u0159\u00edle\u017eitosti kon\u00e1n\u00ed Jubilejn\u00ed zemsk\u00e9 v\u00fdstavy v roce 1891.
\r\nTrasa tramvaje vedla od Letensk\u00e9ho z\u00e1me\u010dku Oveneckou ulic\u00ed ke vchodu do Stromovky. Na za\u010d\u00e1tku sv\u00e9 trasy prot\u00ednala pozemky, kde dnes stoj\u00ed N\u00e1rodn\u00ed technick\u00e9 muzeum. Tra\u0165 byla jednokolejn\u00e1, pouze na jej\u00edm za\u010d\u00e1tku a po trase byly kr\u00e1tk\u00e9 \u00faseky se dv\u011bma kolejemi. Za z\u00e1me\u010dkem tak\u00e9 vyrostla budova stanice, kter\u00e1 sou\u010dasn\u011b slou\u017eila jako depo. Stavba byla na dne\u0161n\u00ed pom\u011bry neuv\u011b\u0159iteln\u011b rychl\u00e1 \u2013 K\u0159i\u017e\u00edk dostal povolen\u00ed 30. dubna a ji\u017e 18. \u010dervence 1891 prob\u011bhla prvn\u00ed slavnostn\u00ed j\u00edzda.<\/p>\r\n

Po ukon\u010den\u00ed v\u00fdstavy se K\u0159i\u017e\u00edk sna\u017eil nep\u0159\u00edli\u0161 rentabiln\u00ed tra\u0165 udr\u017eet v\u00a0provozu \u2013 nejprve prodlou\u017een\u00edm trasy a\u017e k\u00a0M\u00edstodr\u017eitelsk\u00e9mu letohr\u00e1dku, pozd\u011bji cht\u011bl vystav\u011bt odbo\u010dku do tehdej\u0161\u00ed Belcrediho t\u0159\u00eddy (dnes Milady Hor\u00e1kov\u00e9) a d\u00e1le do B\u011blsk\u00e9ho t\u0159\u00eddy (Dukelsk\u00fdch hrdin\u016f), co\u017e mu ov\u0161em pra\u017esk\u00fd magistr\u00e1t nepovolil. Hlavn\u00ed m\u011bsto tehdy toti\u017e pl\u00e1novalo provozovat elektrick\u00e9 tramvaje ve sv\u00e9 vlastn\u00ed re\u017eii. Posledn\u00ed j\u00edzda prob\u011bhla v\u00a0l\u00e9t\u011b 1901 a definitivn\u00ed konec dr\u00e1hy p\u0159i\u0161el v\u00a0letech 1903-1904, kdy byly odstran\u011bny koleje.
\r\nI p\u0159es relativn\u011b kr\u00e1tkou dobu provozu znamenala letensk\u00e1 tramvaj opravdov\u00fd miln\u00edk v\u00a0historii pra\u017esk\u00e9 hromadn\u00e9 dopravy.<\/p>\r\n\r\n

\"\"<\/a>
K\u0159i\u017e\u00edkova elektrick\u00e1 tramvaj na Letn\u00e9 – l\u00e9to 1891<\/figcaption><\/figure>\r\n\r\n

<\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n

\r\n
\r\n

\r\n \r\n Jan Marek <\/i>\r\n <\/a>\r\n <\/h3>\r\n \r\n <\/div>\r\n\r\n
\r\n
\r\n
\r\nSportovn\u00ed hala, vedle hlavn\u00edho vchodu
\r\n
\r\n\"\"<\/a><\/strong>
\r\n
\r\nSvou p\u0159ipom\u00ednku m\u00e1 v Praze 7 i tragicky zesnul\u00fd hokejista Jan Marek (1979-2011), kter\u00fd nep\u0159e\u017eil p\u00e1d klubov\u00e9ho letadla v rusk\u00e9 Jaroslavli v z\u00e1\u0159\u00ed 2011. Jind\u0159ichohradeck\u00fd rod\u00e1k Marek spojil \u010d\u00e1st sv\u00e9 kari\u00e9ry s pra\u017eskou Spartou \u2013 v roce 2006 se v jej\u00edm dresu stal nejproduktivn\u011bj\u0161\u00edm hr\u00e1\u010dem extraligy a se spoluhr\u00e1\u010di z\u00edskal mistrovsk\u00fd titul. Celkem p\u016fsobil v hole\u0161ovick\u00e9m klubu t\u0159i sez\u00f3ny v letech 2003-2006. Pot\u00e9 ode\u0161el hr\u00e1t o Ruska, kde vyst\u0159\u00eddal n\u011bkolik klub\u016f. Anga\u017em\u00e1 v Lokomotivu Jaroslavl se mu stejn\u011b jako jeho spoluhr\u00e1\u010d\u016fm (v\u010detn\u011b dvou \u010cech\u016f – josefa Va\u0161\u00ed\u010dka a Karla Rach\u016fnka) osudn\u00fdm.<\/p>\r\n

Pam\u011btn\u00ed deska Jana Marka byla odhalena v roce 2013.
\r\n
\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n

\r\n
\r\n

\r\n \r\n Vlaho Bukovac <\/i>\r\n <\/a>\r\n <\/h3>\r\n \r\n <\/div>\r\n\r\n
\r\n
\r\n
\r\nOveneck\u00e1 316\/42
\r\n
\r\n\"\"<\/a>
\r\n
\r\n<\/strong>Mal\u00ed\u0159 Vlaho Bukovac se narodil v\u00a0m\u011bste\u010dku Cavtat na jihu Chorvatska v\u00a0\u010dervenci 1855. Malovat za\u010dal jako samouk b\u011bhem sv\u00e9ho pobytu ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech, pozd\u011bji studoval v\u00a0San Franciscu soukrom\u011b malbu. Sv\u00e1 studia dokon\u010dil v\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017ei na \u00c9cole des Beaux-Arts, kde byl od roku 1877 \u017e\u00e1kem Alexandra Cabanela.
\r\nV roce 1903 p\u0159i\u0161el do Prahy, byl jmenov\u00e1n prozat\u00edmn\u00edm profesorem na Akademii v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed, o rok pozd\u011bji pak mimo\u0159\u00e1dn\u00fdm profesorem a od roku 1910 \u0159\u00e1dn\u00fdm profesorem t\u00e9to \u0161koly. P\u016fsobil zde a\u017e do sv\u00e9 smrti v\u00a0dubnu 1922. Ve sv\u00e9 tvorb\u011b se dostal p\u0159es realismus a impresionismus a\u017e k\u00a0ve Francii obl\u00edben\u00e9mu stylu, tzv. pointilismus. Ten tak\u00e9 uvedl do \u010desk\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed. V\u011bnoval se zejm\u00e9na portr\u00e9t\u016fm.<\/p>\r\n

Pam\u011btn\u00ed deska instalovan\u00e1 v\u00a0roce 2002 Matic\u00ed chorvatskou je um\u00edst\u011bna na dom\u011b, kde mal\u00ed\u0159 \u017eil v\u00a0letech 1913-1922.
\r\n
\r\n<\/p>\r\n\r\n

\"\"<\/a>
Vlaho Buovac – autoportr\u00e9t<\/figcaption><\/figure>\r\n\r\n

<\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n

\r\n
\r\n

\r\n \r\n \u0158\u00ed\u0161e loutek <\/i>\r\n <\/a>\r\n <\/h3>\r\n \r\n <\/div>\r\n\r\n
\r\n
\r\n
\r\nSl\u00e1dkova 164\/2
\r\n
\r\n\"\"<\/a><\/strong>
\r\n
\r\n<\/p>\r\n

Na fas\u00e1d\u011b z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly Korunova\u010dn\u00ed je pam\u011btn\u00ed deska p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed vznik, resp. p\u016fsoben\u00ed amat\u00e9rsk\u00e9 loutkov\u00e9 sc\u00e9ny pro d\u011bti \u201e\u0158\u00ed\u0161e loutek\u201c v\u00a0prostor\u00e1ch \u0161koly. Za vnikem toho divadla st\u00e1l socha\u0159 Vojt\u011bch Sucharda (1884-1968) se svou man\u017eelkou Annou, rozenou Brichovou (1883-1944). Zat\u00edmco Sucharda si vzal na starosti n\u00e1vrhy a v\u00fdrobu loutek, inspirac\u00ed mu bylo rodinn\u00e9 z\u00e1zem\u00ed a n\u011bkolik generac\u00ed jeho p\u0159edk\u016f-\u0159ezb\u00e1\u0159\u016f z\u00a0okol\u00ed Nov\u00e9 Paky. V\u00fdpravu p\u0159edstaven\u00ed obstarala Suchardov\u00e1. Divadlo se orientovalo t\u00e9m\u011b\u0159 v\u00fdhradn\u011b na d\u011btsk\u00e9 publikum, vysoce byla cen\u011bna zejm\u00e9na v\u00fdtvarn\u00e1 \u00farove\u0148 loutek a pr\u00e1v\u011b v\u00fdpravy p\u0159edstaven\u00ed. B\u011bhem p\u016fsoben\u00ed na Letn\u00e9 zde divadlo uvedlo celkem 78 her, pravd\u011bpodobn\u011b nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00edmi \u201ekusy\u201c byly hry \u201eJak se Ka\u0161p\u00e1rek dostal na M\u011bs\u00edc\u201c a Shakespear\u016fv \u201eVe\u010der t\u0159\u00edkr\u00e1lov\u00fd\u201c uveden\u00fd v\u00a0roce 1925. V\u00a0bubene\u010dsk\u00e9 \u0161kole p\u016fsobilo divadlo do roku 1928, kdy se p\u0159est\u011bhovalo do s\u00e1lu v nov\u011b vystav\u011bn\u00e9 budov\u011b \u00dast\u0159edn\u00ed m\u011bstsk\u00e9 knihovny na Mari\u00e1nsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed.
\r\n
\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n

\r\n
\r\n

\r\n \r\n Giordano Bruno <\/i>\r\n <\/a>\r\n <\/h3>\r\n \r\n <\/div>\r\n\r\n
\r\n
\r\n
\r\nfas\u00e1da budovy Planet\u00e1ria, Stromovka
\r\n
\r\n\"\"<\/a>
\r\n
\r\n<\/strong>Na budov\u011b Planet\u00e1ria je um\u00edst\u011bna jednoduch\u00e1 pam\u011btn\u00ed deska v\u011bnovan\u00e1 \u201epam\u00e1tce renesan\u010dn\u00edho filosofa a astronoma\u201c Giordana Bruna (1548-1600). Bruno, rod\u00e1k z\u00a0Nola u Neapole, byl \u010dlenem dominik\u00e1nsk\u00e9ho \u0159\u00e1du, ov\u0161em d\u00edky hl\u00e1s\u00e1n\u00ed sv\u00fdch tehdej\u0161\u00ed c\u00edrkvi nepohodln\u00fdch n\u00e1zor\u016f se stal brzy \u0161tvancem, kter\u00fd se protloukal po Evrop\u011b. Nejprve pob\u00fdval v\u00a0\u017denev\u011b, pot\u00e9 v\u00a0Toulouse a Pa\u0159\u00ed\u017ei. Pak byl pozv\u00e1n na univerzitu v\u00a0Oxfordu, kde byl nakonec odm\u00edtnut po sv\u016fj nesouhlasn\u00fd postoj k\u00a0Aristotelovsk\u00e9 filosofii. V\u00a0letech 1583-85 pob\u00fdval v Lond\u00fdn\u011b, kde vydal n\u011bkter\u00e9 sv\u00e9 v\u00fdznamn\u00e9 spisy, nap\u0159. O nekone\u010dnu, vesm\u00edru a sv\u011btech. Pot\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161el v\u00a0n\u011bmeck\u00fdch univerzitn\u00edch m\u011bstech Marburgu a Wittenbegu. V\u00a0roce 1588 pob\u00fdval p\u016fl roku v\u00a0Praze na dvo\u0159e c\u00edsa\u0159e Rudolfa II. Po n\u00e1vratu do It\u00e1lie je zat\u010den a p\u0159ed\u00e1n tam\u011bj\u0161\u00edm inkvizitor\u016fm. Sv\u00e9 my\u0161lenky \u2013 v\u010detn\u011b t\u00e9 nejslavn\u011bj\u0161\u00ed, \u017ee Zem\u011b nen\u00ed st\u0159edem vesm\u00edru \u2013 odm\u00edt\u00e1 odvolat a proto je v\u00a0\u00fanoru 1600 v\u00a0\u0158\u00edm\u011b up\u00e1len.
\r\n<\/strong>
\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n
\r\n
\r\n

\r\n \r\n \u00farazov\u00e9 poji\u0161t\u011bn\u00ed <\/i>\r\n <\/a>\r\n <\/h3>\r\n \r\n <\/div>\r\n\r\n
\r\n
\r\n
\r\nn\u00e1b\u0159e\u017e\u00ed kpt. Jaro\u0161e 1000\/7
\r\n
\r\n\"\"<\/a>
\r\n
\r\n<\/strong>Netradi\u010dn\u00ed pam\u011btn\u00ed deska se nach\u00e1z\u00ed v budov\u011b finan\u010dn\u00edch \u00fa\u0159ad\u016f na n\u00e1b\u0159e\u017e\u00ed kpt. Jaro\u0161e pobl\u00ed\u017e Strossmayerova n\u00e1m\u011bst\u00ed. Budovu, ozna\u010dovanou n\u011bkdy jako \u201epl\u00e1\u0148\u00e1k\u201c (podle St\u00e1tn\u00ed pl\u00e1novac\u00ed komise, kter\u00e1 zde s\u00eddlila v obdob\u00ed socialismu), nechala vystav\u011bt v druh\u00e9 polovin\u011b dvac\u00e1t\u00fdch let minul\u00e9ho stolet\u00ed \u00darazov\u00e1 poji\u0161\u0165ovna d\u011blnick\u00e1. P\u0159ed druhou sv\u011btovou v\u00e1lkou zde s\u00eddlil i Statistick\u00fd \u00fa\u0159ad.
\r\nNa pam\u011btn\u00ed desce stoj\u00ed, \u017ee budova byla vybudov\u00e1na na pam\u011b\u0165 40 let trv\u00e1n\u00ed d\u011blnick\u00e9ho poji\u0161t\u011bn\u00ed. Hmotn\u00e9 zaji\u0161t\u011bn\u00ed d\u011bln\u00edk\u016f v p\u0159\u00edpad\u011b \u00farazu nebo nemoci bylo v\u00fdznamn\u00fdm krokem v r\u00e1mci posilov\u00e1n\u00ed pr\u00e1v toho stavu. Prvn\u00ed z\u00e1kon v r\u00e1mci rakousk\u00e9 monarchie byl p\u0159ijat v listopadu 1889, o p\u011bt let pozd\u011bji pro\u0161el v\u00fdznamnou novelizac\u00ed. \u00darazov\u00e9 poji\u0161t\u011bn\u00ed bylo povinn\u00e9, do pokladny poji\u0161\u0165ovny p\u0159isp\u00edval zam\u011bstnavatel 90% \u010d\u00e1stky, zbytek se strh\u00e1val ze mzdy d\u011bln\u00edk\u016fm.<\/p>\r\n

Samotnou budovy projektoval letensk\u00fd architekt Jaroslav R\u0151ssler (1886-1964).
\r\n
\r\n<\/strong><\/p>\r\n\r\n

\"\"<\/a>
Budova \u00farazov\u00e9 poji\u0161\u0165ovny po dokon\u010den\u00ed v roce 1930<\/figcaption><\/figure>\r\n\r\n

<\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n

\r\n
\r\n

\r\n \r\n Mychaylo Hru\u0161evskyj <\/i>\r\n <\/a>\r\n <\/h3>\r\n \r\n <\/div>\r\n\r\n
\r\n
\r\n
\r\nDobrovsk\u00e9ho 872\/28
\r\n
\r\n\"\"<\/a>
\r\n
\r\n<\/strong><\/p>\r\n


\r\nV\u00fdznamn\u00e9ho ukrajinsk\u00e9ho historika, publicistu a politika p\u0159ipom\u00edn\u00e1 deska na dom\u011b na rohu Dobrovsk\u00e9ho a Oveneck\u00e9 ulice, kde Hru\u0161evskyj \u017eil v roce 1920. Hru\u0161evskyj se narodil v Chelmu na \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00edho Polska. Vyr\u016fstal ve Stavropolu a Vladikavkazu, studoval na univerzit\u011b v Kyjev\u011b a Tbilisi, dv\u011b dek\u00e1dy pak p\u016fsobil jako pedagog na univerzit\u011b ve Lvov\u011b. Zde tak\u00e9 autorsky pracoval na rozs\u00e1hl\u00fdch D\u011bjin\u00e1ch ukrajinsk\u00e9 Rusi. V b\u0159eznu 1917 se stal prvn\u00edm prezidentem Ukrajinsk\u00e9 lidov\u00e9 republiky, v\u011bt\u0161\u00edho ze dvou st\u00e1tn\u00edch \u00fatvar\u016f, kter\u00e9 vznikly na \u00fazem\u00ed Ukrajiny b\u011bhem obdob\u00ed prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Tento st\u00e1t fungoval b\u011bhem turbulentn\u00edho obdob\u00ed a\u017e do \u00fanora 1919, kdy ho obsadila Rud\u00e1 arm\u00e1da a de facto jej zlikvidovala. Na po\u010d\u00e1tku dvac\u00e1t\u00fdch let pob\u00fdval Hru\u0161evskyj st\u0159\u00eddav\u011b v r\u016fzn\u00fdch evropsk\u00fdch m\u011bstech, pr\u00e1v\u011b v roce 1920 i v Praze. V roce 1924 se vrac\u00ed do na univerzitu do Kyjeva, odkud je nakonec p\u0159inucen odej\u00edt. Um\u00edr\u00e1 v roce 1934.<\/p>\r\n

Pam\u011btn\u00ed deska byla odhalena 14. \u0159\u00edjna 1996, inici\u00e1tory jej\u00edho osazen\u00ed bylo Velvyslanectv\u00ed Ukrajiny a Ukrajinsk\u00e1 inciativa. Desku vytvo\u0159il architekt Leonid Malyj a socha\u0159 Oleksandr \u0160lapak.<\/p>\r\n

<\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n

\r\n
\r\n

\r\n \r\n Petr Bar\u010d <\/i>\r\n <\/a>\r\n <\/h3>\r\n \r\n <\/div>\r\n\r\n
\r\n
\r\n
\r\n<\/strong>V H\u00e1ji 1203\/43
\r\n
\r\n\"\"<\/a>
\r\n
\r\n<\/strong><\/p>\r\n

Akademick\u00fd mal\u00ed\u0159 Petr Bar\u010d se narodil v dubnu 1941 v Ostrav\u011b. Studoval na pra\u017esk\u00e9 UMPRUM, v roce 1969 absolvoval AVU. Pracoval v Ostrav\u011b a v Opav\u011b, p\u0159ed sametovou revoluc\u00ed se p\u0159est\u011bhoval do Prahy. Stal se kmenov\u00fdm ilustr\u00e1torem obnoven\u00e9ho nakladatelstv\u00ed Tou\u017eimsk\u00fd a Moravec, v\u011bnoval se zejm\u00e9na tvorb\u011b ob\u00e1lek tzv. \u201ebigglessovek\u201c. Bar\u010dov\u00fdm z\u0159ejm\u011b nejslavn\u011bj\u0161\u00edm d\u00edlem byl zpracov\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh\u016f Otakara Batli\u010dky do podoby komiksu pod n\u00e1zvem P\u0159\u00edb\u011bhy state\u010dn\u00fdch, kter\u00fd vych\u00e1zel v r\u00e1mci se\u0161it\u016f Rychl\u00fdch \u0161\u00edp\u016f na po\u010d\u00e1tku sedmdes\u00e1t\u00fdch let a pot\u00e9 po roce 1989.<\/p>\r\n

Pam\u011btn\u00ed deska byla odhalena 22. \u010dervna 2020 z iniciativy mal\u00ed\u0159ov\u00fdch p\u0159\u00e1tel a rodiny.<\/p>\r\n

<\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n

\r\n
\r\n

\r\n \r\n Milan Machovec <\/i>\r\n <\/a>\r\n <\/h3>\r\n \r\n <\/div>\r\n\r\n
\r\n
\r\n
\r\nU Pr\u016fhonu 1142\/4
\r\n
\r\n\"\"<\/a>
\r\n
\r\n<\/strong>Filosof Milan Machovec se narodil v srpnu 1925 v Praze. Vystudoval filosofii a filologii na pra\u017esk\u00e9 filosofick\u00e9 fakult\u011b. Na t\u00e9to \u0161kole tak\u00e9 v letech 1955-1970 p\u0159edn\u00e1\u0161el. Nejprve zcela v duchu tehdej\u0161\u00ed doby marxismus-leninismus a dialektick\u00fd marxismus, pozd\u011bji v \u0161edes\u00e1t\u00fdch letech usiloval (spolu s v\u00fdznamn\u00fdmi n\u011bmeck\u00fdmi filosofy Erichem Frommem a Ernstem Blochem) o nav\u00e1z\u00e1n\u00ed dialogu mezi marxisty a k\u0159es\u0165any. Koncem \u0161edes\u00e1t\u00fdch let se Machovec stal jedn\u00edm z propag\u00e1tor\u016f tzv. Pra\u017esk\u00e9ho jara. Po jeho por\u00e1\u017ece byl vyhozen z univerzity a n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed dv\u011b dek\u00e1dy se \u017eivil hran\u00edm na varhany v katolick\u00fdch kostel\u00edch, nad\u00e1le v\u0161ak p\u0159edn\u00e1\u0161el v r\u00e1mci \u201ebytov\u00fdch\u201c semin\u00e1\u0159\u016f. I p\u0159es obt\u00ed\u017enou \u017eivotn\u00ed situaci podepsal prohl\u00e1\u0161en\u00ed Charty 77. V roce 1990 se vr\u00e1til jako profesor na Univerzitu Karlovu, v roce 2000 mu byl prop\u016fj\u010den \u0158\u00e1d T.G. Masaryka. Zem\u0159el v lednu 2003 v Praze.<\/p>\r\n

Machovec pro\u0161el ve sv\u00e9m v\u011bdeck\u00e9m \u017eivot\u011b n\u011bkolika obdob\u00edmi \u2013 zab\u00fdval se v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00fdm marxismem, jeho vztahem ke k\u0159es\u0165anstv\u00ed, v z\u00e1v\u011bru \u017eivota tak\u00e9 akcentoval ekologick\u00e1 a feministick\u00e1 t\u00e9mata. Cen\u011bn je zejm\u00e9na jeho p\u0159\u00ednos na rozvoji dialogu mezi r\u016fzn\u00fdmi filosofick\u00fdmi sm\u011bry.<\/p>\r\n

Pam\u011btn\u00ed deska je um\u00edst\u011bna na dom\u011b, kde filosof \u0159adu let \u017eil.<\/p>\r\n

V\u00edce se o \u017eivot\u011b Milana Machovce dozv\u00edte v \u010dl\u00e1nku z Hobuletu Nen\u00ed nic hor\u0161\u00edho ne\u017e promarn\u011bn\u00fd \u017eivot<\/a>.
\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n <\/div>\r\n
\r\n<\/strong><\/p>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"[perex] B\u011bhem pom\u011brn\u011b kr\u00e1tk\u00e9, zato velice intenzivn\u00ed historie Prahy\u00a07 spojila sv\u016fj osud s\u00a0touto m\u011bstskou \u010d\u00e1st\u00ed \u0159ada v\u00fdznamn\u00fdch osobnost\u00ed. N\u011bkter\u00e9 z\u00a0nich se dokonce do\u010dkaly p\u0159ipomenut\u00ed tohoto vztahu v\u00a0podob\u011b pam\u011btn\u00ed desky. Zvl\u00e1\u0161tn\u00edm druhem p\u0159ipom\u00ednky jsou tak\u00e9 desky \u010di pomn\u00edky, kter\u00e9 odkazuj\u00ed k\u00a0v\u00fdznamn\u00fdm ud\u00e1lostem, je\u017e se v\u00a0na\u0161\u00ed \u010dtvrti odehr\u00e1ly. [\/perex] N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed seznam pam\u011btn\u00edch desek a pomn\u00edk\u016f bude pr\u016fb\u011b\u017en\u011b aktualizov\u00e1n […]","protected":false},"author":76,"featured_media":0,"parent":6113,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/pages\/59361"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/users\/76"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/comments?post=59361"}],"version-history":[{"count":92,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/pages\/59361\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79683,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/pages\/59361\/revisions\/79683"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/pages\/6113"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.praha7.cz\/api\/wp\/v2\/media?parent=59361"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}